Evropská pomoc afghánským běžencům? EU ani po letech není připravena

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Válku v Afghánistánu prohrál Západ, včetně mnoha států Evropské unie. Je správné, že se teď starají o evakuaci svých místních spolupracovníků, kterým za spolupráci „s cizinci“ hrozí smrtelné nebezpečí ze strany Tálibánu. V druhé řadě jsou tu pak migrující odpůrci islamistického hnutí. Není pravděpodobné, že by se v EU opakovala situace z roku 2015, tedy takzvaná migrační krize, ale i ozvěna tehdejší situace by mohla pořádně zamotat hlavu evropským politikům, kteří se nebyli za šest let schopni dohodnout na pravidlech nové migrační a azylové politiky. Ta stará se zhroutila právě pod tehdejším náporem.

Německo, Francie, Itálie i Británie na virtuálním úterním summitu G7 žádaly amerického prezidenta Joea Bidena, aby posunul aspoň o pár dní ukončení americké vojenské přítomnosti na kábulském letišti za 31. srpen a umožnilo tak odvézt většinu těch, kdo už obdrželi západní víza či jiná povolení a čekají v šílených podmínkách v areálu letiště mnohdy řadu dní. Biden odpověděl neurčitě, ale jasný vzkaz zazněl od nových vládců v Kábulu – ani o den déle, než bylo Američany původně oznámeno a Tálibánem potvrzeno. A ačkoli USA nebo Německo s Táliby jednají, nezdá se, že by se odklad dařilo domluvit.

Mluvčí nové vlády Zabíhulá Mudžáhid na tiskové konferenci vyzval lidi tábořící na letišti, aby se vrátili domů, že se jim nic nestane, a obvinil Američany, že podněcují Afghánce k útěku z vlasti. Tato zdánlivě vlídná slova jsou součástí širšího marketingu Tálibánu, který teď před kamerami vystupuje umírněně a snaží se zbavit pověsti muslimských fanatiků, kterou měl před rokem 2001, kdy ho americká armáda vyhnala od moci. Jenže zároveň se množí svědectví o „popravách“ civilistů bez soudu nebo o omezování práv žen – například zákazu chodit na pracoviště, kde byly takřka před hodinami zaměstnány. Právě zacházení s ženami a dívkami bude podle vysoké představitelky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové „zásadní červenou čárou“ při přístupu k novému režimu.

V tomto kontextu je tedy velmi pravděpodobné, že tlumočníci, řidiči a další personál a jejich rodiny, tedy tisíce lidí ve „službách nepřítele“, budou první na mušce. I kdyby Tálibové opravdu splnili své sliby a nevraceli se k plošnému tvrdému uplatňování středověkých nábožensky motivovaných pravidel, budou bývalé zaměstnance západních armád a ambasád nutně považovat za zrádce a podle toho s nimi nakládat.

Neshody v EU

Pokud se nestane zázrak, letecký most z Kábulu do různých lokalit světa se za týden zastaví. Tisíce lidí, kterým se nepovedlo odletět, se budou snažit opustit Afghánistán jinými cestami, tedy těmi, kudy už nyní putují spousty nepřátel staronového režimu, lidí, kteří nechtějí žít podle šaríji.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital