Schmarcz: Koronavirus a kritické myšlení. Vědecký přístup je obranou proti hysterii | info.cz

Články odjinud

Schmarcz: Koronavirus a kritické myšlení. Vědecký přístup je obranou proti hysterii

Schmarcz: Koronavirus a kritické myšlení. Vědecký přístup je obranou proti hysterii
 

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Koronavirus je reálná hrozba, a tím spíš se musíme ubránit hysterii. Ale i obligátní české ignoranci vyjádřené slovy „však ono se to nepotento…“ Ve skutečnosti jsou panika a přezíravost dvěma stranami téže mince, krajními polohami, mezi nimiž lidé překmitávají, pokud se spíše než kritickým myšlením řídí emocemi, instinkty, či předsudky. Zkušenost je na nic, narazí-li na neznámé nebezpečí.

Umíme se vypořádat s problémy, které předvídáme, nebo aspoň rámcově známe. Jakmile na nás něco uděří zcela nečekaně, nepředvídatelně, nebo dokonce v rozporu s naší dosavadní zkušeností a předpoklady, reagujeme obvykle chaoticky a chybně. Zvláště když nová událost přináší dalekosáhlé důsledky. Pro takové zlomové a nepředvídatelné jevy použil Nassim Taleb pojmenování „černá labuť“.

Když narazíme na černou labuť máme tendenci ji buď ignorovat ve stylu „to se přece nemůže stát“ a zlehčovat její význam, nebo naopak podlehnout naprosté panice. To první platí třeba pro změny klimatu, to druhé u migrační krize. Samozřejmě, každý člověk je jiný, takže někdo naopak vyšiluje z uhlíku a miliony lidí v pohybu ho nechávají v klidu, druhý hysterčí z dvanácti přijatých uprchlíků a nad globálním oteplováním mávne rukou.

S koronavirem to je obdobně. Černá labuť z čínského Wu-chanu působí na lidi různě. Někdo si v klidu odjel do Itálie, buď zalyžovat na prázdných sjezdovkách, nebo do Milána na slevy kabelek Gucci a Prada. Další vzali útokem supermarkety s potravinami a navrch vykoupili roušky i onkologickým pacientům. Ani jedno není racionální chování.

Existuje ale vůbec v takové krizi rozumný přístup? Ano. Říká se mu vědecká metoda: držet se toho, co víme, a známých postupů, ale také umět včas reagovat na nové informace, jež staré pravdy popírají, a přizpůsobovat jim své jednání. Poslouchejme odborníky. Ne proto, že musejí mít ve všem pravdu. Ale proto, že pokud ji nemají oni, tak nikdo. V době postfaktické se rozmáhá nešvar, že občan vybavený Googlem se cítí být povolán řešit odborný problém lépe než v tomto případě lékař vybavený dvěma atestacemi.

Odborník není totéž, co vševěd. Vědci vědí, že chyby a omyly jsou nezbytnou součástí poznání. V případě Covid-19 existuje pořád mnoho neznámých a epidemie se vyvíjí v čase. Měnící se opatření tak nejsou důvodem k panice, ale důkazem, že se posunuje i naše poznání. Neměli bychom podlehnout fatalismu dokonce ani v případě, že se stane jednotlivá chyba. Důležitý je celek a v tom není důvod nevěřit českým epidemiologům.

Odborník se nepozná podle toho, že je naprostý suverén, ale že mluví s lidmi na rovinu, nic jim netají, má jasno v dalším postupu a přitom otevřeně připouští, že nové okolnosti ho mohou změnit. Okamžité uzavření všech škol a zrušení akcí nad sto lidí se třeba mně jeví být na první pohled přehnané a v rozporu se zdravým rozumem (tedy našimi zkušenostmi), ale jako chemický fyzik vím samozřejmě o epidemiologii celkem houby. Takže toto rozhodnutí prostě respektuji.

Jistě, odborník se může splést, třeba i fatálně. Nicméně v takové kritické situaci nám sotva pomůže laik. Sledujme tedy informace, porovnávejme zprávy od různých vědců, přemýšlejme o nich a snažme se podle toho zařídit. Nic lepšího udělat nemůžeme. Nemusí to vždy zabrat, ale je to rozhodně mnohem lepší než ignorance či panika.

Správný postup se teprve hledá. Strategie vědců je zaměřená nikoli na zastavení (což v zásadě ani nejde), ale na zpomalení šíření viru a rozložení náporu nakažených v čase. Základní poznatky ale máme: dodržujme důslednou hygienu a myjme si důkladně ruce, nekašleme a nekýchejme do rukou, omezme blízký kontakt s nemocnými lidmi... A chraňme seniory, jejichž smrtnost je výrazně vyšší. Třeba pokud budou naše děti doma, rozmysleme si, zda budeme babičku a dědečka nutit je hlídat, když možná od kamaráda, který lyžoval o jarních prázdninách v Itálii, mohly chytit nemoc.

Vědecká metoda nakonec není složitá: Když nemám nic lepšího, držím se toho, co mám a co stále funguje, když mám něco lepšího nedržím se nefunkčních starých pravd zuby nehty. Prostě starý dobrý konzervatismus jako nejlepší lék jak proti hysterii, tak proti ignoranci.

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud