Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brexit bez dohody: Tragédie, nebo scénář, který lze přežít? Klíčové otázky ohledně neřízeného odchodu Britů z EU

Brexit bez dohody: Tragédie, nebo scénář, který lze přežít? Klíčové otázky ohledně neřízeného odchodu Britů z EU

Scénář, který si nikdo nepřeje, zároveň je ale čím dál skloňovanější variantou – tím je odchod Velké Británie z Evropské unie bez patřičné dohody. Co by ale takový „neřízený brexit“ v praxi znamenal? A jak by ho pocítili lidé v Česku, v dalších zemích Evropské unie nebo samotní Britové? Podívejte se na klíčové otázky a odpovědi, které se brexitu bez dohody dotýkají.

Ještě před pár měsíci byl odchod Velké Británie bez dohody pro řadu analytiků ten nejčernější možný scénář a zároveň malování čerta na zeď. To se ovšem mění spolu s tím, jak se čas stanovený na uzavření dohody krátí. Britská vláda v čele s ministrem pro brexit Dominicem Raabem minulý týden představila první várku dokumentů, které mají Británii připravit na možnost, že země evropský blok opustí, aniž by se na podmínkách odchodu s Bruselem dohodla.

Na začátku tohoto týdne stejný krok oznámila i vláda francouzská. Premiér Édouard Philippe pověřil členy jeho kabinetu, aby začali s přípravami na odchod Británie bez dohody tak, aby byl zachován co nejhladší režim na hranicích a Britové žijící ve Francii mohli v zemi zůstat i nadále. Brexit bez dohody v těchto dnech nevyloučil ani německý ministr zahraničí Heiko Maas a k černému scénáři se vyjádřila i britská premiérka Theresa Mayová – podle jejích slov by nešlo „o procházku růžovým sadem“, zároveň by to ale nebyl „konec světa“. Co by tedy v praxi znamenal?

Proč je možnost brexitu bez dohody vůbec na stole?

Předběžná dohoda o budoucích obchodních vztazích mezi Velkou Británií a Evropskou unií má být uzavřená ještě před oficiálním datem brexitu stanoveného na 29. března 2019, po kterém bude následovat ještě dvouleté přechodné období. O tom, jak budou vztahy po brexitu vypadat, mělo být původně jasno do říjnového summitu EU tak, aby výsledná dohoda prošla komplikovaným schvalovacím procesem jak na půdě Evropské unie, tak ve Spojeném království.

Jednání ale v posledních týdnech uvázla ve slepé uličce a je stále pravděpodobnější, že se říjnový termín nestihne a vše se posune na listopad – pokud se tedy názorové rozdíly mezi Londýnem a Bruselem vůbec podaří překonat. O možnosti brexitu bez dohody tak politici na obou stranách mluví stále častěji, a přestože jde částečně o vyjednávací taktiku, může na tento černý scénář skutečně dojít.

Jak by vypadal vztah EU a Británie bez uzavřené dohody?

Podle odborníka Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše by se vztah unie s Británií dal v případě brexitu bez dohody připodobnit k obchodním vztahům, které má Brusel se Spojenými státy. „Ani Spojené státy dosud žádnou dohodu o volném obchodu s EU nemají. Obchod s Británií by tedy probíhal v režimu pravidel Světové obchodní organizace, stejně jako v případě Spojených států,“ říká pro INFO.CZ Kruliš s tím, že takový vztah má svá negativa i pozitiva.

„Obchodní výměna mezi EU a USA je poměrně robustní, trhy obou stran jsou celkem integrované, ale nejsou integrované, co se týče regulací. Kvůli tomu není vzájemná obchodní výměna přes Atlantik tak mohutná, jak by mohla být,“ poukazuje na odlišná pravidla a předpisy, které platí na trhu EU a USA. Rozdílné regulace, kdy jsou pravidla v EU tradičně přísnější, však znamenají překážky, které vzájemný obchod významným způsobem brzdí. A to by chybělo i obchodním vztahům EU s Británií, podle Kruliše by to však neznamenalo katastrofu.

„Geografická blízkost a gravitace mezi britskou a evropskou ekonomikou by nadále působila tak silně, že by to ani v případě brexitu bez dohody neznamenalo přestřižení veškerých vztahů, ty vztahy by ale byly mnohem komplikovanější, než kdyby existovala dohoda zaručující volný obchod se zbožím. Pokud by Británie odešla bez dohody, regulatorní bariéry by narostly a každá jednotlivá transakce by byla pod větším tlakem. Vztahy by tedy byly ochromené, ale neznamenalo by to, že by vznikla bariéra, která by byla nepřekročitelná,“ vysvětluje analytik AMO.

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITU

Jaký dopad by měl brexit bez dohody na obchod?

V praxi by tedy odchod z EU bez dohody znamenal, že by se obchod a otázky byznysového charakteru vůči EU i třetím zemím řešily na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO) – a to do té doby, než by vznikly nové bilaterální dohody. Nové obchodní smlouvy by Británie musela uzavřít i se třetími zeměmi, jako je třeba Jihoafrická republika nebo Jižní Korea. Ty by však při vyjednávání chtěly něco na oplátku, upozorňuje Kruliš.

Mnohem důležitější je však budoucnost obchodní výměny mezi Británií a Evropskou unií. „Hlavní změnou by bylo to, že by se změnil režim pro vzájemný obchod se zbožím. Odchod s dohodou předpokládá, že by byla mezi Británií a EU zachována dohoda o zóně volného obchodu, čím by se zachovalo i působení dodavatelsko-odběratelských řetězců,“ říká Kruliš s tím, že v případě brexitu bez dohody by se obchod velmi zkomplikoval.

„Například výrobci aut působí ve Velké Británii, do automobilů ale montují součástky vyráběné v celé unii včetně České republiky. Dovoz součástek by se však výrazně zkomplikoval, protože by podléhal novým celním povinnostem, kontrolám a další byrokracii,“ vysvětluje analytik. Dalekosáhlé a na první pohled neviditelné dopady dobře ilustruje i nedávné varování, že neřízený brexit může ohrozit i existenci něčeho tak běžného jako je třeba obyčejný sendvič se šunkou – a to právě kvůli pečlivě načasovaným a sestaveným dodavatelským řetězcům, které by se zastavily.

Jak by brexit bez dohody ovlivnil ekonomiku Británie a EU?

Pokud by dosavadní jednání mezi Londýnem a Bruselem skutečně zkrachovala a došlo by na odchod Velké Británie z Evropské unie bez jakékoliv dohody, doplatila by na to Británie i země Evropské unie.

„Pokud se podíváte na obchodní bilanci, Británie více výrobků dováží a je tedy převažujícím importérem. Evropská unie dnes vydělává na tom, že do Británie prodává a země jako Česko nebo Německo by tedy tratily na tom, že už by neměly snadný přístup na britský trh. Navíc by se jejich výrobky na britském trhu střetávaly s konkurencí z celého světa,“ popisuje Kruliš.

Výrazně postiženou evropskou zemí by bylo také Irsko, které z britského trhu naopak ve velkém dováží. Na Irsko jako nejpostiženější zemi v případě brexitu bez dohody v červenci poukázal i Mezinárodní měnový fond. Podle jeho analýzy by odchod Spojeného království bez dohody pro země EU znamenal škodu odpovídající asi 1,5 procentům HDP, což je asi 5,6 bilionu korun. Mezi další vysoce poškozené země dále patří Nizozemsko, Belgie, Lucembursko nebo Německo.

Brexit - firmy, infografika

Kruliš však upozorňuje, že brexit bez dohody by odnesla spíš Británie, než zbytek Evropy. „V celkovém souhrnu hraje obchod s EU pro Británii větší roli, než Británie pro zbytek kontinentu. Británie je totiž v porovnání s Evropou menší ekonomika a Evropa navíc obchoduje s dalšími zeměmi, kam může posílat evropské zboží. Pro Evropu to tedy nebude tak citelný zásah, jako by byl pro Británii,“ říká analytik.

Kruliš zároveň dodává, že brexit bez dohody by byl pro Británii velkým zásahem také z hlediska nových zahraničních investic. „Vláda se zatím snažila, aby si investoři nevykládali brexit negativně a neodcházeli z Británie, ale pokud by došlo na brexit bez dohody, investoři by museli zvažovat, zda výrobu přesunou někam jinam,“ varuje expert AMO s tím, že brexit bez dohody by zřejmě byl impulsem pro takovéto rozhodování.

Co by znamenal pro Česko?

„Vzhledem k naší exportní orientaci a orientaci na Německo by brexit bez dohody rozhodně nebyl pro Česko výhodný – pro nás je výhodné, když má unie možnost obchodovat se třetími zeměmi, ať už je to Británie, Spojené státy nebo jakýkoliv jiný stát, který je schopný odebírat naše výrobky nebo výrobky německé s našimi komponenty. Pro Česko by tedy znamenalo omezení obchodních cest a bylo by to pro nás větší negativum, než pro státy, které nejsou na exportu tak závislé,“ říká k dopadům na českou ekonomiku analytik AMO.

Jaká odvětví by brexit bez dohody ovlivnil nejvíc?

Jen těžko by se hledalo odvětví, kterého by se brexit ať už s dohodou, nebo bez ní nedotknul. Před neřízenou rozlukou Londýna s Bruselem však varovala nejedna významná společnost. Například šéf Amazonu v Británii Doug Gurr před časem varoval, že pokud dojde na brexit bez dohody, vypuknou do dvou týdnů „občanské nepokoje“. Jedním z nejvíce dotčených sektorů by se však stal zmiňovaný automobilový průmysl, před dopadem brexitu bez dohody však varují i lékaři a samotný Raab přiznal, že je kvůli možnosti brexitu bez dohody zapotřebí rozšířit zásoby léků v zemi.

Ohrozí brexit bez dohody bezpečnost?

Pokud jde o oblast bezpečnosti, zde je podle odborníka AMO v zásadě jedno, zda brexit skončí dohodou, nebo ne. „Co se týče zahraniční a bezpečnostní politiky, tam je EU stále spíš slabším hráčem. Unie je totiž v této oblasti svázaná principem jednomyslnosti, a pokud by Británie už nebyla její součástí, bylo by to minus pro obě strany. Vliv Evropské unie i Velké Británie celosvětově poklesne, ale to se stane i v případě, že Británie odejde s dohodou,“ říká Kruliš.

Jak by brexit bez dohody pocítili lidé z EU na cestě do Británie?

Británie, která je pro Evropany vyhledávanou destinací, by pro turisty z unijních států měla zůstat otevřenou zemí i v případě odchodu bez dohody. „I kdyby Británie odešla bez dohody, Spojené království by pro evropské turisty zůstalo přístupnější zemí, než jsou například Spojené státy, které mají specifický migrační a vízový systém. Z právního hlediska by ale Británie byla samozřejmě suverénní v tom stanovovat si podmínky pro vydávání víz, či obecně podmínky vstupu na britské území,“ míní Kruliš.

Jaký by měl brexit bez dohody dopad pro studenty?

Británie se vždy hlásila k tomu, že by chtěla zůstat součástí výměnných programů na univerzitách, jako je Erasmus. Brexit bez dohody by však tyto plány mohl podle Kruliše narušit. „Řada univerzit si dokáže zajistit výměnu studentů i bez Evropské unie, takže se dá předpokládat, že by si Británie cestu pro výměnu studentů našla, pokud by k tomu měla vůli. Nebyly by tam však současné garance ani evropské peníze, brexit bez dohody by tedy mohl znamenat horší dostupnost těchto výměnných programů,“ uzavírá odborník.

720p 480p 360p 240p
brexit

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232