KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Máme za sebou noc, která otřásla Amerikou. Bývalý republikánský prezident George Bush mladší to řekl jasně: „Takovým způsobem se zpochybňují volby v banánové republice, nikoli v té naší.“ Televizní záběry a fotografie, které jsme viděli, ale nebyly z nejmenované latinskoamerické či středoafrické země, nýbrž ze sídla Kongresu USA na Kapitolu ve Washingtonu. Násilný vpád příznivců Donalda Trumpa do tohoto symbolu americké demokracie přinesl faktický konec prezidenta jako politika a v řadě ohledů i konec jedné éry. Proč se to stalo, co to znamená pro celkové hodnocení Trumpovy vlády a jaké důsledky to bude mít?
Odpověď na první otázku je relativně snadná. Jakkoli jsme byli všichni tím, co se včera v hlavním městě USA stalo, zaskočeni až šokováni a jakkoli to nikdo z nás nepředpokládal, svým způsobem se jednalo o logické vyústění vnitropolitického vývoje v zemi v posledních deseti, dvanácti letech. O tom, jak moc a jak hluboce je Amerika rozdělená, jsem psal již několikrát, stejně jako o tom, že toto rozdělení nezpůsobil úřadující prezident a že ji v tomto stavu převzal od předcházející hlavy státu Baracka Obamy. Pravdou je ale i to, že Trump nijak nepřispěl k uklidnění situace a že ji v řadě ohledů dále komplikoval. Současně je třeba říci, že zdaleka nebyl jediným rozdmýchávačem politického neklidu a násilí. Nemalý podíl na růstu vnitropolitického napětí měli i příslušníci radikální levice, stoupenci hnutí Black Lives Matter a další, kteří na podzim řádili v amerických městech způsobem, jenž si nějak nezadal s tím, co se včera dělo ve Washingtonu až na to, že řádit v tom či onom relativně neznámém městě přirozeně nemá ten symbolický přesah a ten mediální potenciál, jako když se tak děje v hlavním městě.
