Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Východ Evropy se nekompromisně vylidňuje, kdekdo by chtěl na Západ. Česko je pomyslnou vstupní branou

Východ Evropy se nekompromisně vylidňuje, kdekdo by chtěl na Západ. Česko je pomyslnou vstupní branou

Zatímco počet obyvatel západní Evropy roste, na východě razantně klesá. Pokud bude tento trend pokračovat, rozdělí se podle odborníků už brzy Evropa na dvě části. Přeplněný západ a takřka „liduprázdný“ východ.

K takovému závěru dospěla demografická studie rakouské Akademie věd a vídeňského Wittgensteinova institutu. Vědci porovnávali demografický vývoj v Evropě mezi lety 1990 a 2017, přičemž dospěli k jednoznačným výsledkům. Naprostá většina zemí v západní Evropě za posledních 27 let zaznamenala výrazný přírůstek obyvatelstva, z velké části kvůli příchodu migrantů z jiných evropských nebo mimoevropských zemí. Naproti tomu východ se razantně a trvale vylidňuje. A hlavním důvodem jsou právě odchody obyvatel směrem na západ.

„Migrace se dnes stala hlavní hybnou silou růstu či naopak úbytku obyvatelstva v různých částech Evropy,“ okomentoval výsledky studie demograf Tomas Sobotka z rakouské Akademie věd. I když se v posledních letech dostaly na evropský kontinent velké počty uprchlíků z Blízkého východu nebo afrických států, zásadním činitelem pro demografický vývoj v jednotlivých zemích EU se stává migrace uvnitř evropských hranic.

S trochou nadsázky to totiž skutečně vypadá, jako kdyby měly časem vzniknout na východě Evropy takřka liduprázdné rezervace, zatímco lidé budou bydlet v západní části. Například v Bosně a Hercegovině ubyla od roku 1990 více než pětina obyvatel, podobným vývojem prošlo i Pobaltí. Populace Lotyšska poklesla o 27 a Litvy o 23 %. Estonsko přišlo o 16 % obyvatel. Se šestiprocentním úbytkem se potýká Maďarsko. Počet obyvatel Ukrajiny se od roku 1990 snížil o 20 % a i nadále klesá.

Infografika dne: cizinci v Česku

V přímém protikladu k těmto datům jsou pak přírůstky obyvatelstva na západě. Například v Irsku se rozšířila populace za posledních 28 let o třetinu. Podobným nárůstem se mohou pochlubit i další západní země. V Norsku se počet obyvatel zvýšil o čtvrtinu, následují například Švýcarsko (plus 20 %), Francie (18 %) nebo Rakousko (15 %). Možná překvapivě nízký přírůstek zaznamenali demografové v případě Německa, kde se populace přes silnou migrační vlnu v posledních letech celkově rozšířila „jen“ o 4 %. Migranti ale jen vyrovnali a mírně doplnili silný úbytek obyvatelstva v důsledku stárnutí a vymírání Němců.

Čísla z České republiky potvrzují teorie demografů o tom, že Česko společně se Slovenskem leží přímo na jakési pomyslné hranici, která rozděluje Evropu na vymírající a vylidněný východ a naopak populačně rostoucí západ. V Česku a na Slovensku přibyla od roku 1990 dvě procenta obyvatel, což z hlediska demografického vývoje skutečně představuje jakýsi „zlatý střed“ Evropy. Na západ od bývalého Československa populace roste, směrem na východ razantně klesá.

Pokud by toto rozevírání nůžek pokračovalo, hrozí některých východním státům už skutečná demografická katastrofa. Například na Ukrajině ubylo od roku 1990 přes 7 milionů lidí. Zatímco v době rozpadu Sovětského svazu měla Ukrajina přes 51 milionů obyvatel, podle současných demografických prognóz by do roku 2030 měla být ukrajinská populace maximálně čtyřicetimilionová.

Podobný odliv obyvatelstva zaznamenávají například Rumunsko a Bulharsko. V dnes devatenáctimilionovém Rumunsku poklesl za posledních 30 let počet obyvatel o 4 miliony, z velké čísti kvůli migraci do jiných zemí EU. Jen do Rakouska se loni přistěhovalo celkem 10 000 Rumunů, což z této skupiny dělá nejrychleji rostoucí skupinu cizinců v zemi. Až na dalších místech následují Maďaři (6590) a Syřané (6440).

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1