KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí převezme Nansenovu cenu za pomoc utečencům. Německo jich v krizových letech 2015-2016 přijalo víc než milion a věta kancléřky „Zvládneme to“ či „Dokážeme to“ (Wir schaffen das) se stala legendární, a to jak v pozitivním, tak v negativním slova smyslu. Skutečnost, že vzrušené diskuse po čase utichly, neznamená, že je téma tak říkajíc „passé“. Udělení výše zmíněné ceny je navíc může znovu oživit, a to tím spíš, že ho dostává politička, jejíž hodnocení se v poslední době rychle mění k horšímu.
Podle italského diplomata a Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN Filippa Grandiho prokázala Merkelová v letech 2015–2016 „skutečnou státnickou odvahu“, „opravdové politické vůdcovství v tom nejlepším slova smyslu“ a „porozumění pro problémy světa, který se – za pochodu – dramaticky a rychle mění“. Obdobně hodnotila postoj kancléřky k tehdy největší uprchlické a humanitární krizi v Evropě od konce druhé světové války v letech 2015 a 2016 většina médií.
Kritických hlasů bylo, ponecháme-li stranou extremisty, minimum, a to tím spíš, že „Mutti“ byla obecně takřka „nedotknutelná“. V polovině desátých let už totiž kromě kancléřky Merkelové žila paralelně a v zásadě nezávisle na ní „legenda jménem Merkelová“ coby nejúspěšnější evropská politička moderní doby, která svým klidem, prozíravostí, státnickým uměním atd. zvládne každý problém, každou krizi, domácí či mezinárodně-politickou, to vše s noblesou, jež je politikům jen vzácně vlastní.
Střih. V době, kdy se Merkelová chystá do Švýcarska převzít zmíněnou cenu, je její obraz v Německu i v Evropě docela jiný. Ruská agrese na Ukrajině, která začala v únoru letošního roku, k tomuto obratu výrazně přispěla, není však zdaleka jediným faktorem, jenž má na „přehodnocení“ jejího působení ve funkci kancléřky (2005–2021) vliv. Pojďme se tedy zpětně podívat, co všechno se Angele Merkelové za šestnáct let v úřadu povedlo, co bylo problematické a v jakém ohledu bez pardonu selhala.
