GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Česko se potýká s nejrychlejším růstem cen za poslední čtvrtstoletí. Míra meziroční inflace v únoru vystřelila o 11,1 procenta a jak ukazují data statistického úřadu, výrazně zdražuje většina položek spotřebního koše: od potravin přes energie až po bydlení. Tou skutečně mizernou zprávou i v kontextu nejvyšší inflace za poslední čtvrtstoletí ale je, že vrchol křivky máme stále ještě před sebou.
Kdo v posledních měsících sledoval inflační předpovědi ekonomů, byl svědkem „salámových predikcí“ v praxi. Před rokem byla představa současné míry inflace naprosté sci-fi a panovala shoda, že se inflační tlaky nedotknou ani pěti procent. Před půl rokem většina ekonomů nevěřila, že se dostaneme do dvojciferných čísel. Dokonce i nyní centrální banka předpokládala, že únorová meziroční inflace mírně oslabí na 9,7 procenta.
Jenže ejhle, jak potvrdil statistický úřad, v únoru vzrostly ceny o 11,1 procenta – nejvíce od roku 1998.
Zdražovala přitom většina položek spotřebního koše, nejvýrazněji pak „obvyklí podezřelí“: potraviny, doprava a bydlení. V oddíle bydlení se o více než pětinu zvýšily ceny elektřiny, ceny zemního plynu pak meziročně narostly téměř o 30 procent. Z potravin zase zdražovalo pečivo o více než desetinu a mléčné výrobky o 8,8 procenta. A v kategorii doprava vzrostly ceny pohonných hmot a olejů meziročně o 31 procent.
Špatnou zprávou – i v kontextu nejvyšší inflace za posledních 25 let – je to, že stále nejsme na vrcholu inflační křivky. Do únorových dat totiž není započítaný vliv ruské invaze na Ukrajinu, která začala až na konci minulého měsíce a která pořádně rozbouřila finanční trhy. Efekt ruské agrese na inflaci je přitom už nyní jasně viditelný v běžném životě: především jde o zdražování na benzínových pumpách.
Vlivem války však roste cena všech komodit, nikoliv jen ropy a zemního plynu. Zdražování dřeva či oceli bude mít vliv na ceny stavebních materiálů, příchod stovek tisíc uprchlíků zase může zahýbat s trhem bydlení. Nic z toho přitom zatím v únorových datech není započítáno.
Válka o Ukrajinu tak opět výrazně přepsala dřívější inflační odhady analytiků ohledně vývoje cen zboží a služeb. Další vývoj je nejistý a odborníci se shodují především v tom, že ceny opět porostou výše, než dříve předpokládali. Kam až? Nyní se začíná hovořit o úrovni 15 procent. Na to, že spotřebitelské ceny během letoška tuto hranici neprolomí, by si ale nejspíš příliš prognostiků nevsadilo.
