„Geniální Neapol“ Eleny Ferrante aneb Tenkrát na jihu, pod italským sluncem

Když vyšel před pár lety česky první díl tzv. neapolské ságy, nazývané podle jejího prvního svazku „Geniální přítelkyně“ (italsky L’amica geniale; 2011), od autora či autorky s pseudonymem Elena Ferrante, vzbudil u nás, podobně jako v jiných zemích, prvotřídní senzaci.

Třebaže příběh samotný – vylíčení osudového přátelství dvou dívek a posléze mladých žen z Neapole z padesátých a šedesátých let minulého století – není sám o sobě nijak zvlášť nápaditý, stylistické mistrovství činí tetralogii výjimečnou. Je tomu tak především proto, že neobyčejně sugestivně oživuje atmosféru staré jižní Itálie, což mnohé čtenáře včetně mě takřka ultimativně „přinutilo“ vrátit se v paměti ke svým návštěvám této části Apeninského poloostrova a zavzpomínat na časy, kdy jsem dychtivě hltal romány a povídky italských spisovatelů a kdy jsem ve filmových klubech sledoval filmy režisérů italského neorealismu.

Na úvod bych rád řekl, že – jsa odnepaměti mimořádně nedůvěřivý vůči bombastickým reklamním kampaním, propagujícím ten či onen „světový bestseller“ – jsem se fenoménu Elena Ferrante dlouho úspěšně bránil a že jsem „kapituloval“ až poté, co mi o knížkách nedávno vyprávěl kolega s (jak sám sebevědomě říká) „odporně vytříbeným vkusem“, který mě ale už mnoho let nikdy nezklamal. Teprve po jeho vřelém doporučení jsem si knížky přečetl a musím uznat, že důvodům nadšení čtenářů rozumím. 

Třebaže s jistotou stále nevíme, kdo Elena Ferrante vlastně je (podle posledního bádání odborníků z univerzity v Padově se zdá, že by jí měl být novinář, scenárista a spisovatel Domenico Starnone, manžel překladatelky Anity Rajaové, označované dříve rovněž za E. F.), pro četbu samotnou to není vůbec důležité. Podstatné je něco jiného: již naznačená schopnost autora/autorky vylíčit téměř tři čtvrtě století starou Neapol a její okolí způsobem, jenž bez nadsázky bere dech. Opakuji znovu: o příběh samotný až zase tolik nejde, byť i on stojí za to; o nanejvýš barvité „kulisy“, v nichž se mnohasetstránková tetralogie odehrává, však ano

Piráti jsou krev, pot a slzy. Chceme dělat politiku, která vítězí, říká Bartoš a vyhlíží volby

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital