Folie à deux: Vzácný psychiatrický syndrom může hrát roli i u masových a sériových vražd

Bludy mohou být nakažlivé. A smrtelně nebezpečné. Sdílená psychóza označovaná jako folie à deux, v překladu šílenství ve dvou, se uplatňuje i u násilných trestných činů. Mohla být rozbuškou v případu masové střelby v Uherském Brodě, trpěli jí vrahové z močálů i švédská dvojčata. Propsala se i do popkultury. Nejnověji do nového filmu o Jokerovi.

Porucha, kterou poprvé definovali v 19. století francouzští psychiatři Ernest-Charles Lasègue a Jules Falret, je známá také jako syndrom Lasègue–Falret. Šílenství může být „infekční“ i pro více osob. Nejčastěji však vypuká v páru. Pravou psychotickou poruchou trpí jen jeden z dvojice, u druhého jsou bludy tzv. indukovány (podněcovány) a obvykle zmizí po oddělení. Může ale nastat i situace, kdy jsou k psychóze predisponováni oba. V tom případě se pak vzájemně ovlivňují a navzájem sytí příznaky šílenství. 

Sdílená psychóza se nejsnáze rozvine u dvou společensky nebo fyzicky izolovaných jedinců, kteří jsou spolu v intenzivním kontaktu. Submisivnější, závislejší a pasivnější přejímá od dominantnějšího jeho zvrácené vidění světa a vzájemně se utvrzují v iluzorním výkladu reality.

Masová vražda v Uherském Brodě

Tuto psychopatologii důvěrně znají i kriminalisté. Jak popisuje server irozhlas.cz, sehrála svou roli i v případě masového vraha Zdeňka Kováře, který v roce 2015 v Uherském Brodě zastřelil osm lidí. Akcelerátorem Kovářova jednání byla podle soudní znalkyně Ludmily Čírtkové jeho psychicky nemocná manželka. 

Manželé Kovářovi žili ve světě bludů, vzájemně se podporovali v pozici obětí vystavených šikaně společnosti. „Spolu podávají různá oznámení na úřady. Umanutě v kooperaci s manželkou bojuje za odstranění údajného terorizování ze strany sousedů,“ líčila Čírtková v posudku. Kovář podle ní nedokázal mít od manželčiny nemoci odstup, naopak ji v paranoidních bludech podporoval.

„Je otázkou, kdo byl dominantní. Ten pak určuje pojetí a výklad světa. Oni žili izolovaně, neměli kontakt ani s blízkou rodinou. Když se dvojice ocitne za zavřenými dveřmi, vaří se v tom sama, protože nemá nikoho, s kým by mohla své pohledy sdílet a korigovat,“ popisovala znalkyně. Šílenství ve dvou vyvrcholilo masovou vraždou.

Vrahové z močálů

Syndrom folie à deux se uplatňuje i u sériových vražd. Příkladem budiž případ tzv. vrahů z močálů, britských sériových vrahů Iana Bradyho a Myry Hindleyové, kteří v 60. letech zavraždili minimálně 5 dětí. Jejich těla ukrývali v mělkých hrobech poblíž močálů Saddleworth.

Hidleyová byla původně praktikující katoličkou. Brady ji ale zasvětil do fascinace nacismem, sadismem a pornografií. Společně se izolovali a nořili hlouběji do patologických představ a později i činů. Brady začal mluvit o spáchání dokonalé vraždy. Později se ji společně pokusili realizovat. 

Šestnáctiletou Pauline Readovou Hidleyová nalákala, Brady zavraždil a sexuálně zneužil. Pohřbili ji společně. Postupně podobným způsobem zabili dvanáctiletého Johna Kilbrida a stejně starého Keitha Bennetta. Jejich další obětí byla teprve desetiletá Lesley Ann Downeyová, kterou unesli ze zábavního parku. Donutili ji se svléknout a pózovat pro sexuálně explicitní fotografie. Pak ji svázali, znásilnili a uškrtili. Stejně jako předchozí oběti ji pohřbili poblíž močálů.

Ian Brady a Myra Hindleyová - vrahové z močálů

Dopadeni byli díky švagrovi Hindleyové, který byl přítomen další vraždě a vše nahlásil policii. Brady byl odsouzen ke třem doživotním trestům, Hindleyová ke dvěma. Trest smrti byl rok předtím zrušen, proto byli prvními sériovými vrahy, kteří nebyli popraveni.

Vrahové z močálů byli klasickým případem syndromu folie à deux. Ve své žádosti o podmínečné propuštění adresované ministru vnitra Hidleyová psala: V průběhu několika měsíců mě Brady přesvědčil, že žádný Bůh neexistuje. Mohl mi říct, že Země je placatá, měsíc je ze zeleného sýra a slunce vychází na západě, věřila bych mu, taková byla jeho přesvědčovací moc.

Nejčastěji se šílenství ve dvou objevuje v nukleární rodině, často u dvou sester. Extrémním ztělesněním je případ švédských dvojčat Ursuly a Sabiny Eriksson. Nejprve jedna po druhé vběhly pod kola aut na dálnici, při lékařském ošetření jedna z nich plivala a škrábala, druhá po probrání se z bezvědomí křičela, že jí přišli ukrást orgány. Následně napadla policistu a vběhla znovu do rušné silnice. Ani jedna z žen nebyla pod vlivem alkoholu nebo drog. 

Později jedna ze sester ubodala muže, který jí nabídl pomoc při hledání sestry, která skončila v nemocnici. Na útěku se tloukla kladivem do hlavy. Kolemjdoucího, který jí chtěl pomoct, omráčila. Ve finále skočila z mostu na rušnou silnici. Skončila s frakturami kotníků a lebky, ale přežila. 

Byla odsouzena k pěti letům vězení a za dobré chování byla po odpykání třetiny trestu podmínečně propuštěna. S omezenou zodpovědností a sníženou příčetností operovaly u soudu obě strany. Obhájce pak tvrdil, že byla sekundární obětí syndromu folie à deux.

Když dva šílí z jiných důvodů

Ne každá „šílená dvojice“ představuje prototyp tohoto syndromu. Netrpěli jím ani strůjci masakru na Columbine High School z roku 1999 – Eric Harris a Dylan Klebold. Jejich motivace nevycházela ze sdíleného bludu, ale z touhy po teroru, vyvolání paniky a mediální pozornosti. Styčným prvkem však zůstává motiv dominance a manipulace. 

Psychiatři nejprve předpokládali, že Harris a Klebold byli rovnocennými partnery, později změnili své přesvědčení a za hnací sílu a mozek celé operace označili Harrise. Klebold byl sice vznětlivý, ale také depresivní, se sebevražednými tendencemi. Za své problémy však vinil především sám sebe. Harris navenek působil sympaticky, ale byl to chladný, vypočítavý psychopat, který chtěl ubližovat lidem. Odborníci se shodli na hypotéze, že Klebold by měl s trochou pomoci zvenčí šanci opustit scestí, na kterém se ocitl. 

Šílenstvím ve dvou netrpěli například ani manželé Stodolovi. Motivem jejich vražd byl hmotný prospěch. Namísto sdílených fantasmagorií a iracionálních myšlenek jednali pragmaticky a zaměřovali se na dosažení konkrétního cíle.

Folie à deux je vděčné téma pro popkulturu

Tato porucha byla mnohokrát znázorněna v populární kultuře, ve filmech, seriálech, knihách i hudbě. Například v seriálu Akta X je v epizodě nazvané právě Folie à Deux Fox Mulder zajat zaměstnancem, který věří, že jeho šéf mění jeho spolupracovníky v zombie. Ve filmu Brouk z roku 2006 sdílí pár představu, že pod jejich kůží žije drobný hmyz. Film Úplně cizí lidé s Nicole Kidman v titulní roli pojednává o dvojici, která přišla o jedno ze svých dětí. Rodiče a přeživší dítě mají společné halucinace mrtvého dítěte.

Folie à Deux je název alba americké rockové skupiny Fall Out Boy. Přímo v názvu má tuto poruchu i chystaný film o Jokerovi.

„Vražda z lásky“ bývá často promyšlená

Před 35 lety se v Česku naposledy oficiálně věšelo. Brutální vrah se hájil duševní chorobou

sinfin.digital