Přistoupení ČR k fiskálnímu paktu je symbolické. Rozpočty na uzdě v EU drží málokdo | info.cz

Články odjinud

Přistoupení ČR k fiskálnímu paktu je symbolické. Rozpočty na uzdě v EU drží málokdo

Poslanecká sněmovna před několika dny schválila přistoupení Česka k tzv. fiskálnímu paktu, který vznikl v reakci na finanční a hospodářskou krizi před skoro deseti lety a má země EU přimět k rozpočtové odpovědnosti, aby nenásledovaly příklad zadluženého Řecka. Česko je spolu s Velkou Británií posledním státem unie, který smlouvu neratifikoval. I když jde o důležitý krok, není nutné jej přeceňovat, říkají někteří ekonomové. Proč?

„Plně v souladu s paktem hospodaří méně než polovina zemí, které ho podepsaly. ČR navzdory tomu, že jej nepodepsala, patří k těm nejvzornějším,“ napsal redakci hlavní ekonom CZECH FUND Lukáš Kovanda.

Poslaneckou sněmovnou prošel ve čtvrtek souhlas, aby Česko přistoupilo k tzv. fiskálnímu paktu (oficiálně Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii). Jde o mezinárodní smlouvu, kterou se v roce 2012 celkem 25 členských států EU zavázalo k tomu, že se bude při sestavování svých rozpočtů chovat zodpovědně. Země si kromě toho slíbily pravidelné eurosummity, na kterých budou probírat zásadní reformy, a řekly si, že budou koordinovat své hospodářské politiky.

Fiskální pakt zpřísňuje stávající pravidla a byl přímou reakcí na finanční a hospodářskou krizi, která se Evropou prohnala před téměř deseti lety. Zjednodušeně řečeno měl zabránit tomu, aby se i další země, zejména v eurozóně, vydaly ve stopách zadluženého Řecka, kterého z problémů dostávalo až záchranné lano hozené mezinárodními organizacemi včetně EU. Pakt je závazný pro eurozónu, zatímco pro státy, které eurem (zatím) neplatí, zůstává na dobrovolné bázi.

Česko je spolu s Británií jediným členem EU, který se k paktu dosud stavěl odmítavě. Jak tehdy popisoval server EurActiv.cz, tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) se i přes kritiku vládních partnerů odmítl paktu účastnit kvůli „nevyjasněnému postupu pro jeho ratifikaci, nezaručenou účastí Česka na eurosummitech a v neposlední řadě nedostatečným důrazem na povinné snižování státního zadlužení“. Nečasova vláda raději sázela na vlastní opatření – tzv. finanční ústavu s dluhovou brzdou.

Rozpočet EU 2021-2027Rozpočet EU 2021-2027autor: Info.cz

Změna postoje přišla až s novou vládou Andreje Babiše (ANO). Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař v jednom z prvních rozhovorů po uvedení do své funkce poskytnutých redakci INFO.CZ zmínil, že přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU by mohlo být potřebným vstřícným „gestem“, které by Babišův kabinet mohl udělat směrem k Bruselu.

Pravidla jsou na papíře, ale Česko politicky dospělo

To se podle oslovených ekonomů nyní děje. „Fiskální pakt vznikl jako přímá reakce evropských zemí na finanční krizi roku 2009 a tehdy byl jeho praktický význam nepochybně větší než dnes. Jedná se nicméně o dokument, který definuje fiskálně odpovědné chování vlád, což je nadčasové téma. Česko podle mého názoru nemělo a nemá důvod se fiskálním paktem neřídit,“ připomíná hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Ratifikaci tohoto dokumentu v dnešní době beru jak známku, že Česko politicky dospělo,“ dodává.

Již citovaný Lukáš Kovanda souhlasí. „Význam paktu nepřeceňujme. Vidím jej spíše v symbolické rovině: připojili jsme se k ostatním. Důležitější je podstata věci. Veřejné finance máme v lepším stavu než většina zemí, které fiskální pakt podepsaly, což v podstatě hovoří za vše,“ uvedl ekonom.

Kovanda je přesvědčený, že přistoupení Česka k fiskálnímu paktu by nebylo dobré přeceňovat. Fiskální pravidla v EU totiž dodržuje jen několik zemí. „Lepší nebo srovnatelný stav veřejných financí dle kritérií, jak je pakt posuzuje, vykazují v EU pouze Švédsko, Lucembursko, Dánsko, Litva a Bulharsko. Obecně tedy není pakt příliš respektován, a to ani v makroekonomicky celkem příhodných podmínkách, které v EU aktuálně panují,“ zdůrazňuje ekonom.

Jak už bylo řečeno, fiskální pakt navazuje a zpřísňuje existující pravidla, k nimž patří i tzv. Pakt stability a růstu z konce devadesátých let. Na něj i jeho reformu známou jako „Six Pack“ z roku 2011 přistoupily všechny členské země. Postupně se ale ukazovalo, že pro některé z nich včetně velikánů Francie a Německa jsou jeho podmínky pouze na papíře. Ostatní země a další unijní instituce se rozhodly porušování paktu ignorovat a zmíněné země se nikdy nedočkaly žádných sankcí. Jak však podotýkají The Financial Times, jiná situace panovala v případě Španělska a Portugalska. Ty si naopak za porušení paktu odnesly v roce 2016 symbolickou pokutu.

„Od vzniku eura do loňského roku například došlo ze strany některé z členských zemí k neodůvodněnému překročení tříprocentní hranice rozpočtového schodku vůči HDP v celkem 121 případech,“ doplňuje Kovanda.

Nejnovější riziko pro respektování stanovených pravidel představuje Itálie, kterou už Evropská komise na porušování oficiálně upozornila. Italské vládě nyní běží třítýdenní lhůta na to, aby svůj rozpočet, který počítá s výrazně vyššími vládními výdaji, přepracovala. Stalo se tak vůbec poprvé v historii, kdy Komise sáhla k podobnému postupu.

Jak probíhalo hlasování o fiskálním paktu v Poslanecké sněmovně?
Pro přistoupení Česka k fiskálnímu paktu hlasovalo ve čtvrtek 1. listopadu 106 poslanců, proti jich bylo 43. Přistoupení podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Naopak poslanci ODS, SPD a KSČM hlasovali proti. Rozpravu provázely kritické projevy hlavně poslanců ODS a SPD, poslanci ostatních stran naopak vystupovali na podporu paktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již několikrát řekla, že přistoupení k paktu dodatečně nezavazuje českou stranu k přijetí eura. Dnes zopakovala, že přistoupení k paktu neovlivňuje rozhodnutí české strany o vstupu do eurozóny a nijak k němu dodatečně nezavazuje. Nebude podle ní mít žádný přímý nebo nepřímý dopad na státní rozpočet a umožní české straně účastnit se plnohodnotně summitů eurozóny. Uvedla, že smlouva na EU ani na jinou mezinárodní organizaci nepřenáší žádné nové pravomoci, a proto postačí schválení prostou většinou. O ratifikaci paktu musí ještě rozhodnout Senát. Senátoři se v červenci rozhodli, že o ní budou jednat až poté, co o přistoupení rozhodne Sněmovna.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud