Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zastánce kvót v čele diplomacie a kritik Merkelové na vnitru. Co ne/čekat od nové německé vlády

Německá sociální demokracie odhalila, kdo za její stranu zasedne v nové koaliční vládě pod vedením Angely Merkelové. Asi největší pozornost poutá Heiko Maas, který z ministerstva spravedlnosti přešel do vedení německé diplomacie, a nahradil tak dosavadního ministra zahraničí Sigmara Gabriela. Maas je však známý pro svou kritiku zemí střední a východní Evropy, které odmítají přerozdělování běženců podle kvót. Mají se tedy země Visegrádské čtyřky připravit na tvrdší přístup ze strany Německa? A co čekat od dalších nových ministrů, které dnes Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) do vlády nominovala?

Po týdnech spekulací, kdo obsadí klíčové rezorty v nově sestavené velké koalici stran CDU/CSU s SPD, je po dnešku jasno. Německá sociální demokracie zveřejnila jména tří mužů a tří žen, které zasednou v pořadí již čtvrté vládě Angely Merkelové. Největší otazníky dlouhou dobu visely především nad tím, kdo se za SPD postaví do čela klíčového rezortu – ministerstva zahraničních věcí. Končící předseda strany Martin Schulz totiž oznámil, že v nové vládě neusedne, a dosavadní šéf diplomacie Sigmar Gabriel ztratil v sociální demokracii důvěru. Dnes tak vedení strany oznámilo, že se postu ministra zahraničí ujme dosavadní ministr spravedlnosti Heiko Maas.

„Heiko Maas je velmi dobře připravený a pro agendu zahraničních věcí je určitě schopný. Je umírněný a zároveň schopný politik, který má podporu ve straně. Podle mého to tedy bude dobrá nominace,“ hodnotí pro INFO.CZ volbu sociální demokracie odborník na německou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) Vladimír Handl, který ale zároveň upozorňuje, že to, jak si Maas povede na postu ministra zahraničí, se teprve uvidí.

Už dnes je ale známé to, že si jednapadesátiletý politik ve svých projevech často nebere žádné servítky a je proslulý svojí přísnou kritikou krajně pravicových stran a nenávistných projevů. Jako ministr spravedlnosti například prosadil zákon, který umožňuje tvrdě trestat provozovatele sociálních sítí, pokud nebudou ze svých stránek důsledně mazat nenávistné protiprávní příspěvky a komentáře. Nová pravidla, podle kterých tak facebooku a dalším hrozí pokuta ve výši až 50 milionů eur (1,3 miliardy eur), však část německé populace tvrdě kritizovala s tím, že jde o omezování svobody slova. „Určitě byl na straně silnějšího státu, ale to v dané situaci a jeho funkci nebylo překvapivé. A on to ustál,“ komentuje tehdejší kritiku Maase Handl.

V zemích střední a východní Evropy však rezonovala především jeho ostrá slova na konto východoevropských zemí EU, které se vyznačují odmítavým přístupem k uprchlickým kvótám. „Kdo odmítá evropskou soudržnost v otázce uprchlíků, nemůže počítat s evropskou solidaritou ve finančních otázkách,“ řekl loni na konto Maďarska Maas, který své postoje prezentuje také na twitteru, kde má víc než 260 tisíc sledujících. Podle Handla se však země Visegrádské čtyřky, které se razantně staví proti unijním kvótám, ale tvrdšího postupu německé diplomacie obávat nemusí.

„Nemyslím si, že teď budou pro německou diplomacii přerozdělovací kvóty hlavní prioritou – spíš to budou větší politické otázky, jako je reforma EU a spolupráce s Francií. Azylová a migrační politika samozřejmě bude součástí těch velkých témat a Německo bude muset trvat na principu solidarity, nemyslím si ale, že by vedlo nějakou velkou kampaň proti zemím Visegrádské skupiny. Spíš bude hledat možnost kompromisu a získání těchto zemí pro spolupráci, protože ve většině migračních témat se státy střední Evropy s Německem shodnou. Nešťastně se to ale zablokovalo právě na otázce přerozdělovacích kvót,“ říká Handl s tím, že Německu bude muset nicméně trvat na solidárním řešení vůči Řecku a především Itálii, která se nyní nachází v extrémně složité situaci.

Kritik Merkelové na vnitru

Ať už bude Maasova zahraniční politika jakákoliv, otázka migrace bude především v kompetenci novopečeného ministra vnitra Horsta Seehofera. Dosavadní ministerský předseda Bavorska z CSU se na rozdíl od Maase vyznačoval naopak kritickým postojem vůči otevřené migrační politice Angely Merkelové, která se také stala důvodem třenic mezi CDU a CSU. Ani zde se však výraznější změny v porovnání s politikou dosavadního ministra vnitra za CDU Thomase de Maiziéra podle Handla čekat nedají. Změny migrační politiky Německa totiž nastaly už za bývalé vlády.

I do koaliční smlouvy se CSU podařilo prosadit zavedení pomyslného stropu pro přijímání uprchlíků, který by ročně neměl překročit limit 180 až 220 tisíc lidí. Stále jde ale spíš o politickou proklamaci, než právní závazek, protože pokud do země přijde lidí s nárokem na mezinárodní ochranu víc, Německo je podle mezinárodních úmluv odmítnout nesmí. Strop pro přijímání uprchlíků se však do politiky Seehofera jistě promítne.

„Mechanismy se tedy neustále zefektivňují a dá se čekat, že s příští vládou ještě posílí, aby se zrychlil proces přezkoumávání žádostí ale i odsun těch, kteří nemají šanci v Německu zůstat. Tohle tedy podle mě bude dělat Seehofer na ministerstvu a bude to dělat skutečně důsledně, ale zase nejde o nějaký zlom. Ten posun zde začal už dávno a koaliční dohoda je součástí tohoto posunu,“ říká odborník na německou politiku s tím, že se do koaliční dohody podařil dostat také příslib zavedení nových center pro registraci běženců a zpracování jejich žádostí o azyl, což dlouhodobě prosazovala CSU. Proti tomu však brojili sociální demokraté, kteří tvrdí, že čím déle běženci v takových centrem zůstanou, tím spíš se omezuje jejich cesta k integraci a bude to jen prohlubovat jejich frustraci.

Co čekat od Scholze na ministerstvu financí?

Vedle obsazení ministerstva zahraničí, které připadlo Maasovi, se velká pozornost soustředila také na rezort financí. Právě tohoto klíčového ministerstva se totiž strana Merkelové musela ve prospěch sociální demokracie vzdát, jinak by další velká koalice pravděpodobně ani nevznikla. Německá kancléřka se však kvůli předání rezortu straně SPD stala mezi konzervativci terčem kritiky.

Po dnešku je jasné, že Wolfganga Schäubleho z CDU, který byl v čele ministerstva financí od roku 2009, nahradí dosavadní primátor Hamburku Olaf Scholz. Dá se tedy čekat, že Scholzova práce na ministerstvu bude v hledáčku politiků z CDU/CSU, kteří budou hlídat, aby státní rozpočet nešel pod vedením sociálního demokrata po mnoha letech znovu do mínusu. Scholz však už v minulosti naznačil, že se bude politiky rozpočtové zodpovědností dál držet.

720p 360p
Wir schaffen das nicht: Éra Merkelové končí. Evropa ztratí ženu, která si poradila i s Putinem

„Scholz je stejně jako CDU/CSU zastáncem vyrovnaného rozpočtu a fiskální disciplíny. Udržovat vyrovnaný rozpočet je konec konců teď už součástí legislativních povinností vlády,“ říká Handl a dodává, že od SPD se v rámci evropské politicky očekávalo především to, že bude víc vstřícná vůči jihoevropským zemím, které mají vážné ekonomické problémy. „A čeká se, že SPD bude v tomto smyslu vstřícnější i na ministerstvu financí. Už se to objevilo v koaliční smlouvě, neznamená to ale, že by se EU stala dluhovou unií – to SPD nechce a nemůže chtít. Za předpokladu splnění podmínek ze strany těchto zemí, jako je dobrá ekonomická správa, by tam však mohly být posíleny investiční nástroje EU,“ říká Handl.

Mládí vpřed

Kromě Maase a Scholze dnes SPD odhalila jména také čtyř dalších zástupců: ministrem práce a sociálních věcí se stane Hubertus Heil, ministryní spravedlnosti bude Katarina Barleyová, životního prostředí Svenja Schulzeová a ministryní pro rodinu se stane Franziska Giffeyová. Právě nominaci poslední jmenované Handl považuje za „zajímavý moment v posunech v rámci SPD“.

„Francizska Giffeyová je strašně zajímavá. Je to mladý, dynamický člověk, je velmi přesvědčivá a v problematické berlínské čtvrti Neukölln dělala skutečně výbornou práci. To je tedy zajímavý posun, který tým SPD omladí,“ říká odborník na německou politiku.

Za důležitý moment považuje také nominaci Schulzeové, která dosud působila jako generální tajemnice sociální demokracie v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku „Při jejím jmenování hrál roli i regionální princip. Zatímco Humbertus Heil zastupuje Dolní Sasko, ona Severní Porýní-Vestfálsko a Giffeyová zase nové spolkové země, tedy Východ. Kromě rovnoměrného rozdělení křesel ve vládě pro muže a ženy tam tedy hraje roli i regionální zastoupení v zemských organizacích,“ poukazuje Handl s tím, že na vládě je zajímavé i to, že v ní jsou zastoupeni i mladí politici. „V nové vládě dochází k určitému omlazení, a to si myslím, že je na ní poměrně sympatické,“ uzavírá odborník.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1