Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přistoupení ČR k fiskálnímu paktu je symbolické. Rozpočty na uzdě v EU drží málokdo

Přistoupení ČR k fiskálnímu paktu je symbolické. Rozpočty na uzdě v EU drží málokdo

Poslanecká sněmovna před několika dny schválila přistoupení Česka k tzv. fiskálnímu paktu, který vznikl v reakci na finanční a hospodářskou krizi před skoro deseti lety a má země EU přimět k rozpočtové odpovědnosti, aby nenásledovaly příklad zadluženého Řecka. Česko je spolu s Velkou Británií posledním státem unie, který smlouvu neratifikoval. I když jde o důležitý krok, není nutné jej přeceňovat, říkají někteří ekonomové. Proč?

„Plně v souladu s paktem hospodaří méně než polovina zemí, které ho podepsaly. ČR navzdory tomu, že jej nepodepsala, patří k těm nejvzornějším,“ napsal redakci hlavní ekonom CZECH FUND Lukáš Kovanda.

Poslaneckou sněmovnou prošel ve čtvrtek souhlas, aby Česko přistoupilo k tzv. fiskálnímu paktu (oficiálně Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii). Jde o mezinárodní smlouvu, kterou se v roce 2012 celkem 25 členských států EU zavázalo k tomu, že se bude při sestavování svých rozpočtů chovat zodpovědně. Země si kromě toho slíbily pravidelné eurosummity, na kterých budou probírat zásadní reformy, a řekly si, že budou koordinovat své hospodářské politiky.

Fiskální pakt zpřísňuje stávající pravidla a byl přímou reakcí na finanční a hospodářskou krizi, která se Evropou prohnala před téměř deseti lety. Zjednodušeně řečeno měl zabránit tomu, aby se i další země, zejména v eurozóně, vydaly ve stopách zadluženého Řecka, kterého z problémů dostávalo až záchranné lano hozené mezinárodními organizacemi včetně EU. Pakt je závazný pro eurozónu, zatímco pro státy, které eurem (zatím) neplatí, zůstává na dobrovolné bázi.

Česko je spolu s Británií jediným členem EU, který se k paktu dosud stavěl odmítavě. Jak tehdy popisoval server EurActiv.cz, tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) se i přes kritiku vládních partnerů odmítl paktu účastnit kvůli „nevyjasněnému postupu pro jeho ratifikaci, nezaručenou účastí Česka na eurosummitech a v neposlední řadě nedostatečným důrazem na povinné snižování státního zadlužení“. Nečasova vláda raději sázela na vlastní opatření – tzv. finanční ústavu s dluhovou brzdou.

Rozpočet EU 2021-2027Rozpočet EU 2021-2027autor: Info.cz

Změna postoje přišla až s novou vládou Andreje Babiše (ANO). Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař v jednom z prvních rozhovorů po uvedení do své funkce poskytnutých redakci INFO.CZ zmínil, že přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU by mohlo být potřebným vstřícným „gestem“, které by Babišův kabinet mohl udělat směrem k Bruselu.

Pravidla jsou na papíře, ale Česko politicky dospělo

To se podle oslovených ekonomů nyní děje. „Fiskální pakt vznikl jako přímá reakce evropských zemí na finanční krizi roku 2009 a tehdy byl jeho praktický význam nepochybně větší než dnes. Jedná se nicméně o dokument, který definuje fiskálně odpovědné chování vlád, což je nadčasové téma. Česko podle mého názoru nemělo a nemá důvod se fiskálním paktem neřídit,“ připomíná hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Ratifikaci tohoto dokumentu v dnešní době beru jak známku, že Česko politicky dospělo,“ dodává.

Již citovaný Lukáš Kovanda souhlasí. „Význam paktu nepřeceňujme. Vidím jej spíše v symbolické rovině: připojili jsme se k ostatním. Důležitější je podstata věci. Veřejné finance máme v lepším stavu než většina zemí, které fiskální pakt podepsaly, což v podstatě hovoří za vše,“ uvedl ekonom.

Kovanda je přesvědčený, že přistoupení Česka k fiskálnímu paktu by nebylo dobré přeceňovat. Fiskální pravidla v EU totiž dodržuje jen několik zemí. „Lepší nebo srovnatelný stav veřejných financí dle kritérií, jak je pakt posuzuje, vykazují v EU pouze Švédsko, Lucembursko, Dánsko, Litva a Bulharsko. Obecně tedy není pakt příliš respektován, a to ani v makroekonomicky celkem příhodných podmínkách, které v EU aktuálně panují,“ zdůrazňuje ekonom.

Jak už bylo řečeno, fiskální pakt navazuje a zpřísňuje existující pravidla, k nimž patří i tzv. Pakt stability a růstu z konce devadesátých let. Na něj i jeho reformu známou jako „Six Pack“ z roku 2011 přistoupily všechny členské země. Postupně se ale ukazovalo, že pro některé z nich včetně velikánů Francie a Německa jsou jeho podmínky pouze na papíře. Ostatní země a další unijní instituce se rozhodly porušování paktu ignorovat a zmíněné země se nikdy nedočkaly žádných sankcí. Jak však podotýkají The Financial Times, jiná situace panovala v případě Španělska a Portugalska. Ty si naopak za porušení paktu odnesly v roce 2016 symbolickou pokutu.

„Od vzniku eura do loňského roku například došlo ze strany některé z členských zemí k neodůvodněnému překročení tříprocentní hranice rozpočtového schodku vůči HDP v celkem 121 případech,“ doplňuje Kovanda.

Nejnovější riziko pro respektování stanovených pravidel představuje Itálie, kterou už Evropská komise na porušování oficiálně upozornila. Italské vládě nyní běží třítýdenní lhůta na to, aby svůj rozpočet, který počítá s výrazně vyššími vládními výdaji, přepracovala. Stalo se tak vůbec poprvé v historii, kdy Komise sáhla k podobnému postupu.

Jak probíhalo hlasování o fiskálním paktu v Poslanecké sněmovně?
Pro přistoupení Česka k fiskálnímu paktu hlasovalo ve čtvrtek 1. listopadu 106 poslanců, proti jich bylo 43. Přistoupení podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Naopak poslanci ODS, SPD a KSČM hlasovali proti. Rozpravu provázely kritické projevy hlavně poslanců ODS a SPD, poslanci ostatních stran naopak vystupovali na podporu paktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již několikrát řekla, že přistoupení k paktu dodatečně nezavazuje českou stranu k přijetí eura. Dnes zopakovala, že přistoupení k paktu neovlivňuje rozhodnutí české strany o vstupu do eurozóny a nijak k němu dodatečně nezavazuje. Nebude podle ní mít žádný přímý nebo nepřímý dopad na státní rozpočet a umožní české straně účastnit se plnohodnotně summitů eurozóny. Uvedla, že smlouva na EU ani na jinou mezinárodní organizaci nepřenáší žádné nové pravomoci, a proto postačí schválení prostou většinou. O ratifikaci paktu musí ještě rozhodnout Senát. Senátoři se v červenci rozhodli, že o ní budou jednat až poté, co o přistoupení rozhodne Sněmovna.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232