Měl to být „velký třesk“ srovnatelný třeba s nástupem umělé inteligence. Jenže nepřišel. 5G sítě slibovaly „nachytřit“ domácnosti, přinést masovou autonomní dopravu, být základním pilířem průmyslových 4.0 revolucí. Po několika letech ostrého provozu ale zůstává většina vizí stále jen na papíře. Očekávání vložená do 5G sítí by měl uspokojit až jejich nástupce – takzvané 5,5G či 5G-Advanced sítě, jejichž pilotní provoz minulý měsíc spustil tucet operátorů během mobilního kongresu MBBF v blízkovýchodní Dubaji – a INFO.CZ bylo u toho.
Ruku na srdce, z pohledu koncového uživatele naplňují 5G sítě jen málo z marketingového „hypu“, který jim předcházel. Nevím jak u vás doma, ale moje lednička si stále „vyžrané“ potraviny objednat nedokáže, Roombě stačí připojení k wi-fi síti, o telemedicíně si necháváme zdát a plně autonomní doprava, nadto v masovém měřítku, je pořád ještě hudbou daleké budoucnosti.
Nechápejte mě špatně, 5G sítě propadákem nejsou. Na světě jich nyní je v provozu už přes 260 a zasahují přes polovinu globální populace. Podle studie PWC přinese tato technologie do roku 2030 globální ekonomice 1,3 bilionu dolarů, což jsou pochopitelně obrovské peníze, které budou motorem růstu jak pro mobilní operátory, tak pomůžou národním ekonomikám.
Ovšem marná sláva, strohá data zaostávají za nabuzeným očekáváním veřejnosti, který byl se spouštěním 5G sítí spojený. Za očekáváním, že s novou generací mobilních sítí přijde skoková změna a ta se postupně propíše do celé společnosti. Za očekáváním, že přechod ze 4G sítí na 5G sítě bude ještě citelnější než ten z 3G sítí na 4G sítě.
Jenže „prokletím“ 5G sítí se stalo, že jejich největší současné reálné aplikace jsou zaměřené především na průmyslová odvětví, kde mají 5G sítě s nízkou latencí a vysokou přenosovou rychlostí skutečně „rozdílový“ potenciál.
Skvělým příkladem jejich využití jsou tak různé dopravní huby jako přístavy, depa nebo železniční překladiště. Třeba v maďarském městě Fényeslitke vyrostl na technologiích Huawei chytrý železniční terminál, kde díky 5G technologiím a rychlému přenosu dat operátoři ovládají obří jeřáby dálkově, z klimatizovaných kanceláří, namísto z klaustrofobní/akrofobní kabiny na vršku jeřábu. Podobně to funguje třeba v řeckém přístavu Pireus a dalších dopravních hubech.
Jenže tyto provozy, podobně jako desítky a stovky evropských průmyslových podniků, jsou tak trochu stranou zájmu médií i běžné veřejnosti, která tak na „první dobrou“ skutečný potenciál 5G sítí nevidí. To by se ale mělo brzy změnit.
Nástupce 5G sítí lidé pocítí
I když 5G sítě za sebou mají v podstatě jen tři roky života, výrobci a operátoři minulý měsíc v Dubaji spustili testovací provoz jejich nástupce: takzvaných 5,5G či 5G–Advanced sítí. Ty jsou řádově rychlejší, s nižší latencí a navíc minimální spotřebou energií. Zatím jsou pouze v pilotním provozu, ovšem jejich komercionalizace a nasazení do běžného provozu přijde už příští rok, tvrdí operátoři.
Potenciál je obrovský. Čínský výrobce Huawei na fóru MBBF představil řešení 5.5G nazvané LampSiteX, které dosahuje přenosové rychlosti 10 Gb/s – a čínská společnost ve spolupráci s místním operátorem „du“ touto technologií „osadila“ ukázkovou samostatnou vilu, na které ilustrovala využití těchto technologií.
Ve vile tak bylo možné sledovat streamování videí v 8K ultra HD kvalitě, zapojení 3D displejů pro počítače i mobilní telefony, místnost virtuální reality a další doplňky „smart living“.
Ještě širší aplikace ale mají sítě 5.5G ve světě B2B2C, tedy mezi dvěma společnostmi s dopadem na koncového uživatele. Jde například o masové využívání rozšířené reality v navigaci a v marketingu, operátoři už nyní představují „use-cases“, kdy pouliční prodejci budou moci díky rozšířené realitě poháněné 5.5G lákat do svých obchodů lidi „z ulice“ na konkrétní aktuální slevy.
