KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Třicet let úspěšně fungoval, přežil desítky ministrů, až narazil na Otu Klempíře. Zrušení projektu Česká knihovna je ukázkovým příkladem ministrovy nekompetence a vůle ničit. Jak dlouho ještě premiér hodlá takové kulturní kutilství tolerovat?
Projekt Česká knihovna běžel téměř třicet let a bez přehánění byl jedním z nejlepších programů, které ministerstvo v oblasti vydávání knih kdy spravovalo. Jeho úspěch spočíval mimo jiné v tom, že vycházel z celosvětově osvědčeného modelu; obdobné programy dlouhodobě a přínosně fungují i v zemích s tak odlišným přístupem k financování kultury, jako jsou severské státy či Velká Británie. Ministr kultury se jej však nyní rozhodl ukončit s odkazem na rozpočtové provizorium.
Princip programu je jednoduchý. Odborná komise jmenovaná ministerstvem vybírá z knižní produkce uplynulého období tituly domácích autorů – od původní beletrie až po esejistiku – u nichž by byla škoda, kdyby zapadly. Třeba proto, že jde o věci menšinové, vydávané malými nakladateli s omezenými možnostmi distribuce.
Tyto knihy si následně objednávají registrované knihovny v rámci stanoveného finančního limitu (pokud vím, šlo o částku kolem 7 tisíc korun na jednu knihovnu). Ministerstvo tyto knihy nakoupí a následně předá knihovnám.
Jen výhody
Výhody projektu jsou nesporné. Klíčovým přínosem je odborný, kurátorský výběr. Zejména menší knihovny nemají personální kapacity na to, aby sledovaly kompletní knižní produkci. Díky České knihovně se tak do jejich fondů dostávají tituly, které tam právem patří, ale které by jinak unikly pozornosti.
Finanční podpora je pak sice vítaným, ale v zásadě sekundárním benefitem – mnohé knihovny by patrně tyto knihy nakoupily i bez ní. Je však třeba zdůraznit, že se zde bavíme o částce do deseti tisíc korun na jednu knihovnu, což je z pohledu rozpočtu ministerstva skutečně směšné.
Další přednost představuje motivační efekt pro nakladatele a autory. Pokud se jim podaří udělat knihu, která zaujme odbornou komunitu, mají zajištěn alespoň nějaký odbyt – což je pro řadu malých nakladatelů a drobných podnikatelů pomoc vítaná.
Program je však výhodný i pro stát, a to zejména v porovnání s běžnou grantovou a dotační politikou. Zatímco grant je často jen „bianco šek“ vyplacený na základě příslibu bez jistoty výsledné kvality, zde je mechanismus opačný. Malý nakladatel riskuje vlastní čas i prostředky, aby titul vydal. Podpora státu přichází až ve chvíli, kdy je dílo na světě a získá uznání odborníků.
Znič, co funguje
Je s podivem, že ministr „vyřešil“ právě tento projekt (přičemž údajně zastavil i obdobný program pro překladovou literaturu). Jasně se tím ukazuje, že jeho řeči o pravicové politice byly jen plané plky a že celé jeho jednání je motivováno osobním rozmarem či zlou vůlí. Vždyť koho jiného by měl podpořit, když ne drobné podnikatele, pokud se jim podaří vytvořit něco, co zasluhuje uznání?
Skutečný důvod je možná jinde. Klempíř nenávidí odborné komise, na jejichž principu ministerstvo léta funguje. Jeho tažení je destruktivní a míří přímo proti nim – to, že jej odnášejí malí nakladatelé, je z jeho pohledu pouze kolaterální škoda. Pamatovat by si to měli zejména voliči Motoristů, kteří straně dali hlas v naději, že na rozdíl od ODS nezapomíná na malé a střední podnikatele.
Knižní kultura to jistě přežije, je v tomhle ohledu pozoruhodně odolná. Přežijí to i knihovny. Utrpí však kultura jako celek, o kterou měl ministr pečovat a ne si léčit osobní mindráky.
Minulý týden z osobní animozity „vyřešil“ exministra Baxu. Ponechme stranou jeho slovník i motivy, nicméně Klempířova zášť vůči předchůdci bude nejspíš jen růst. S každým dalším dnem je totiž vidět, jak strašně nekompetentní a nekvalifikovaný tento ministr v čele – tak málo kontroverzního – resortu je. Premiér Babiš by měl už konečně „vyřešit“ jeho.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
