Škrtat, škrtat, škrtat. Taková je agenda „polského Elona Muska“, podnikatele Rafała Brzosky. Toho premiér Donald Tusk minulý týden vyzval, aby jako zástupce byznysu přišel s konkrétními opatřeními na deregulaci a debyrokratizaci země; jeho vláda se je postupně pokusí implementovat. A našinci přichází na mysl, že něco takového bychom potřebovali i v Česku.
O té situaci jsme nedávno na INFO.CZ psali. Polský premiér Donald Tusk před dvěma týdny vyzval na byznysové konferenci podnikatele Rafała Brzosku, aby přišel s konkrétními návrhy, jak zlepšit prostor pro podnikání v Polsku.
„Četl jsem rozhovory, ve kterých jste prohlásil, že deregulace není obtížná; vyžaduje pouze vůli a vy víte, co je třeba udělat. Tak uvidíme, jak se této výzvy ujmete!“ uvedl polský premiér přímo na pódiu.
Brzoska, zakladatel a ředitel logistické skupiny InPost (polské obdoby tuzemské Zásilkovny), hozenou rukavici zvedl. K tomu, aby jeho deregulační projekt začal chrlit první výstupy, mu přitom stačil méně než týden.
Brzoska kolem sebe shromáždil stovky expertů a vytvořil týmy věnující se jednotlivým oblastem, které se probírají stovkami podnětů jak od byznysové scény, tak od veřejnosti.
„Tento projekt není o mně. Je to obrovská vlna, která vzniká zespoda, hlásí se nám stovky lidí, že chtějí přiložit ruku k dílu – od studentů, podnikatelů, expertů až po profesory v důchodu,“ uvedl Brzoska v rozhovoru pro analytický web XYZ.
Wniosek @nowePSL o powołanie sejmowej komisji ds deregulacji biurokratycznej machiny #sprawdzaMY pic.twitter.com/xP6ouDLN4Q
— Rafał Brzoska (@RBrzoska) February 20, 2025
Na nově vytvořené internetové stránce SprawdzaMY (v českém významu něco jako MYspravujeme), která funguje jako „hub“ pro jednotlivé projekty, si tak lidé už mohou procházet jednotlivé návrhy, které jim mají zjednodušit život v Polsku.
Mezi ně patří například snížení počtu inspekcí do polských podniků, apel na rovné podmínky pro zaměstnání Poláků i cizinců, návrh na srovnatelnou důležitost papírových i elektronických dokumentů na úřadech nebo konec penalizace občanů za neúmyslné chyby v daňovém přiznání.
Brzoskův tým funguje tímto způsobem: jednotlivými nápady a návrhy se zabývají expertní týmy, které posuzují jejich smysluplnost. Ty nejlepší putují rovnou k rukám vlády s doporučením, aby si je kabinet vzal za své; Brzoskův tým pak sleduje, zda a jak politici s deregulačními návrhy nakládají a zda je skutečně implementují.
Donald Tusk si na tento úkol nemohl vybrat lepší osobu, a to hned ze dvou důvodů. Zaprvé, těžko čekat od úředníků a politiků (často nedotčených vlastní byznysovou zkušeností), že přijdou se skutečně efektivními, probyznysovými návrhy. A za druhé, Brzoska je úspěšný podnikatel, dolarový miliardář, který z nuly vybudoval logistické impérium s globálními ambicemi.
Král „paczkomatů“
Brzoska, jehož majetek je nyní odhadován na 1,1 miliardy dolarů, začínal od píky a zažil řadu neúspěchů. Ten první byznysový už v 15 letech, když mu rodiče svěřili rodinné úspory, aby je investoval na varšavské burze. To sice Brzoska udělal, jenže během několika dní přišel „výplach“ a Brzoska o většinu rodinných peněz přišel. V té době se zařekl, že je všechny získá zpět.
Během studií na varšavské univerzitě založil svou první firmu, na roznášku papírových letáků. „Ze začátku to byl naprostý propadák,“ vzpomíná nyní. „Firmu jsem založil s kapitálem pěti tisíc eur, jenže během několika týdnů nám peníze začaly docházet.“ Brzoska přesto vytrval a trend otočil – a vyplatilo se: „Během dvou let jsem odpromoval a moje firma se stala jedničkou na polském trhu, ročně distribuovala přes miliardu letáků.“
Po několika letech vstoupil Brzoska se svou letákovou firmou na burzu, aby získal kapitál pro svůj další plán – vyzvat na souboj polskou státní poštu. A ano, polská státní pošta tehdy ve všech ohledech připomínala poštu českou: byla pomalá a neefektivní. Plán polskému podnikateli nakonec vyšel, ale… „Podařilo se nám získat třetinu polského trhu, ale přesto jsme prodělávali. Státní pošta mohla být velmi agresivní ohledně své cenové politiky,“ vzpomíná Brzoska.
V roce 2009 proto Brzoska vsadil na plán B. Uvědomil si, že konkurovat státní poště v rozesílání listovních zásilek není úplně výherní strategie – už jen proto, že počet dopisů kvůli elektronizaci v posledních letech masivně upadá.
Na druhé straně, s rozvojem e-commerce byla na trhu poptávka po doručování větších zásilek. Brzoska tak v té době spouští svůj první „paczkomat“ – upravený P. O. box, podobný současným výdejním boxům, který lidem umožňuje podat i vyzvednout si zásilku.
Ani tento nápad však zprvu neznamená rychlé zbohatnutí. „Po dvou letech jsme měli několik set výdejních boxů, ale vydělávali jsme jen 500 eur měsíčně,“ připouští Brzoska.
Polský podnikatel tehdy předběhl dobu, ale nakonec se přece jen dočkal. Enormní nárůst e-commerce během covidového období pro něj znamenal masivní úspěch. Jeho společnost InPost se plně etablovala na domácím trhu a působí i v dalších osmi západoevropských zemích, kde spravuje přes 35 tisíc výdejních schránek.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
