Vědci tlumí přehnané naděje a varují: odstup budeme muset dodržovat možná ještě dva roky

Marek Kerles

15. 04. 2020 • 14:34

S pesimistickou prognózou ohledně pandemie přišla skupina virologů a epidemiologů v renomovaném vědeckém časopise Science. Lidé podle nich možná budou muset dodržovat některá ochranná opatření ještě roky, jinak pandemie může znovu udeřit plnou silou.

Článek v časopise Science vyvolal velkou pozornost, protože renomovaní vědci z několika významných světových univerzit mírní očekávání rychlého konce nouzových opatření a návratu k normálu. Jeden ze spoluautorů textu, harvardský epidemiolog Marc Lipsitch, později vysvětlil britskému deníku The Gurdian, jak vědci k pesimistickému závěru došli, jedná se podle něj o následující jednoduchou úvahu: „Infekce se šíří, když jsou přítomny dva faktory: infikovaní lidé a ti, kteří mohou být nakaženi. Dokud není mnohem větší podíl lidí, kteří jsou již imunní, to znamená není dosažena takzvaná imunita stáda, infekce pokračuje," uvedl Lipsitch.

Skupina virologů a epidemiologů v časopise Science varuje před tím, že po očekávaném (a zdánlivém) letním zlepšení se v nadcházející zimě může nový koronavirus vrátit a šířit se z nových ohnisek. Nejdůležitější opatření proti infekci by proto podle vědců měla pokračovat až do roku 2022. Týká se to především nutného dodržování odstupu mezi lidmi. Pro nadcházející letní sezonu to podle expertů znamená vcelku jasně, že společné opalování se na pláži, návštěva zaplněných veřejných bazénů nebo hromadná zábava v klubech a barech jsou takřka vyloučené. „Konec pandemie v létě 2020? To neodpovídá znalostem o šíření infekcí, které máme,“ potvrzuje profesor Lipsitch.

Takzvaný „sociální distanc“ bude podle vědců nutné dodržovat zřejmě ještě roky. Skončit mohou až v době, kdy příslušná část populace infekci přežije a bude na nějakou dobu imunizována. Dokonce i po konci pandemie se mohou ještě několik let údajně objevovat další ohniska.

Vědci proto vyzývají vlády, aby nepodléhaly přílišnému optimismu, vyplývajícímu ze současných pozitivních informací o útlumu tempa nákazy v některých zemích. „Je nezbytně nutné, aby kapacity v nemocnicích, zejména na jednotkách intenzivní péče, byly i nadále udržovány na vysoké úrovni,“ píše se v textu v Science.

Někteří čeští virologové jsou ale přesvědčeni o tom, že článek v Science vyznívá až příliš pesimisticky. „Data, která nyní máme k dispozici, nám dávají naději, že se alespoň v Česku daří udržovat nákazu pod kontrolou a některá opatření bude možné postupně uvolňovat,“ řekl INFO.CZ virolog Daniel Růžek. Na druhou stranu ale souhlasí s tím, že nový koronavirus představuje nebezpečí, které není radno podceňovat ani po možném utlumení pandemie. Mimo jiné kvůli tomu, že celá řada nakažených má jen mírné, nebo žádné příznaky. „To přispívá k tomu, že se tento koronavirus šíří mnohem rychleji než nákazy při dřívějších epidemiích SARS a MERS,“ uvedl Růžek.

Opět je za tím jednoduchá úvaha: Například při epidemii MERS v roce 2014 umíralo až 34 % nakažených a prakticky všichni, kteří se virem infikovali, však měli vážné zdravotní potíže. „Jednoduše řečeno jim bylo špatně, takže buď vyhledali lékařskou pomoc, nebo zůstali doma,“ řekl Růžek. Infekce se tak nešířila a ani nemohla šířit zdaleka tak rychle a globálně jako při současné pandemii, kdy, jak ukazují některé studie, více než polovina nakažených o svém stavu vůbec neví. Nemají žádné příznaky a nákazu tak nevědomky šíří dál.

SDÍLET