Fialu čeká nejtěžší úkol hned na začátku: vybojovat Čechům levnou a dostupnou energii

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Vláda Petra Fialy zdědila po té minulé hromadu domácích problémů. Jejich řešení nebude snadné. Ale ten nejtěžší úkol čeká Petra Fialu v Bruselu: Je třeba vybojovat levnou a dostupnou energii. Opravdu je to na předsedovi vlády, ministři zahraničí, pro evropské záležitosti či průmyslu mu mohou sekundovat, ale Zelený úděl je „šéfovská“ věc. V první řadě si musí premiér sehnat v EU spojence.

Předseda vlády v novoročním projevu identifikoval dvojí hrozbu – Rusko, které nás vydírá dodávkami plynu, a pak některé země Evropské unie, které jdou při prosazování klimatických cílů doslova přes mrtvoly. Bojovat musíme s těmi i oněmi, pokud chceme, aby lidé měli čím svítit a topit. Někteří Fialu kritizovali, jak může „srovnávat Brusel s Moskvou“, ale tohle spojení bylo naprosto na místě. Koneckonců, Putin jen využívá příležitosti, kterou mu unie nabídla svou neprozřetelnou energetickou politikou.

Premiér logicky nejmenoval žádný stát EU, ale každý ví, že dva zarputilé nepřátele, pokud jde o energií, máme za sousedy. Jedná se o Německo a Rakousko. Jakkoli první země je naším nejdůležitějším hospodářským partnerem a druhá, ještě pod vedením kancléře Sebastiana Kurze, nás uměla podpořit například u migračních kvót, co se týká jádra, jednají proti našim národním zájmům. Nejde s tím moc hnout, protože sami Němci a Rakušané jsou obětmi protijaderné propagandy trvající dlouhá desetiletí.

Hledání spojence

Všechno začalo v 70. letech u aktivistů, kteří spolu s odstraněním atomových zbraní bojovali rovnou za zákaz jaderné energie. V Rakousku se i pod jejich tlakem v nešťastném referendu rozhodlo o ukončení jaderného programu, v Německu krajní levici trvala „válka proti jádru“ déle, ale nakonec dosáhla definitivního vítězství, dokonce za vlády pravicové kancléřky Angely Merkelové. Nyní navíc v obou zemích ve vládách sedí Zelení, a ti jsou zuřivě nejen proti jádru, ale i proti plynu.

V Berlíně a ve Vídni vzbudilo rozhodnutí Evropské komise zařadit jádro a plyn mezi udržitelné zdroje (do tzv. taxonomie) velký odpor. Rakouská zelená ministryně životního prostředí hrozí dokonce žalobou. Je jasné, že Petr Fiala musí hledat spojence jinde. A sotva se může spolehnout jen na Visegradskou čtyřku. Musí získat podporu „starých“ zemí, jež mají v EU lepší pozici, než v jaké se momentálně nacházejí Maďarsko a Polsko. Nejlépe takové, které mají co největší výtlak: jako nejžádanější partner se logicky jeví Francie.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Kdo má být naším spojencem a k jakému zásadnímu posunu u něj dochází?
  • V čem spočívá pokrytectví části Evropy vůči Česku?
sinfin.digital