„Noc dlouhých dluhů“: ODS přišla o pověst rozpočtově zodpovědné strany. Proč ji teď vlastně volit?

Martin Schmarcz

20. 11. 2020 • 14:30
KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Sekyra nejméně 130 miliard. Tak moc v „noci dlouhých dluhů“ pustili populisté žilou veřejným financím, už tak těžce zkoušeným covidovou krizí. Důsledky budou nedozírné. Jednak ekonomické, protože rozpočet se opět propadne do půlbilionového deficitu a navíc se ožebračí obce. A politickým důsledkem je tvrdý úder víře, že ODS je stranou fiskální zodpovědnosti. Proč ji teď vlastně volit?

Na jedné straně rozumím uvažování občanských demokratů, že skočili po možnosti výrazně snížit daně. Petr Fiala se tím svým způsobem stává úspěšnějším než Mirek Topolánek. Ten prosadil rovnou daň, což je vůbec největší berní reforma za třicet let, ale musel ustoupit z původně plánované patnáctiprocentní sazby na faktických cca devatenáct procent. Ono zvýšení má na svědomí koncept superhrubé mzdy, kdy se daní i sociální a zdravotní pojištění, čímž zaměstnanec odvede více než „papírových“ 15%.

Šlo o nápad Miroslava Kalouska, který jako tehdejší ministr financí nechtěl dopustit obří díru v rozpočtu. V ODS tak mohou mít pocit, že to konečně „Kaldovi“ natřeli a že překonali i zlatou éru z doby Mirka Topolánka. Jenomže za jakou cenu?

Za prvé, občanští demokraté nemají žádný vliv na další složky rozpočtu, aby mohli šetřit, nebo peníze vybrat jinde (Topolánek udělal obojí, ministři museli sesekat výdaje a zvedla se DPH, navíc se daně snížily hlavně živnostníkům, což díky větší aktivitě nakonec přineslo státní kase více peněz).

Nyní jde o dárek pouze zaměstnancům, a to jen těm s vysokými mzdami. Přičemž – a to je druhý důsledek – se drasticky osekají příjmy obcí a krajů. Velká města, vedená vesměs opozicí, přijdou o stamiliony až miliardy. Přičemž už tak budou mít v rozpočtech průvan kvůli koronakrizi. Nyní budou ještě závislejší na Babišově vládě. Tohle ODS chtěla?

Za třetí, hlasovací spojenectví s ANO a SPD značně pochroumalo pověst ODS coby státotvorné, nepopulistické a rozpočtově zodpovědné strany. Nemyslím, že by se tím ohrozila předvolební koalice s KDU-ČSL a TOP 09, jak někteří soudí. Lidovci a topáci pochopí, že jde o ojedinělý exces hnaný touhou prosadit něco, co se na první pohled tváří jako úspěch programových hodnot občanských demokratů. Ale zůstane divná pachuť…

Čekal bych od ODS, že jako tradiční demokratická strana se bude chovat rozumně a že i svůj program chápe jeho celek. Protože koncept rovných nízkých daní skutečně dává smysl jedině ve spojení s rozpočtovou zodpovědností. Jinak jde jen o bohapustý populismus. Nelze si z vlastních dlouhodobých hodnot vybírat jen rozinky a nepříjemné věci nechat ležet. Nebo teď ODS začne říkat: Prosadili jsme, co šlo a za to, že vláda dělá dluhy, už nemůžeme? Až my budeme u moci, uděláme to jinak?

Tohle by bylo hodně pokrytecké. Bez hlasů ODS by Babiš svůj návrh neprosadil. Čili Fiala a spol. sice nemohou za zbytek půlbilionového deficitu, ale za těch 130 miliard ano. A že to kabinet nikde nevykompenzuje, jim muselo snad být jasné. Přitom právě „nezadlužená budoucnost“ je jedním ze čtyř základních axiomů ODS a jedním z pár důvodů, proč ji volit. Čili sečteno a podtrženo: motivaci hlasovat s Babišem a Okamurou rozumím, ale nechápu.

Ostatní demokratické strany se zachovaly racionálně. Piráti, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 odmítly hrát tuto hazardní hru. Dokonce ji nehrála ČSSD, jíž právě ODS tak často vyčítá populismus a rozhazování. Mnozí jí také spílají, že své hodnoty obětuje vládnutí s ANO. No, tak v této zásadní věci se ale zachovala principiálně. Navrhla snížení daní hlavně nízkopříjmovým zaměstnancům a odmítla ohrozit financování veřejných služeb, které využívají zejména senioři a rodiny s dětmi. To je konzistentní jednání staré demokratické strany.

Což nás vede k drobné úvaze. Oba někdejší političtí hegemoni, ODS a ČSSD, výrazně prohrávají v souboji s novými, z velké části populistickými stranami. Občanští demokraté to mají snazší, jsou v opozici a nic jim nebrání chovat se zásadově. Sociální demokraté se vedle daleko silnějšího ANO prosazují daleko hůře. Přesto tak učinili a názorně ukázali, že ve vládě je pouze jedna levicová strana, která důsledně brání zájmy penzistů, lidí s dětmi a s nižšími příjmy. Zato ODS neodolala populistickému vábení a selhala.

Otázka je, zda to v souboji o voliče, který svádí s ANO, bude ČSSD co platné. Média a opinion lídři jí nejspíš nebudou chtít toto vítězství principů nad populismem přiznat. Jako jí nepřiznali, že na rozdíl od Babiše a jeho týmu Hamáček a jeho lidé v koronakrizi neselhali. Co volič nevidí a neslyší, podle toho nevolí – a ČSSD se v pádu preferencí kvůli špatnému zvládání epidemie svezla s ANO. Chtělo by to daleko masivnější marketing – ale proti předsudkům novinářů a daleko větší viditelnosti premiéra to půjde ztuha.

Pokud jde o ODS, ta nejspíš bude dále ztrácet na Piráty. Protože tahle partička bukanýrů se chová zodpovědněji a své kroky více promýšlí. Docela by mě zajímalo, jak se PR občanských demokratů popere s tím, že jim až do voleb bude každý připomínat, že coby členové pravicové strany kolaborovali s Babišem a Okamurou a pomohli jim udělat do rozpočtu díru 130 miliard, což odmítli podpořit dokonce i ti nenávidění levicoví socani.

Sympatizant ODS to má zkrátka těžké. Sotva se zbavila nacionalismu a kmotrů, najela na populismus. A spojila se kvůli tomu s nacionalisty a s „capo di tutti capi“. Nese spoluvinu za roztočení dluhové spirály, kterou budou příští generace splácet po desetiletí. Zkrátka, tahle „noc dlouhých dluhů“ nebude krátká. Děj se vůle voličova!

SDÍLET