Východ Evropy se nekompromisně vylidňuje, kdekdo by chtěl na Západ. Česko je pomyslnou vstupní branou | info.cz

Články odjinud

Východ Evropy se nekompromisně vylidňuje, kdekdo by chtěl na Západ. Česko je pomyslnou vstupní branou

Zatímco počet obyvatel západní Evropy roste, na východě razantně klesá. Pokud bude tento trend pokračovat, rozdělí se podle odborníků už brzy Evropa na dvě části. Přeplněný západ a takřka „liduprázdný“ východ.

K takovému závěru dospěla demografická studie rakouské Akademie věd a vídeňského Wittgensteinova institutu. Vědci porovnávali demografický vývoj v Evropě mezi lety 1990 a 2017, přičemž dospěli k jednoznačným výsledkům. Naprostá většina zemí v západní Evropě za posledních 27 let zaznamenala výrazný přírůstek obyvatelstva, z velké části kvůli příchodu migrantů z jiných evropských nebo mimoevropských zemí. Naproti tomu východ se razantně a trvale vylidňuje. A hlavním důvodem jsou právě odchody obyvatel směrem na západ.

„Migrace se dnes stala hlavní hybnou silou růstu či naopak úbytku obyvatelstva v různých částech Evropy,“ okomentoval výsledky studie demograf Tomas Sobotka z rakouské Akademie věd. I když se v posledních letech dostaly na evropský kontinent velké počty uprchlíků z Blízkého východu nebo afrických států, zásadním činitelem pro demografický vývoj v jednotlivých zemích EU se stává migrace uvnitř evropských hranic.

S trochou nadsázky to totiž skutečně vypadá, jako kdyby měly časem vzniknout na východě Evropy takřka liduprázdné rezervace, zatímco lidé budou bydlet v západní části. Například v Bosně a Hercegovině ubyla od roku 1990 více než pětina obyvatel, podobným vývojem prošlo i Pobaltí. Populace Lotyšska poklesla o 27 a Litvy o 23 %. Estonsko přišlo o 16 % obyvatel. Se šestiprocentním úbytkem se potýká Maďarsko. Počet obyvatel Ukrajiny se od roku 1990 snížil o 20 % a i nadále klesá.

Infografika dne: cizinci v Česku

V přímém protikladu k těmto datům jsou pak přírůstky obyvatelstva na západě. Například v Irsku se rozšířila populace za posledních 28 let o třetinu. Podobným nárůstem se mohou pochlubit i další západní země. V Norsku se počet obyvatel zvýšil o čtvrtinu, následují například Švýcarsko (plus 20 %), Francie (18 %) nebo Rakousko (15 %). Možná překvapivě nízký přírůstek zaznamenali demografové v případě Německa, kde se populace přes silnou migrační vlnu v posledních letech celkově rozšířila „jen“ o 4 %. Migranti ale jen vyrovnali a mírně doplnili silný úbytek obyvatelstva v důsledku stárnutí a vymírání Němců.

Čísla z České republiky potvrzují teorie demografů o tom, že Česko společně se Slovenskem leží přímo na jakési pomyslné hranici, která rozděluje Evropu na vymírající a vylidněný východ a naopak populačně rostoucí západ. V Česku a na Slovensku přibyla od roku 1990 dvě procenta obyvatel, což z hlediska demografického vývoje skutečně představuje jakýsi „zlatý střed“ Evropy. Na západ od bývalého Československa populace roste, směrem na východ razantně klesá.

Pokud by toto rozevírání nůžek pokračovalo, hrozí některých východním státům už skutečná demografická katastrofa. Například na Ukrajině ubylo od roku 1990 přes 7 milionů lidí. Zatímco v době rozpadu Sovětského svazu měla Ukrajina přes 51 milionů obyvatel, podle současných demografických prognóz by do roku 2030 měla být ukrajinská populace maximálně čtyřicetimilionová.

Podobný odliv obyvatelstva zaznamenávají například Rumunsko a Bulharsko. V dnes devatenáctimilionovém Rumunsku poklesl za posledních 30 let počet obyvatel o 4 miliony, z velké čísti kvůli migraci do jiných zemí EU. Jen do Rakouska se loni přistěhovalo celkem 10 000 Rumunů, což z této skupiny dělá nejrychleji rostoucí skupinu cizinců v zemi. Až na dalších místech následují Maďaři (6590) a Syřané (6440).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud