Bitva o biliony začíná: Von der Leyenová se vytasila s rozpočtem, který rozhádá Evropu

Evropa má nové priority, a ty se v návrhu jasně odrážejí – konkurenceschopnost, obrana, digitalizace, věda a výzkum, pokračující podpora nekončící války na Ukrajině. 

Pro Česko to znamená jediné: daleko tvrdší boje o každé euro z evropské kasy.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová má pravdu, když říká, že to je největší sedmiletý rozpočet EU v dějinách, jaký byl kdy navržen. Trochu ovšem přehání, když mluví o dvou bilionech eur ve srovnání s bilionem pro minulé období (2021–27). 

Pokud vezmeme v úvahu konstantní ceny (2025) bez započítání inflace, činí rozpočet v absolutních číslech 1,763 bilionu eur. To odpovídá 1,26 hrubého národního důchodu sedmadvacítky. Dosavadní rozpočet činí 1,1 procenta HND – nárůst je tedy zřetelný, nikoli však dramatický.

Jenže pokud bude EU muset z tohoto rozpočtu splatit 149 miliard, které si vypůjčila na financování postcovidového Fondu obnovy, zvýší se objem peněz k dispozici pro evropské politiky o ještě menší částku – počtáři bruselských „think-tanků“ se dnes ráno (17. července) shodují na reálném navýšení o nějakých 0,03-06 procenta HND.

Aby od počátku nerozladila členské státy, nabízí Komise v podstatě stejné národní odvody do rozpočtu EU. Navýšení má být pokryto z nových „vlastních zdrojů“, včetně vyššího zdanění velkých společností operujících v EU či dodatečného zdanění cigaret (včetně elektronických) a tabákových výrobků, a to nad spotřební daně uplatňované členskými státy.

Budoucí fungování evropského rozpočtu má podle návrhu spočívat na čtyřech pilířích, na rozdíl od dosavadních sedmi. Největší novinkou, ba „revolucí“, je spojení dvou dosud největších položek – zemědělství a regionálního rozvoje – do jednoho fondu, do něhož spadnou i náklady spojené s potíráním ilegální migrace. 

Nebude to však úplně tak, že by farmáři soutěžili o každé euro s rozvojovými projekty – nejméně 300 miliard bude předem určeno výlučně pro ně, což je ovšem asi o čtvrtinu méně než dosud. Pro nejchudší regiony bude takto vyčleněno pouhých 218 miliard.

Pro členské státy bude předem určen objem tzv. „národní dotace“; o výplatu peněz budou usilovat prostřednictvím regionálních a národních „plánů partnerství“, které budou fungovat jako dosud „národní plány obnovy“ na principu cílů a milníků. 

Na jedné straně tak vlády dostanou větší volnost při rozdělování evropských peněz, na druhé však budou svázány pevnými měřitelnými cíli. Daleko silněji bude pro výplatu evropských peněz uplatňováno hledisko dodržování zásad právního státu a vlády práva.

Druhou novinkou je zřízení Fondu pro konkurenceschopnost, který zastřeší takřka všechny programy řízené dosud centrálně přímo Evropskou komisí, a to od životního prostředí až po obranu. Tyto peníze, celkem 410 miliard eur, mají sloužit ke „strategickým investicím“ do obrany, vesmíru, digitalizace, biotechnologií a samozřejmě dekarbonizace.

Pro vztahy se státy světa chce Komise vyčlenit 200 miliard aur, jež by měly směřovat primárně do kandidátských zemí, ale také do Afriky. Pro Ukrajinu oznámila Von der Leyenová vznik zvláštního „nástroje“ mimo unijní rozpočet. Bude v něm 100 miliard eur pro ukrajinskou obranu i rekonstrukci; většinou půjde o výhodné půjčky garantované rozpočtem EU.

Komise počítá s podstatným navýšením prostředků pro špičkovou vědu a výzkum (dosud program Horizon). Oproti očekávání přihazuje peníze také programu Erasmus (výměny studentů, mladých lidí). A dosavadní malé programy určené kultuře, občanské společnosti a médiím sdružuje pod titul Agora, také s jistým nárůstem objemu prostředků.

Jako první reagovali negativně na návrh Komise zemědělci – ti belgičtí již pohrozili, že zase potáhnou s traktory na Brusel. Regiony traktory nemají, ale předsedkyně Výboru regionů Kata Tüttő považuje návrh za nebezpečný a chce proti němu bojovat. 

Do čela spořivých zemí se postavilo Nizozemsko – podle jeho ministra financí Eelco Heinena je navržený rozpočet příliš vysoký. Hlomoz se ozval také z Evropského parlamentu; poslanci mají pocit, že je návrh vyřazuje z kontroly výdajů a přesouvá ji do relace mezi Komisí a členskými státy.

O vypjatém vyjednávání v rámci kolegia komisařů svědčí i to, že návrh byl ve středu nakonec předložen s několikahodinovým zpožděním. Komisaři údajně obdrželi poslední verzi návrhu těsně před klíčovou schůzí. 

V Bruselu jich během dne kolovalo hned několik, ve kterých neseděla základní čísla, a tisková služba Komise byla několikrát nucena upřesňovat a opravovat předložené tabulky.

Tyto epizody dokazují, jak si Von der Leyenová v klíčových chvílích drží karty „u těla“, i o tom, že úpravy v návrhu se dělaly za zavřenými dveřmi až do poslední chvíle.

Na druhé straně je ze zkušenosti známo, že právě odvážné návrhy, které málokdo chválí, mají často největší šanci na úspěch. 

Komise se pokusila vyřešit kvadraturu kruhu – zachovat do značné míry dosavadní priority, na kterých mnozí lpějí, najít financování pro ty nové, které všichni chtějí, a přitom se vystříhat prudšího navýšení národních příspěvků do společné evropské kasy.

Pro Česko vypadá návrh na první pohled nevýhodně. Automatických dotací pro zemědělství a regiony bude méně. O navýšení těch dalších budeme muset bojovat. Ovšem pokud budeme úspěšní, můžeme dosáhnout na více peněz než dosud, a na lepší účely. Akorát to bude chtít umět – a zabrat.

Národní politikové napříč Evropou budou nyní návrh detailně zkoumat a propočítávat z hlediska svých zemí. Na jeho konečné podobě se musí jednomyslně shodnout. Do schvalovacího procesu bude intenzivně zapojen i Evropský parlament. Hotovo musí být v roce 2027 tak, aby nový sedmiletý rozpočet mohl začít platit od 1. ledna 2028.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.