KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Vetovat rozpočet? Zní to šíleně, žádná hlava státu to dosud neudělala. Jde o základní nástroj exekutivy k vládnutí, a té velí premiér, ne prezident. Jenže Miloš Zeman si zvykl, že řídí úplně vše a v tažení za absolutní mocí ho nezastaví ani ústava. Andrej Babiš má zase obzvláště vyvinuté instinkty, jak přežít a vydělat. Tato kombinace dvou negativních osobností ničí zemi jako tornádo a povodeň dohromady.
Zeman a Babiš na sebe tak nějak zbyli. Prokurátorský puč, jehož součástí bylo flagrantní porušení ústavy ze strany prezidenta, vytvořil prostor pro nového hráče. Stejně bezohledného, stejně lačného po moci, stejně ochotného pro ni lhát, podvádět a ničit lidem životy. A jako v nějaké hollywoodské gangsterce, kde se dva záporáci snaží získat město pro sebe, až nakonec dojdou k pragmatickému závěru, že jim to půjde lépe spolu než proti sobě, stali se z těch dvou „ozbrojení spojenci“.
Hlava státu a předseda vlády pro sebe mají jistou slabost, jejíž podstata tkví v tom, že si vzájemně imponují silnou zlou vůlí dostat, co si zamanou. Ostatními politickými postavami z duše opovrhují, a především pohrdají „obyčejnými lidmi“, kteří jsou jen figurkami na jejich „šachovnici Česko“ a slouží jim k uspokojování jejich potřeby moci. Tohle „krvavé“ pouto je spojuje. Jinak je však rozděluje prakticky vše – nátura, politické cíle i představa o odměnách pro vítěze, po nichž touží a v nichž nacházejí uspokojení.
Právě to poslední má určující význam pro to, kdo je nakonec ve vztahu těch dvou silnější. Andrej Babiš je v roli „mafiána“, který disponuje výrazně většími prostředky a nakonec i pevnější mocenskou základnou, ale „zabiják“ Miloš Zeman má nad ním tu výhodu, že mu v posledku nejde o peníze. Shánčlivý gangster nemůže v rámci boje „zničit vše“, protože by ani jemu samotnému nic nezůstalo, ďábelský pistolník tak učiní bez mrknutí oka. Ve hře, v níž si oba gangsteři nevěří a klidně jeden druhého podrazí, je to velký bonus.
Největší porážka Hradu
Že se nyní ti dva střetli nad rozpočtem, je shoda okolností, ale faktem je, že ten ze dvou padouchů, kterému nejde jen o prachy, má nad tím druhým vždy mentální převahu. K Babišově smůle má Zeman v mnohém jiné zájmy a na rozdíl od něj za nimi může jít hlava nehlava. Předseda vlády musí držet zdání prozápadnosti, ale prezident nás táhne na východ a kdo mu překáží, toho chce za každou cenu odpravit. Znelíbil se mu nejen šéf BIS, ale i bývalý nejvyšší státní zástupce, jehož přitom premiér nutně chtěl mít na své straně.
