GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Je to už taková tradice, že vládní politici v předvolebním období zásobují své voliče nejrůznějšími dárečky a úlitbami z eráru. Když na to totiž přijde, každý hlas se počítá. A sociální demokraté, kteří se snaží odvrátit klinickou smrt své strany v nadcházejících volbách, nyní po jednom takovém pořádně macatém dárku sáhli. Ministryně Jana Maláčová slíbila, že všem státním zaměstnancům na vládě vyjedná zvýšení platu o tři tisíce měsíčně. Takové opatření by však ročně stálo dvacet miliard a Česku by k ekonomické prosperitě rozhodně nepomohlo. Spíš naopak.
Když chce politik před volbami nějaké sociálně-demografické skupině přilepšit, pošle jí předvolební dárek většinou se slovy, že si jej přece „zaslouží“. Vždyť kdo by zpochybňoval vyšší platy pro policisty, nadzákonné valorizace pro důchodce nebo slevy na cestovné pro studenty? Tato optika je ale od začátku pokřivená. Svět a politika se neměří tím, kdo si co zaslouží, ale podle toho, jaké jsou limity možného. A limitem pro podobné předvolební dárečky je v současné chvíli zcela vybrakovaný státní rozpočet.
Do něj totiž vláda během posledních dvou covidových let zasekla dvě téměř čtyřsetmiliardové sekery, s dalšími mnohasetmiliardovými schodky pak budeme ještě řadu let žít. Už brzy budeme jen za obsluhu státního dluhu platit přes 100 miliard ročně – a to jsou peníze, které nebudeme moci utratit za cokoliv jiného. Výsledkem této populistické politiky je drahý, otylý a neefektivní stát. Do toho navíc nyní přichází ministryně Maláčová s návrhem, že přidá všem státním zaměstnancům bez rozdílu tři tisíce korun. Cesta k lepší budoucnosti pro státní zaměstnance – i pro nás ostatní, kteří těchto dvacet miliard případně zaplatíme –, však vede zcela jinudy.
