„Energetiku i ‚další děje‘ v Česku řídí ČEZ,“ vypálil Michal Šnobr. „A dokud se vztah mezi státem a ČEZem nevyjasní, nehne se tuzemská energetika z místa“

Kdo v Česku „vrtí psem“? Podle investora do realit a energetiky a zástupce části menšinových akcionářů společnosti ČEZ Michala Šnobra je to vedení společnosti ČEZ. Šnobr na konferenci think-tanku Institut pro politiku a společnost uvedl, že jsou to právě špičky energetické společnosti, kdo zde rozhoduje o „energetice i dalších dějích“. „Vůbec nepochybuji o tom, že Lex ČEZ 1 i Lex ČEZ 2 byl zpracován v ČEZu,“ uvedl mimo jiné Šnobr ve svém vystoupení. Dokud se nevyřeší vztah mezi Českem a ČEZem, nehne se podle Šnobra tuzemská energetika z místa – a doplatí na to Češi. 

Podle Michala Šnobra má vedení společnosti ČEZ v čele s ředitelem Danielem Benešem mnohem větší moc, než mu většina veřejnosti přisuzuje. Šnobr na pondělní konferenci k energetice, která se konala v Poslanecké sněmovně, uvedl, že „všechny rozhodující věci ohledně energetiky se odehrávají ve vedení ČEZu – nikoliv na vládě či ve vedení tohoto státu.“ 

Šnobr dokonce dodal, že kontroverzní zákon Lex ČEZ, respektive Lex ČEZ 2, který navrhuje snížení kvóra pro vytěsnění menšinových akcionářů, „byl zpracován v ČEZu, nebo ve spolupráci s právními kancelářemi, které ze společnosti ČEZ dlouhodobě žijí, respektive na ní parazitují.“ Šnobr nicméně dodal, že pro to „nemá žádné důkazy“. 

INFO.CZ oslovilo společnost ČEZ s žádostí o reakci, firma však vystoupení Michala Šnobra komentovat nechtěla. 

Podle Šnobra má mimořádně silné postavení ČEZu důsledky pro celou ekonomiku. „Dokud nebude vyřešen vztah mezi ČEZem a českým státem – bez ohledu na to, jaká vláda je právě u moci –, nehne se česká energetika z místa. A týká se to nejenom energetiky – z místa se totiž nehne ani česká ekonomika,“ uvedl investor a menšinový akcionář společnosti. 

„Energetika je totiž v tomto smyslu předjezdec všech dějů v byznysu, ve společnosti a dokonce i v kultuře. Bez energetiky si sice můžeme malovat scénáře, jaké chceme, ale dokud nebudeme mít bezpečnou, stabilní a predikovatelnou energetiku, na vše ostatní musíme zapomenout.“

Podle Šnobra jde však do velké míry o začarovaný kruh. „Ač je energetika pro Česko mimořádně důležitá, není zde ministerstvo energetiky. Máme jen ministerstvo průmyslu a obchodu, kde však nesedí dostatek chytrých a vzdělaných úředníků, kteří by dokázali energetiku řídit. A proto energetiku, ale i ‚další děje‘ v této zemi řídí právě vedení společnosti ČEZ,“ argumentuje Šnobr. 

„Je nesmysl tvrdit, že se bez uhlí v budoucnu obejdeme,“ říká energetik Palaščák. „Stejně tak je ale blbost uhlí pálit a elektřinu z něj vyvážet za hranice“

Přitom role státu je nyní, v době energetické transformace, ještě podstatnější než dříve. Podle Šnobra je zcela klíčové, aby se stát „ujal dirigentské role“ a aktivně načrtnul, jak bude tuzemská energetika v dalších letech vypadat. „Pokud to neudělá, můžeme se dost dobře dostat do situace, kdy uhelné elektrárny za několik let nebudou ziskové a soukromé subjekty jako ČEZ je budou vzhledem k nerentabilitě uzavírat,“ varoval Šnobr s tím, že technicky vzato je ČEZ soukromá akciová společnost, jejímž cílem je primárně vytvářet zisk, nikoliv řešit energetickou bezpečnost Česka. 

Před uzavíráním uhelných elektráren, ze kterých Česko stále získává asi 40 procent své elektřiny, varují i další stakeholdeři. Například šéf skupiny Sev.en Pavel Tykač uvedl, že kvůli vysokým cenám emisních povolenek se uhelné elektrárny stanou nerentabilní už v horizontu tří let. 

„Nyní je proto potřeba, aby stát jasně řekl, jak to bude s uhelnými elektrárnami a jejich odstavováním. A měli bychom to dělat tak, že je neodstavíme dřív, než za ně budeme mít náhradu – tedy paroplynové elektrárny a obnovitelné zdroje postavené v dostatečném množství. A to ne že si to jen nakreslíme na papír, ale že budeme mít jasné projekty, že budeme jasně vědět, kdy zde bude potřebný výkon stát a fungovat. A je sice dobře, že bavíme i o jaderné energetice, ale to je diskuse s horizontem v dalších 20 letech,“ uzavřel Šnobr. 

České uhelné elektrárny se nemusí dožít konce dekády. „Skutečné problémy přijdou už v roce 2026,“ tvrdí Tykač

Slovní přestřelka mezi Síkelou a Tykačem: Sev.en vrací úder, ministr průmyslu „by měl namísto silných slov radši hledat řešení“

sinfin.digital