KOMENTÁŘ FILIPA NAVRÁTILA | Česká republika je jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropské unie. Z energetického hlediska je však dlouhodobě závislá na fosilních palivech. Stát během posledního desetiletí zpomalil a výstavba obnovitelných zdrojů byla naprosto minimální. O to masivnější bude transformace energetiky nyní – a i to má svá pozitiva. Budování nových solárních zdrojů, větrných elektráren nebo využití biomasy představuje obrovský investiční potenciál, který se již nemusí do budoucna v podobné míře opakovat.
Proces modernizace energetiky a výstavba obnovitelných zdrojů uspíšily události v posledních dvou letech, kdy hned několik faktorů přispělo během krátkého časového období k velkému růstu cen energií. Dopady inflace, krach několika dodavatelů energií, vyšší ceny emisních povolenek a ruská invaze na Ukrajinu způsobily, že se ceny plynu a elektřiny během několika měsíců vyšplhaly na nová maxima. Pocítily to nejen domácnosti, ale také firmy, jelikož ceny energií mají dopad na vývoj cen v téměř celém spektru ekonomiky. Zároveň se naplno odhalila zranitelnost Česka v podobě až extrémní závislosti na fosilních palivech ze zahraničí.
Pravý čas pro nové energetické zdroje
Tomu se však nelze příliš divit, jak dokládá například podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny. Ten se dlouhodobě pohybuje pouze okolo 15 procent a je jedním z nejmenších mezi státy Evropské unie. Prostor pro vybudování nového energetického mixu a potřebné infrastruktury je tak opravdu masivní.
Velký boom již zažívá solární sektor, který od roku 2010 prochází největším rozvojem. Podle posledních dat Solární asociace bylo za loňský rok připojeno 33 760 nových solárních elektráren s celkovým výkonem 289 megawatt-peak a letos výstavba ještě více zrychlila. Jen za letošních prvních šest měsíců došlo v porovnání s loňskem k nárůstu o 69 procent a ke konci roku pravděpodobně přesáhnou nově vybudované a připojené zdroje hranici jedné gigawatt-peak.
Ostatní obnovitelné zdroje energií na svůj velký rozvoj teprve čekají. Česko zaostává v budování větrných elektráren, jak v červnu uznal i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, které se podílí na spotřebě elektřiny pouze jedním procentem. Ke zlepšení této situace ale zatím příliš nenahrávají komplikované povolovací procesy. Průměrná výstavba větrné elektrárny v současné době zabere dle Komory obnovitelných zdrojů energie až 10 let. Než dojde k odstranění bariér a potřebnému urychlení výstavby, daleko větší potenciál v sobě už nyní ukrývá využití biomasy.
Přirozená náhrada za zemní plyn
I v případě výroby plynu z biomasivních zdrojů je náš rozvoj nedostatečný. Zatímco v současné době se v Česku nachází přes 500 bioplynových stanic, v Itálii jich funguje přes dva tisíce a sousední Německo coby největší producent biomasy v Evropě vybudovalo a provozuje již přes 11 tisíc biostanic.
Obrovskou výhodou, která do tohoto sektoru láká velké investice, je kompatibilita s již vybudovanou distribuční sítí a dennodenně využívanými technologiemi – od plynových kotlů, domácích spotřebičů až po automobily na stlačený zemní plyn. Plyn z biomasy slouží jako přímá alternativa k zemnímu plynu a je zároveň výrazně levnější než dovážený zkapalněný plyn. Dle odhadů Komory OZE by tak do roku 2030 mohl biometan, který představuje očištěně zpracovaný bioplyn, plně nahradit až čtvrtinu dodávek zemního plynu do domácností a silniční dopravy.
Budoucnost bioplynových stanic
Nejen samotná výstavba, ale také modernizace stávajících bioplynových stanic na biometanové má tedy velký investiční potenciál. S jejich vybudováním počítá v rámci energetického mixu jak národní koncepce moderní energetiky, tak i unijní plány jako REPowerEU, k jejichž plnění se Česko v rámci snižování emisí skleníkových plynů zavázalo.
Bioplynové stanice se dosud nacházely spíše ve skrytu zájmu dalších obnovitelných zdrojů, přesto vytváří další cestu k levnějším energiím a jsou klíčem k soběstačnosti. Proto je potřeba jim věnovat pozornost.
Příslib atraktivního výnosu
Je zjevné, že vzhledem k vývoji v posledních letech a strategickému směřování energetiky bude význam obnovitelných zdrojů v následujících letech konstantně sílit. Během následujících deseti let bude muset dojít k jejich postupnému zavádění a zaujmutí významného podílu na trhu s energiemi. Díky tomu představují stabilní investiční nástroj, a to s vysokou rentabilitou. Čím dříve se tak investoři začnou aktivněji zapojovat do rozvoje a nových obnovitelných projektů, tím výhodnější a výnosnější podíl na modernizaci energetiky získají.
Autorem komentáře je Filip Navrátil ze společnosti PRESTON Energo.
