Články odjinud

Maňák: Euro slaví kulaté výročí, jeho příznivcům v Česku ale docházejí argumenty

Maňák: Euro slaví kulaté výročí, jeho příznivcům v Česku ale docházejí argumenty

Českem se šíří petice za přijetí eura, tedy společné měny 19 států Evropské unie. Měny, která se v relativním zdraví dožila již 20 let svého trvání. I když je téměř jisté, že petice do Česka euro jen tak nepřinese, je vzhledem ke kulatému výročí na místě zamyslet se nad výhledy přijetí společné evropské měny v České republice.

S eurem to v Česku nadále zůstává složité. Koaliční vláda Andreje Babiše totiž ve svém programovém prohlášení přijetí eura výslovně odmítá. Je tudíž prakticky vyloučeno, že ve funkčním období této vlády (do podzimu 2021) by Česko mohlo učinit jakýkoliv oficiální krok k přijetí eura.   

Mezi zásadní důvody, proč nechce usilovat o přijetí eura jako společné měny, uvádí vláda „ztrátu vlastní měnové politiky a nedokončený proces nominální a reálné konvergence k eurozóně, který by při zafixování směnného kurzu přinesl náklady v podobě inflace vedoucí ke znehodnocení úspor občanů“.

Vláda také poukázala na riziko přijetí společné měny, které by podle ní v nejbližší době znamenalo povinnost vložit do Evropského stabilizačního mechanismu řádově desítky miliard korun s tím, že „související podmíněné závazky by mohly následně dosáhnout stovek miliard korun“. 

„Rozhodně nechceme riskovat zásadní znehodnocení úspor našich občanů. V poslední době se navíc pravidla eurozóny podstatně změnila a lze obtížně odhadovat, jaké závazky by na ČR po jejím vstupu dopadly,“ doplnila obavy ze zavedení eura Babišova ministryně financí Alena Schillerová.

Termín přijetí eura v Česku se nerýsuje ani ve vzdálenějším horizontu. Ministerstvo financí (MF) a Česká národní banka (ČNB) na konci loňského roku doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. MF a ČNB přitom za hlavní překážku přijetí eura označily nedokončený proces reálné ekonomické konvergence ČR k úrovni EU.

„Konvergence se sice v posledních letech obnovila, odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, však zůstává značný,“ uvedly obě instituce.

1080p 720p 360p
VIDEO: Mělo by Česko přijmout euro

 

Petice za přijetí eura v Česku se tedy rozbíhá v situaci, kdy téma společné měny je pro relevantní instituce „tabu“…

Je navíc symptomatické, že autoři petice, kterou podporuje i řada veřejně známých politických osobností, argumentují nejenom důvody ekonomickými, ale v podstatné míře těmi politickými. Což nepřekvapuje, neboť dnes čím dál více lidí chápe, že euro je primárně politickým projektem, jehož hlavním cílem je stmelovat unii na cestě k vyššímu stupni integrace.

První argument petentů na přijetí eura v Česku je přesto ekonomický.

„Budeme se mít líp! Stejně jako na Slovensku i v Česku euro nastartuje ekonomiku, zjednoduší život českých občanů, zlevní cestování a posílí postavení spotřebitelů,“ stojí na prvním místě v petici „Pro euro“.

Argument o nastartování ekonomiky je však diskutabilní. Ekonomika ČR, tedy země stojící mimo eurozónu, dnes roste mnohem rychleji (meziročně o 2,4 % ve 3. kvartálu loňského roku), než ekonomika eurozóny (ve 3. čtvrtletí 2018 meziročně stoupla o 1,8 procenta). A roste dynamičtějším tempem než například ekonomika Německa.

Rozhodně tak nelze vytvářet přímou úměru mezi členstvím v eurozóně a ekonomickým růstem státu. Je všeobecně přijímaným faktem, že právě přijetí eura sehrálo negativní roli při fatální řecké ekonomické a dluhové krizi před deseti lety. Spěchat do eurozóny ve snaze o nastartování domácího ekonomického růstu tak až příliš zavání neopodstatněnou vírou v zázrak.

Diskutovat o nákladech na směnu koruny za euro při cestování do zemí EU je malicherné. Poplatky za nákup eur dnes jistě nikoho z těch, kdo mají dostatek prostředků na cestování po Evropě, netrápí. Zejména v době, kdy lze již skoro za vše platit kartou. O zjednodušování života díky přijetí eura nemůže být řeč. Vždyť z Bruselu neustále přichází záplava regulatorní legislativy, která dále a dále komplikuje životy obyvatel i firem. Proti tomu jsou transakce s národní měnou pouhou nuancí.

Postavení spotřebitelů je navíc intenzivně řešeno v rámci celé EU. Strašit horším postavením spotřebitelů v zemích mimo eurozónu je proto neadekvátní.

Autoři petice na podporu přijetí eura v dalším zásadním argumentu tvrdí, že euro posílí hlas České republiky v Evropské unii a eurozóně, která je naším dominantním hospodářským, kulturním a politickým partnerem“.

Příznivci eura tím jaksi mimoděk naznačují, že Česko je dnes v EU druhořadým členem, jehož hlas nemá stejnou váhu jako hlas privilegovaných zemí. Pokud by to byla pravda, nevypovídá to příznivě o současných poměrech v Evropské unii. Mnohem blíže pravdě bude, pokud připustíme, že náš hlas v EU dnes není rozhodující a nebyl by jím ani po hypotetickém přijetí eura…

Ostatně, představitelé Německa a Francie (viz nedávná smlouva obou zemí uzavřená v Cáchách) se svou snahou o vůdčí/rozhodovací roli v EU netají a mnoho nejdůležitějších evropských témat „projednávali“ (rozhodovali?) němečtí a francouzští politici na bilaterárních schůzkách. I v případě přijetí eura by ČR byla jen jedním z 20 členů eurozóny. A co teprve, pokud by euro přijaly všechny členské státy unie?

Ve hře je také další rozšiřování EU, která v současné době oslabuje o odcházející Británii. Realisticky vzato, opájet se vizí silnějšího hlasu Česka v EU je iluzorní bez ohledu na existenci eura.

„Budeme bezpečnější! Euro pevně ukotví Českou republiku v srdci Evropy a posílí naši demokracii vůči domácím i zahraničním hrozbám,“ hlásají v dalším bodu aktivisté usilující o vstup Česka do eurozóny.

Tento argument je jen obtížně uchopitelný. Česko dnes leží v srdci Evropy a přesídlení na jiné místo nelze předpokládat. Navíc, Česko dnes podle mezinárodních studií patří mezi nejbezpečnější státy světa. Není tedy vůbec zřejmé, jak by bylo možné úroveň bezpečnosti dále zvyšovat zrušením koruny a zavedením eura.  

Hledání souvislosti mezi typem používané měny a kvalitou demokracie je jistě zajímavým tématem pro akademické badatele. Prakticky je však evidentní, že přijetím eura by Česko odevzdalo další díl své státní suverenity orgánům mimo své území, tedy částečně do Bruselu (Evropská komise a další nadnárodní orgány EU) a částečně do Frankfurtu (Evropská centrální banka).

Považovat přenesení národních kompetencí (ovlivnitelných na území ČR standardními demokratickými procesy) do hlavního města belgického království či německého bankovního centra za něco, co posílí „naši demokracii“, zavání distorzí základních politologických pojmů. Když už jde tedy o „hrozby“ pro tuzemskou demokracii, lze za ně považovat spíše přijetí eura než jeho nepřijetí.  

Topol Show - banner

 

Tuzemští podporovatelé přechodu na mezinárodní měnu euro poukazují také na to, že Česká republika je už na euro údajně připravená a „splňuje vše pro jeho úspěšné přijetí“. Faktem je, že Česko plní většinu maastrichtských kritérií, kromě kritéria směnného kurzu. Bez ohledu na existenci eurozóny je nepochybně přínosné plnit kritéria, která mají za cíl krocení rozpočtových deficitů a veřejných dluhů. Ve vztahu k přijetí eura se však plnění Maastrichtských kritérií jeví jen jako školákovo psaní domácích úkolů, jež paní učitelka systematicky zapomíná kontrolovat…  

Není tajemstvím, že například Řecku se podařilo „získat euro“ jen díky záměrným manipulacím s národními makroekonomickými ukazateli. Nemluvě o tom, že Maastrichtská konvergenční kritéria eurozóny nejsou plněna ani jejími prominentními členy, jako je Francie. Ta si dlouhodobě nedělá hlavu s dodržováním povolené úrovně veřejných rozpočtů, respektive dluhů. To vše je jen další důkaz primárně politického charakteru projektu společné měny. Z toho, že Česko plní ta či ona ekonomická kritéria, nelze vyvozovat nutnost natož potřebnost vstupu do eurozóny.

Výše uvedené ukazuje, že příznivcům přijetí eura v Česku zjevně docházejí relevantní argumenty a musí se uchylovat k vzletným politickým proklamacím. Vzhledem k tomu, že Babišova vláda pro své funkční období nezařadila euro do svého programu, je zřejmé, že ze strany autorů petice pro euro jde nyní hlavně o politickou propagační akci, jejímž cílem je zlepšení image Evropské unie před eurovolbami. Tedy volbami, v nichž se očekává úspěch protievropských, či přesněji protibruselských sil.

Výsledek boje o přijetí či nepřijetí eura v Česku bude jistě závislý i na výsledcích celoevropských voleb (i když europarlament sám o sobě není typickým parlamentem) a zejména na dalším vývoji a směřování Evropské unie. A následně také na výsledcích dalších voleb do Poslanecké sněmovny.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud