Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes potvrdila své návrhy na zastropování cen elektřiny z neplynových zdrojů a na zavedení úsporných opatření. Ve svém výročním projevu o stavu unie však nešla do podrobností, takže ani poslanci, ani veřejnost se od ní nedověděli nic o modalitách těchto opatření. Šéfka komise také ohlásila nadcházející celkovou reformu evropského energetického trhu, která zahrne také oddělení cen elektřiny od cen plynu.
„Musíme oddělit dominantní vliv plynu na ceny elektřiny. Proto provedeme hlubokou a zásadní reformu elektrického trhu,“ řekla von der Leyenová. Připomněla, že po ropné krizi v 70. letech minulého století se sice hodně mluvilo, ale nic se za celých 50 let neudělalo pro omezení závislosti na ropě; fosilní paliva byla naopak masově dotována. Byla to špatná politika, nejen pro klima, ale také pro veřejné finance i pro naši nezávislost. Nyní nastal čas to změnit. „Nejde nám o rychlou záplatu, ale o změnu paradigmatu, o skok do budoucnosti“.
Součástí tohoto „skoku“ má být také vytvoření trhu s vodíkem, který se jeví jako zásadní hybatel budoucích změn. Šéfka komise oznámila zřízení „evropské vodíkové banky“, která bude mít za úkol rozhýbat trh a dočasně nahradit nedostatek investic do této suroviny, zajistit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Banka dostane do vínku tři miliardy eur a stane se významným příspěvkem k naplňování cílů evropské „zelené dohody“.
Ministři energetiky na schůzi 30. září návrhy komise schválí. Vlády členských zemí EU v první řadě odeberou společnostem vyrábějícím elektřinu z neplynových zdrojů část jejich zisků, kterých nabývají kvůli nadhodnoceným tržním cenám, jež si účtují elektrárny spalující drahý zemní plyn. Získané prostředky – podle šéfky komise 140 miliard eur pro celou „sedmadvacítku“ – budou použity na podporu spotřebitelů, kteří drahotou elektřiny neúměrně trpí. Každá země sama rozhodne, jak bude převod peněz do státního rozpočtu koncipovat a jak peníze mezi adresáty rozdělí. V České republice se toto právě tento týden děje.
Další návrh počítá s tím, že se členské země zaváží k úsporám elektrické energie. Obsahuje řadu ukazatelů, ale suma sumárum jde o to, že vlády učiní kroky, které povedou ke snížení spotřeby elektřiny o 10 procent. Jádrem má být přesouvání spotřeby mimo energetické špičky. „Pokles poptávky ve špičkách umožní delší dodávky a sníží ceny,“ podotkla von der Leyenová.
Třetím návrhem je dodatečné zdanění některých dalších energetických podniků, které dosahují kvůli prudkému zdražování fosilních paliv nepřiměřených zisků, ať už jde o spalování ropy, ropných produktů nebo plynu. „I ony musí zaplatit spravedlivý díl, musí přispět v krizové situaci.“
