Francouzi vyšetřují bývalého premiéra kvůli epidemii. Jak jsme na tom s rovností před zákonem my?

Martin Schmarcz

16. 10. 2020 • 10:45
KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Égalité v praxi. Bývalý francouzský premiér a současný ministr zdravotnictví čelí vyšetřování kvůli tomu, že na jaře údajně příliš pomalu reagovali na epidemii. Tak to chodí v demokratickém právním státě: před zákonem si nikdo není rovnější. Nejde o vinu, tu je třeba teprve dokázat. Ale lidé musejí vidět, že ani vysoká funkce neznamená beztrestnost a spravedlnost dosáhne na každého. A co u nás?

U Édouarda Philippea, který stál v čele kabinetu do léta, u stávajícího ministra zdravotnictví Olivera Vérana a u dalších politiků se zastavila policie kvůli devíti desítkám trestních oznámení. Ta podali pacienti s covidem-19, lékaři, pracovníci ostrahy ve věznicích, policejní příslušníci a další občané především kvůli údajně pomalé reakci úřadů na jarní vlnu pandemie. A na co si stěžovali? Na to, že stát nebyl schopen zajistit dostatek roušek a dalších ochranných pomůcek.

Jeden by řekl, že jsou Franouzi na své politiky trochu moc přísní. Andrej Babiš se svými ministry také nebyli schopni včas pořídit ochranné pomůcky, premiér navíc v rozporu s běžným postupem aktivně brzdil ustavení ústředního krizového štábu a ministr zdravotnictví Vojtěch vydával nezákonná nařízení. Podle mustru republiky, která si do svého štítu vetkla hesla „Liberté, Égalité, Fraternité,“ by už také museli být dávno vyšetřováni. U nás na to ale téměř nikdo ani nepomyslel.

Ono tu ale nejde o nějakou zbytečnou tvrdost. A už vůbec ne o to, aby předsedu vlády a ministra zdravotnictví nutně stihl trest. Takto prostě funguje spravedlnost: přijde podnět, a pokud ho policie shledá relevantním, vyšetřuje. Bez ohledu na to, na koho míří - ministr není víc než běžný občan. Pokud konkrétně francouzská vláda udělala chybu, přičemž se jí mohla vyhnout, pak část těch více než třiceti tisíc mrtvých Francouzů jde na její vrub. Samozřejmě nesmí jít o lynč a případná vina musí být prokázána bez pochybností.

Je předčasné tvrdit, že se Philippe a Véran něčeho dopustili. Nápor koronaviru postavil všechny politiky před situaci, s níž neměli zkušenosti. Vlastně nejen oni, ale nikdo, včetně epidemiologů. Mýlit se je lidské a nelze trestat členy vlády za to, že nezvládli něco, co dost dobře zvládnout na jedničku nešlo. Jde o to, zda nezanedbali své povinnosti, zda dodržovali všechny krizové postupy a jednali vždy v dobré víře, pouze s ohledem na zdraví občanů a na nic jiného. Postupovali takto Babiš s Vojtěchem?

Neměli bychom krátkozrace soudit. Nicméně možná by se i u nás mělo prověřit jednání premiéra a ministra zdravotnictví během první vlny epidemie, ať nezůstávají zbytečné pochyby. Otazník se ale mění ve vykřičník, když začneme posuzovat informaci, že na konci léta měl Babiš zarazit zavedení restriktivních opatření kvůli obavě o výsledek krajských voleb a Vojtěch se tomu podřídil. Zde bych si dovolil říci, že policejní prověření je přímo nutné. Protože pokud to proběhlo přesně takto, jde o strašnou věc.

Narozdíl od francouzského šetření, kdy bude třeba prozkoumat stohy dokumentů a jednání, aby se zjistilo, zda premiér a spol. něco nezanedbali, „kauza krajské volby“ je velmi prostá. Jde o pár otázek a pár podkladů. Dostal Andrej Babiš data varující před nástupem epidemie? Navrhl mu Adam Vojtěch včas potřebná opatření? Jak reagoval premiér? Jak argumentoval ministr zdravotnictví? Jaké byly názory odborných složek resortu? Kdo zavinil pozdní reakci? Drtivá většina důkazů musí existovat v listinné podobě.

Opravdu nejde o samoúčelné trestání. Ale o základní hodnotu právního státu, jíž je rovnost před zákonem. Když spadne most a způsobí tragédii, jdou všichni, kdo s tím měli co do činění, před soud, aby se zjistilo, kdo za to nese odpovědnost. Třeba je osvobodí, neboť své povinnosti splnili, ale nelze nechat vše jen tak plavat. Nyní také čelíme velké katastrofě, a pokud existuje podezření, že premiér a ministr zdravotnictví neudělali, co měli, a v důsledku jejich selhání zbytečně umře mnoho lidí, mají přinejmenším pozůstalí právo na odpověď.

Inženýr, nebo premiér. Každý odpovídá za výsledky své práce. Nemůže platit, že všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Nekonečně dlouhé vyšetřování Čapího hnízda je rovněž skandální. Ani zde vůbec nejde o to, že by Andrej Babiš musel být za každou cenu vinen, ale o ty průtahy a kličky, které v občanech logicky budí podezření, že existuje dvojí spravedlnost: jedna pro běžné lidi, druhá pro ty „nahoře“. Nakonec to nemůže být příjemné ani pro samotného předsedu vlády, když ona kauza dotačního podvodu zůstává po takové době stále živá.

Náš problém je, že na právní otázky pohlížíme politickým pohledem. Mnoho Babišových voličů by soud s ním bralo jako mstu, mnoho jeho nevoličů, by osvobození vnímalo jako jasný výsledek korupce. Vláda práva je přitom pro občanské svobody důležitější než demokracie. Ve státě, kde většina může vše a kdo je zvolen, má na své straně i pravdu a zákon, si nemůžete být jisti vůbec ničím, byť smíte hlasovat. Liberté a Fraternité bez Égalité zůstanou jen na papíře. Pro Francouze je rovnost před zákonem samozřejmou realitou. A pro nás?

SDÍLET