Klimatické hodiny na Letné odráží jednu velkou lež. Evropě opravdu dochází čas, ale jinak než nás straší klima-hysterici

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Hodiny „posledního soudu“ na Letné. Nic lépe nesymbolizuje klimatickou lež. Ta nespočívá v tom, zda se otepluje, či neotepluje a nakolik za to může, či nemůže člověk. Řešení vědeckých otázek nechme vědcům. Lháři jsou politici. Slibují něco, co nemohou splnit, vzbuzují paniku, žádají po lidech nesmírné oběti „ve jménu klimatu“, nutně je zklamou a vyvolají frustraci a deziluzi. Musí to být?

Uskupení Festival Svobody nechalo na místě bývalého Stalinova pomníku umístit obří digitální hodiny, jež odpočítají dobu sedmi let, kdy má údajně dojít k nezvratným změnám teploty atmosféry. Končící primátor Zdeněk Hřib se ještě nechal pod nimi na nábřeží zvěčnit s partou spolustraníků a hesly „Dochází nám čas“ či „Bez odvahy není budoucnost“. Což je v obou případech nakonec pravda, ale jaksi obráceně, než nám tvrdí klima-hysteričtí politici.

Evropě opravdu dochází čas, aby ještě reformovala neudržitelný Zelený úděl. A chce to malinko odvahy postavit se proti většinovému hlasu médií, aktivistů a politiků, kteří šíří „klimatickou lež“, přičemž řada z nich agresivně napadá každého, kdo si dovolí mít trochu jiný názor. Aby bylo jasno, opravdu nejde o to, jak se má měnit teplota. Raději počítejme, že ano, a o hodně. Řiďme se principem předběžné opatrnosti. Nic lepšího než závěry mezinárodního klimatického panelu (IPCC) v ruce nemáme, tak jednejme dle nich.

Je to podobné jako s covidem nebo s jakýmikoli radami vědců a lékařů. Nakonec se ukázalo, že se za pandemie v řadě věcí mýlili, stejně jako dříve s údajnou škodlivostí živočišných tuků a prospěšností sacharidů, obecně však platí, že kdo dělá pravý opak, než říkají experti, je na tom nakonec hůře než ten, kdo se těmi radami střízlivě a s rozumem řídí. Nechme klima klimatologům a podívejme se na to, jak s jejich zprávami nakládají a jak na ně reagují politici. Špatně. Pokrytecky, hystericky a zbaběle. Zvláště v EU.

Greta Thunbergová měla pravdu, když ve svém slavném vystoupení vmetla státníkům v OSN do tváří, že lžou. Prostě si porovnala jejich slova s činy. Ne, že by se nic nedělalo, ale reálná opatření jsou zkrátka o řád slabší, než by odpovídalo míře strašení, jímž nás politici vytrvale bombardují. V tom je jádro pudla. Své zástupce si volíme, aby řešili problémy, jak nejlépe umějí a abychom z nich cítili klid a jistotu, že je zvládnou. Ne, aby poděšeně pobíhali jako slepice po dvorku a protivně kvokali „všichni tu umřeme“!

sinfin.digital