Lipovská a její válka o Lidice. Kde začíná a končí střet zájmů televizní radní?

30. 11. 2020 • 18:25
KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Radní ČT Hana Lipovská pojala na přelomu srpna a září plán, který spočíval v rozboru nákladů na výrobu čtyř publicistických pořadů veřejnoprávní televize. Jde o tři díly Fokusu Václava Moravce a jedny Reportéry ČT, konkrétně o reportáž Historie na přání, která se věnovala tzv. lidické kauze a jejíž klíčovou aktérkou je blízká spolupracovnice Lipovské Jana Bobošíková. Toto úsilí Lipovské i s odstupem týdnů zasluhuje pozornost, nabízí se totiž zásadní otázky ohledně situace jí samotné.

Nejprve fakta: 28. srpna Lipovská odesílá e-mail několika kolegům z Rady ČT, jde o výčet bodů, které chce postoupit dozorčí komisi. Mezi nimi i ten, kde žádá detailní náklady na úrovni faktur vybraných pořadů České televize. Po dozorčí komisi chce scénář, rozpočet, úplný natáčecí plán, smlouvy o dílo s autory pořadu, seznam interních a externích objednávek, kopie daňových dokladů při nákupu za hotové, honorářové vyúčtování, došlé faktury, dohodu o výrobě a další doklady o technickém a právním zajištění výroby pořadu.

Konkrétně šlo o tyto pořady:

  • Fokus Václava Moravce ze dne 23. 6. 2020 „Bez jídla“
  • Fokus Václava Moravce ze dne 31. 3. 2020 „Nebát se“
  • Fokus Václava Moravce ze dne 15. 10. 2019 „Kolaps civilizace“
  • Reportéři ČT „Historie na přání“ ze dne 27. 1. 2020

Pozoruhodná je v tomto výčtu především čtvrtá položka, a to proto, že zmíněný díl Reportérů pojednával o tzv. lidické kauze. Nejen, že v ní je zaangažovaná spolupracovnice Lipovské z Institutu svobody a demokracie Jana Bobošíková, která byla až do letošního července předsedkyní spolku ČSBS Lidice, o kterém reportáž mimo jiné pojednávala, ale i samotná Lipovská. Je totiž členkou spolku Lidice Memory, který vznikl 2. srpna 2020, tedy bezprostředně poté, co Jana Bobošíková pozastavila své členství v ČSBS Lidice.

V zákoně o ČT se přitom píše:

„Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů.“

Mělo by zajímat (a nejen nás, ale také poslance), zda Lipovská svým plánem zaúkolovat dozorčí komisi nevystupovala ve prospěch konkrétní zájmové skupiny, a tudíž zda neporušila výše citovaný paragraf zákona o ČT. Musíme se ptát, zda se Lipovská svou iniciativou nepohybuje na hraně toho, čemu se v civilizovaných zemích s vyspělou politickou kulturou říká střet zájmů. Anebo za ní. 

Právě proto jsme na začátku minulého týdne oslovili všechny členy sněmovního volebního výboru, který má média veřejné služby a jejich rady v gesci. O vysvětlení jsme požádali i samotnou Lipovskou, ale nereagovala a mnoho odpovědí nezaznělo ani od výboru. Jednou z výjimek je jeho místopředseda a poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka, který situaci komentoval v rozhovoru pro INFO.CZ minulý pátek.

Juchelka se odvolával na to, že se dozorčí komise ve finále ničím podobným nezabývala a že jsou podstatná pouze přijatá usnesení. Juchelka navíc tvrdí toto: „Kontrolní orgán musí kontrolovat. A pokud si bude přát jakékoli účty do poslední propisky, tak by jí to management měl umožnit. Přesně to je totiž kontrola veřejnoprávního média a jeho hospodaření.“ Pokud jde o ostatní členy volebního výboru, na naše informace reagovali pouze bývalý předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík, poslankyně lidovců Pavla Golasowská a Tomáš Martínek z Pirátů.

Gazdík uvedl, že celou věc probere s kolegy. „Vaše informace mi vůbec nepřijdou jako nezávažné,“ dodal. Golasowská reagovala podobně. Pirát Martínek šel přímo k věci. „Vypadá to jako střet zájmů,“ napsal nám s tím, že se mu u Lipovské zdá, kterak se ve více věcech pohybuje mimo rámec zákona. „Sama paní Lipovská již dříve deklarovala, že jako radní chce vytvořit skupinu, se kterou bude svoji činnost probírat, jejíž členkou má být i paní Bobošíková. I v tomto případě jsem upozorňoval veřejně, že by se jednalo o postup mimo zákon,“ tvrdí poslanec.

Martínek navíc připomíná, že Lipovská nadále vystupuje jménem spolku Institut svobody a demokracie v tiskových zprávách a jinde. „Stejně tak předložila návrh usnesení na odvolání dozorčí komise jako celku, což opět zákon neumožňuje. Potvrzují to právní rozbory Senátu i Rekonstrukce státu. Navíc odvolání proběhlo jako v době vlády komunistů bez řádného odůvodnění i veřejné diskuze,“ vrací se Martínek k peripetiím okolo odvolání dozorčí komise. Pro pořádek dodejme, že třeba Juchelka v odvolání komise problém nevidí. Poslanec Pirátů je každopádně přesvědčený, že by se měl celou věcí zabývat volební výbor. Otázka je, zda se mu to může podařit prosadit. Ve výboru má pohodlnou většinu aliance složená z hnutí ANO, SPD a KSČM.

A teď už jen kontext a důsledky: Lipovská s Bobošíkovou kritizují práci Reportérů ČT týkající se tzv. lidické kauzy po obsahové stránce dlouhodobě. Dva dny předtím, než Lipovská odeslala výše citovaný e-mail, měla ostrý konflikt s šéfredaktorem pořadu Markem Wollnerem přímo na jednání Rady ČT. Rada nakonec přijala usnesení, ke kterému Lipovská nechala připojit své oponentní stanovisko. A když jí útok na Reportéry nevyšel skrze zpochybnění obsahu jejich reportáží, zkusila si na ně došlápnout skrze peníze.

Že jí to nevyšlo, je dnes irelevantní. Tehdejší vedení Rady ČT jí iniciativu rozmluvilo, neboť požadavek podobného rázu může chtít pouze rada jako celek. Okolnosti se ovšem od té doby změnily, část vedení rady rezignovala a to příští může Lipovské jít v tomto ohledu podstatně víc „na ruku“. Totéž platí o dozorčí komisi. Pokud předseda té odvolané Jiří Staněk pro pondělní vydání Respektu řekl, že by podklady Lipovská od dozorčí komise beztak nedostala, neboť se s podobnými listinami mohou seznamovat pouze členové dozorčí komise, nově zvolení členové dozorčí komise mohou být k podobnému požadavku někdy příště vstřícnější.

Ostatně je možné, že právě proto byla dozorčí komise převolena. Pokud se tedy časem začnou ve veřejném prostoru neférově objevovat třeba uniklé částky, které měsíčně berou lidi typu Marek Wollner nebo Václav Moravec, či informace o nákladech ČT týkající se „nepohodlných“ pořadů, neměli bychom se vůbec divit. Nedávné dění dobře ukazuje, čeho se můžeme dočkat.

Zajímají vás další souvislosti? O České televizi a její radě píšeme komplexně, všechny články najdete tady >>>

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Dnes • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.

„Hořící keř“ Jan Palach a česká společnost

Martin Kovář
Dnes • 16:55

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Hlavní otázka zní, zda vůbec ještě má smysl v předvečer jeho sebeupálení o Janu Palachovi psát. Po roce 1989 a zejména v roce 2019, kdy jsme si připomínali půlstoletí, které od jeho činu uběhlo, už totiž bylo řečeno a napsáno snad úplně všechno. Politikové i nepolitikové odříkali své projevy, byly sepsány vědecké i populární texty, vznikla četná umělecká díla. Já sám si čas od času v souvislosti s ním vzpomenu na písničku Karla Kryla o neznámém vojínovi a přemýšlím o tom, co by na to všechno asi tak řekl sám Palach? Odpověď na tuhle otázku už samozřejmě nikdy nedostaneme, zamyslet se nad ní ale můžeme, stejně jako nad tím, zda svým činem dosáhl toho, čeho chtěl.

Rezervační systém je samozřejmě průšvih, ale nemalujme si příliš růžové alternativy

Martin Malý
Dnes • 13:12

KOMENTÁŘ MARTINA MALÉHO | V téhle zemi není asi už nikdo, kdo čekal, že start rezervačního systému v pátek v osm proběhne bez problémů. Taky neproběhl. Ale buďme spravedliví a dejme každému, co jeho jest…