Stav Unie: Šéfka EU vystupuje hlasitě proti Rusku, přitvrzuje proti Izraeli a tiše brzdí Green Deal

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes přednesla v Evropském parlamentu svou tradiční „Zprávu o stavu Unie“ – programové prohlášení, ve kterém vytyčila politické priority exekutivy. Vyhlásila mimo jiné několik iniciativ na podporu Ukrajiny a navrhla částečné pozastavení asociační dohody mezi EU a Izraelem jako reakci EU na počínání izraelské armády v Gaze.

V hodinu a půl dlouhém – a do značné míry emotivním – projevu šéfka Komise zdůrazňovala nezbytnost „nezávislosti“ Evropy v kontextu „nepřátelského“ světa a „globální politické bouře“, která bude pokračovat a představuje „existenciální nebezpečí“. 

Když vyjádřila rozhodnou podporu Polsku poté, co bylo nuceno v noci na dnešek sestřelovat ruské drony, většina europoslanců jí tleskala vestoje.

V debatě se naopak ukázalo, že mnoho europoslanců má značné pochybnosti o prvním období druhého mandátu von der Leyenové. Kritika se snesla hlavně na obchodní dohodu, kterou předsedkyně uzavřela v červenci s Donaldem Trumpem; označovali ji za hanebnou a ponižující kapitulaci a důkaz, že Evropa se ocitla v naprosté podřízenosti vůči USA.

Von der Leyenová útok čekala. „Pomyslete na to, jaké důsledky by měla totální obchodní válka se Spojenými státy. Pomyslete na chaos v době významné světové nejistoty,“ podotkla s tím, že vyjednala lepší dohodu, než jakou Donald Trump vnutil většině ostatních obchodních partnerů. Zdůraznila také, že EU zůstane neoblomná, pokud jde o uplatňování své digitální a zelené legislativy.

Von der Leyenová přistoupila v červenci ve Skotsku při setkání s Trumpem na zatížení evropských dovozů do USA patnáctiprocentními cly. Slíbila také nákupy amerických fosilních paliv, amerických zbraní a investice do americké ekonomiky. To vše jí dnes europoslanci trpce vyčítali. Trump zase minulý týden reagoval na vysokou pokutu pro společnost Google ze strany komise pohrůžkou, že dohodu zruší a zavede vůči EU za trest dodatečná cla.

Silným okamžikem jejího projevu bylo přivítání Saši, ukrajinského chlapce odvlečeného v 11 letech ruskými jednotkami z Mariupolu do okupovaného Donbasu, a jeho babičky Ljudmily, které se podařilo ho najít a prosadit jeho návrat domů. „Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili ukrajinské děti. Každé unesené dítě se musí vrátit domů,“ prohlásila a oznámila svolání „summitu mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí.

Podobně emotivní byla i přítomnost řeckého hasiče Nikolaose Paisiose, který spolu s kolegy strávil letošní léto bojem s lesními požáry jak v Řecku, tak ve Španělsku. Právě tato dokonalá spolupráce evropských hasičů je příkladem „Evropy, kterou miluji a kterou musíme za každou cenu ochránit“.

„Svoboda Ukrajiny rovná se svoboda Evropy,“ prohlásila von der Leyenová; dokonce konstatovala, že „obrázky z Aljašky nebylo snadné strávit“, v narážce na okázalé přijetí, jehož se ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi dostalo od Donalda Trumpa v Anchorage. 

Od té doby však došlo díky „koalici ochotných“ k pozitivnímu vývoji, který bude EU podporovat. Aby se podařilo dostat Rusko k jednacímu stolu, bude třeba zavádět vůči němu další sankce, zejména zastavení dovozu ruských fosilních paliv přesvědčování třetích zemí, aby se zabránilo obcházení těch dosavadních.

Připomněla, že EU jako celek dosud pomohla Ukrajině 170 miliardami eur a další peníze budou zapotřebí. Navrhla vznik „reparačního fondu“ financovaného z výnosů ruských aktiv zadržovaných v Evropě; na samotná tato aktiva by se ovšem nesahalo. 

Šest miliard eur by EU Ukrajině půjčila na nákup zbraní a vytvořila by spolu s ní „dronovou alianci“ umožňující rychlejší vývoj, modernizaci a výrobu válečných dronů.

Pokud jde o obranu samotné EU, musí se vybavit „nezávislými strategickými kapacitami,“ a to v součinnosti se Severoatlantickou aliancí. Musí být odpovědná za vlastní obranu, kterou budou členské státy společně vyvíjet, rozmísťovat a podporovat tak, aby nebylo pochyb o jejich záměrech. 

„Evropa bude bránit každý čtvereční centimetr svého území,“ prohlásila von der Leyenová a oznámila nový systém obranného plánování v EU, tzv. obranný semestr.

Za „nepřijatelné“ označila počínání izraelské armády v Gaze. Nešla však až tak daleko, že by vyřkla obvinění z genocidy, jako před několika dny komisařka Teresa Riberová nebo řada vesměs levicových europoslanců v dnešní debatě. Oznámila, že Komise „pozastaví“ bilaterální podporu Izraeli, s výjimkou spolupráce s občanskou společností a památníkem Yad Vashem.

Členským státům navrhne, aby částečně pozastavily asociační dohodu s Izraelem – konkrétně tu část, která se týká vzájemného obchodu. A také aby zavedly sankce proti nejradikálnějším ministrům Netanjahuovy vlády a proti konkrétním osadníkům, kteří se dopouštějí násilí na Západním břehu Jordánu. 

„Jsem si vědoma, že bude obtížné pro to najít většinu. A že takový krok bude příliš mnoho pro jedny a příliš málo pro druhé. Musíme se však zhostit své odpovědnosti.“

Jako „dávná přítelkyně Izraele“ von der Leyenová uznala, že se jí takové kroky nenavrhují snadno. Zdůraznila, že pro Hamás nesmí být žádné místo v budoucím uspořádání, že s teroristickou organizací se nesmí počítat. Vyzvala k propuštění rukojmích, vytvoření realistického plánu na existenci dvou států a jejich mírovému soužití „s bezpečným Izraelem, životaschopné Palestinské správě odstranění banditů z Hamásu“. Je podle ní „načase se semknout a pomoct to prosadit“.

Evropská unie se zatím nebyla schopna dohodnout ani na návrhu pozastavit účast Izraele na veděckovýzkumném programu Horizon. Jakékoli odsouzení židovského státu naráží v Radě EU na odmítavý postoj skupiny zemí, mezi nimiž se prominentně profiluje Česko. 

S pokračující humanitární katastrofou v Gaze však začíná být evropská nejednota handicapem, který EU ubližuje v globálním měřítku, a také jedním z nejvíce emotivně rozdělujících politických témat v EU – jak opět ukázala dnešní parlamentní debata.

V návrzích na posílení evropské konkurenceschopnosti nebyla předsedkyně Komise příliš přesvědčivá. Přesto přišla s několika zajímavými novinkami – upozornila, že mnoho startupů a malých firem v EU naráží při svém růstu na nedostatek volného kapitálu. Komise se proto propojí se soukromými investory a vytvoří mnohamiliardový „evropský fond navýšení“, aby se ti nejlepší nemuseli ucházet o kapitál mimo kontinent.

Předloží také plán na opravu jednotného vnitřního trhu EU do roku 2028, který se vedle kapitálu bude týkat služeb, energetiky a telekomunikací; zahrne také slíbený 28. režim pro podniky fungující ve více zemích, které se chtějí vymanit z komplikací způsobených národními předpisy – Von der Leyenová zopakovala, že bariéry uvnitř jednotného vnitřního trhu EU se rovnají pětačtyřicetiprocentním clům, v případě služeb dosahují dokonce hodnoty 110procentních cel. 

Komise bude proto pokračovat ve zjednodušování legislativy, tzv. omnibusech, které levicoví a zelení poslanci dnes označovali za skrytou demontáž částí Zelené dohody pro Evropu (Green deal).

Von der Leyenová naopak tvrdí, že Komise „pokračuje v plnění klimatických cílů“. Záměr dosáhnout snížení emisí o 55 procent do roku 2030 bude nepochybně splněn. Komise nyní navrhla cíl pro rok 2040; těchto 90 procent lze dosáhnout, pokud se přikročí ke skutečné cirkulární ekonomice a dekarbonizaci, která bude pro podniky prospěšná.

Ačkoli je Evropa na „dobré cestě k energetické nezávislosti“, jsou účty za energie „nadále skutečným zdrojem znepokojení pro miliony Evropanů“, starala se šéfka Komise. Je tedy načase se definitivně odstřihnout od „špinavých ruských fosilních paliv“ a soustředit se na „domácí obnovitelné energie – s jádrem jako základním vkladem“. 

Tato slova odrážejí nejen obrovský a chvályhodný posun Komise a samotné Von der Leyenové vůči jádru, ale také záhadné mlčení ohledně slibu nakoupit americká fosilní paliva za 750 miliard eur do roku 2028, které jí řada řečníků s chutí připomněla.

Von der Leyenová se místo toho soustředila na energetickou infrastrukturu, zejména propojování energetických sítí. Slíbila předložit legislativní „balík“ na toto téma, jehož součástí je dnešní iniciativa nazvaná „energetické dálnice“ zaměřená na překonávání úzkých míst přenosu elektřiny napříč kontinentem. 

„Budeme nyní pracovat, abychom tato úzká místa jedno po druhém odstraňovali.“

Jako úlitbu socialistům, druhé nejsilnější frakci v EP, je třeba posuzovat její důraz na pomoc pro lidi v bytové nouzi. Šéfka komise má zajisté pravdu, když kritizuje růst cen za bydlení v EU o 20 procent od roku 2015 a pokles počtu stavebních povolení o 20 procent za pět let. 

Bytová krize ohrožuje evropskou soudržnost i konkurenceschopnost. Komise proto předloží „evropský plán dosažitelného bydlení“, který bude vycházet z debaty s aktéry po celé Unii. Zahrne revizi pravidel státní pomoci pro bytovou výstavbu i podněty, jak usnadnit stavění bytů či studentských kolejí. O tom všem se má „evropský summit bydlení“ – prý aby se vidělo, že to je priorita.

Ani slovem se ovšem nedotkla emisních povolenek pro pohonné hmoty do aut (a pro vytápění domů), které mají začít platit od roku 2027. O autech však mluvila, stejně jako o blížící se revizi závazku zakázat nová auta se spalovacími motory od roku 2035. 

Jedno z řešení vidí v investicích do výroby malých, cenově dostupných elektrických vozidel, vyrobených v Evropě z evropských součástí. „Nemůžeme dovolit, aby tento trh ovládla Čína. Protože ať se to vezme, jak chce, budoucnost je v elektřině. A auta budoucnosti musí být vyráběna v Evropě.“

Von der Leyenová mluvila dále o vládě práva, o demokracii, o dezinformacích, o programu pro ochranu nezávislých médií, ba také o ochraně dětí před zhoubnými účinky předčasného sledování sociálních sítí; nějaké kroky či iniciativy ohlásila ve všech těchto oblastech, stejně jako v digitalizaci a podpoře šíření umělé inteligence.

Pokud jde o migraci, těší se na zavedení migračního paktu a doufá, že Evropský parlament konečně projedná a schválí návratovou směrnici. Zaměřila se však hlavně na boj proti pašování lidí – bude navržen systém sankcí, uvedla, postihující daleko víc než dosud všechny ty, kdo ilegální migraci do EU podněcují a organizují. „Pašování lidí je ohavná zločinná činnost a žádný takový pašerák by neměl v Evropě uniknout.“

Vládám členských zemí Von der Leyenová vzkázala, že by měly podpořit právo zákonodárné iniciativy pro Evropský parlament. Zejména pak je pobídla, aby rozhodovaly zejména v zahraniční politice kvalifikovanou většinou. „Je načase se vymanit z pout jednomyslnosti,“ prohlásila. 

Tato výzva se v EP většinově líbí, na úrodnou půdu v Praze však zřejmě nepadne.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.