Dosluhující polský prezident Andrzej Duda začátkem týdne zamířil na svou poslední pracovní návštěvu České republiky. Během vystoupení na CEVRO Univerzitě hovořil o postavení obou zemí v regionu střední Evropy, nutnosti udržovat nadstandardní sousedské vztahy, historických a současných ruských zločinech nebo o radách, které dal svému nástupci Karolu Nawrockému.
Polsko během dvou funkčních období prezidenta Andrzeje Dudy, politika spojovaného s konzervativní stranou Právo a Spravedlnost, zažilo silný ekonomický rozvoj i posílení své mezinárodní pozice. Alespoň to druhé je do velké míry i Dudova zásluha, odcházející prezident se pevně zasazoval za silnou roli Polska na východním křídle EU a NATO i za aktivní přístup během války na Ukrajině.
Ostatně, právě středoevropský region byl pro Dudu klíčový, jak odcházející prezident uvedl během diskuse s bezpečnostním poradcem Tomášem Pojarem, „dobré sousedské vztahy jsou základ.“ A to bez ohledu na to, kdo zrovna je v dané sousední zemi u moci, pokud byl ovšem zvolený demokraticky. „Vždy jsem se snažil mít nadstandardní vztahy s prezidenty okolních zemí, podařilo se nám vybudovat vztahy jak s Milošem Zemanem či Zuzanou Čaputovou, tak nyní s Petrem Pavlem a Peterem Pellegrinim.“
Takové bylo i doporučení Dudy jeho nástupci v úřadu prezidenta Karolu Nawrockému. „Můj základní předpoklad fungování je, že mojí prací a povinností je budovat dobré sousedské vztahy s okolními demokraticky zvolenými hlavami států. Můžeme sice mít různé názory, ale na základních věcech se musíme domluvit,“ dodává Duda.
Ostatně, nadstandardně dobré a stále se zlepšující vztahy mezi Českem a Polskem jsou patrné v řadě oblastí. Zatímco Češi ve stále větší míře začínají objevovat Polsko coby dovolenkovou destinaci, firmy expandují na likvidní polský trh. To je vidět třeba na příkladu tuzemské PPF, která postupně nakupuje podíl v polské logistické firmě InPost a již Duda výslovně zmínil jako příklad vítané spolupráce.
Silná střední Evropa
Klíčová otázka Tomáše Pojara mířila na budoucí ukotvení Polska v evropském prostoru. Jak Tomáš Pojar argumentoval, v zájmu Česka je udržet Poláky ve střední Evropě a podporovat je v tom, aby tvořili hráz proti Rusku.
Polsko samotné však kromě střední Evropy má více geopolitických zájmů – na jedné straně tvoří coby silná evropská velmoc Výmarský trojúhelník s Německem a Francií, na druhé straně má své zájmy i ve spolupráci s pobaltskými a skandinávskými zeměmi. A jaké by měly v tomto kontextu být priority Polska?
„Já jsem byl vždy zastáncem toho, že by se Polsko mělo vyvíjet bez ohledu na Německo,“ uvedl během pondělní diskuse Duda. „Výmarská spolupráce pro mě nebyla důležitější než ta visegradská. Jsme velkou evropskou zemí, vždy jsem jednal tak, abychom se nepodřizovali francouzským či německým zájmům. Naopak, chceme pracovat na středoevropských zájmech.“
Duda to ukazuje na příkladu megaletiště CPK, které roste jen kousek od Varšavy. „Řada lidí tento projekt kritizuje. Říkají, že máme dostatek menších letišť a velké megaletiště mají třeba v Berlíně. Jenže pravdu mají Američané – když jsem s nimi mluvil, argumentovali, že pokud chceme být v rámci Evropy významná země, musíme mít vlastní velké letiště – takové, na které lze v případě krize vyložit jak vojáky, tak vojenský materiál. Řadou malých letišť to nikdy nenahradíte,“ uvedl Duda.
Přesto podle odcházejícího polského prezidenta není výstavba megaletiště tou nejdůležitější stavbou současnosti. Tou je výstavba první jaderné elektrárny, která však (podobně jako dostavba českých Dukovan) nabírá zpoždění. Jak Duda v pondělí uvedl, toto zpoždění se může odrazit na míře plnění polských klimatických závazků.
Když Rusové jdou
V závěru svého vystoupení na CEVRO Univerzitě pak Duda zamířil i do historicky komplikovaných polsko-ukrajinských vztahů a k válce na Ukrajině.
„Jsem především vděčný Polákům, kteří v prvních měsících války hromadně přijímali ukrajinské uprchlíky, a to navzdory našim historicky komplikovaným vztahům,“ vyzdvihl Duda. „Často celé rodiny vzaly auto, dojely ze Štětína či z dalších měst na opačné straně Polska na hranice a vzaly si domů úplně cizí lidi.“
A přestože se postoj k ukrajinským uprchlíkům v průběhu času vyvíjel a vzájemné vztahy komplikovaly třeba i otázky ohledně vývozu zemědělské produkce, Poláci podle Dudy navzdory tomu nikdy nezaváhali.
„Občas je situace komplikovaná, vezměte si, že byste vy osobně žili v domácnosti tři roky s úplně cizími lidmi. Přesto však Poláci nepochybují, že je potřeba pomoci. U nás všichni dobře vědí, co to znamená, když Rusové jdou. Když zabíjí, znásilňují. To je zkušenost našich rodin, všichni to vědí. Když někdo utíká před Rusy, tak se u nás vždy dočká pomoci,“ dodal emotivně Duda.
„Když se ukázalo, co Rusové dělali v Buči, jak znásilňovali a stříleli nevinné lidi – ženy i děti – se svázanýma rukama do hlavy, všichni viděli, že stejně Rusové pobili naši inteligenci v Katyni. Poláci nemají žádné pochybnosti, že je třeba Ukrajině pomoci, a nyní mezi našimi národy budujeme vztahy, které přetrvají staletí. Dobré vztahy s Ukrajinci jsou nyní důležitější, než vše, co se kdy stalo v našich společných dějinách,“ uzavřel Duda své vystoupení na CEVRO Univerzitě.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.
