Když Ronald Reagan opouštěl v lednu 1989 po osmi letech Bílý dům, mohl přinejmenším tušit, jak se budou Spojené státy americké v dalších letech vyvíjet. Novou hlavou státu se totiž stal George Herbert Walker Bush, který mu osm let věrně „sloužil“ jako viceprezident. Jednalo se o mimořádně zkušeného politika, bývalého diplomata, ředitele CIA a – znovu to opakuji – viceprezidenta, jenž věděl o vládnutí všechno, co bylo třeba. Světonázorově se navíc v zásadě shodoval se svým předchůdcem, rozdíly byly spíše drobné a v zásadě nepříliš podstatné. Sám Reagan ale „nadšen“ nebyl. Důvodů, zdánlivě subtilních, ale nikoli nevýznamných, byla celá řada.
Bush starší „v kostce“
George Bush starší (1924–2018; v úřadu v letech 1989–1993) měl do Bílého domu relativně snadnou cestu, neboť mu na ní – zejména ve finálovém podzimním souboji roku 1988 – pomáhal jeho většinou Američanů oblíbený a respektovaný předchůdce Ronald Reagan.
Bushovi přálo štěstí i poté, co se stal prezidentem. Když se na přelomu osmdesátých a devadesátých let – mimo jiné v důsledku tlaku vyvinutém právě Reaganem – zhroutil Sovětský svaz (a země tzv. východního bloku) a když se mu jako vůdci mezinárodních jednotek podařilo porazit armádu iráckého diktátora Saddáma Husajna, který předtím vojensky obsadil Kuvajt, zdálo se, že by se GHWB (tedy George Herbert Walker Bush) mohl stát opravdu velkým prezidentem.
Jenže již nedotažené irácké tažení ukázalo, že jeho vůdcovské schopnosti mají své limity. A připočteme-li k tomu ne úplně přesvědčivou vlastní politickou vizi, nedodržení některých předvolebních slibů a zdatného protivníka, arkansaského guvernéra Billa Clintona, jsou příčiny jeho porážky v následujících volbách roku 1992 i kritického hodnocení jeho prezidentství jako celku nabíledni. Tak se na to všechno teď pojďme podívat podrobněji.
Syn z dobré americké („aristokratické“) rodiny
Patnáctiletý GHWB
George Herbert Walker Bush se narodil do americké „aristokratické rodiny“ v červnu 1924 v massachusettském Miltonu. Jeho otec Prescott Shledon Bush, Sr. (1895–1972) byl úspěšným investičním bankéřem a v padesátých letech též senátorem; rodiče jeho matky Dorothy (za svobodna Walkerové) patřili rovněž k podnikatelské a finanční elitě země.
Dětství strávené v Greenwichi v Connecticutu odpovídalo původu budoucího prezidenta. Na rozdíl od Reagana, který se v mládí během Velké hospodářské krize protloukal, jak se dalo, než uspěl v rozhlase a ve filmu, Bush studoval od malička na skvělých školách včetně prestižní Phillips Academy v Andoveru v Massachusetts a letní měsíce trávil v exkluzivních prázdninových letoviscích.
Po japonském útoku na americkou námořní základnu v Pearl Harboru v prosinci 1941 se „mladý Bush“ přihlásil do armády a od roku 1944 sloužil jako důstojník letectva ve válce v Pacifiku.
V roce 1945 se oženil s Barbarou Piercovou (1925–2018), s níž měl později šest dětí, včetně budoucího prezidenta George Walkera mladšího (* 1946) a floridského guvernéra Johna Ellise „Jeba“ (* 1953). Kromě toho vystudoval elitní Yaleovu univerzitu (ekonomii a sociologii), díky čemuž byl profesně, i pokud jde o nezbytné kontakty, více než skvěle vybaven do dalšího života. Jeho budoucnost byla v zásadě daná: podnikání, případně politická kariéra.
K následnému přestěhování do Texasu vedlo George Herberta Walkera Bushe hned několik motivů. Na prvním místě se jednalo o touhu po osamostatnění od vlivných rodičů a prarodičů z obou stran – což se mu zdařilo, byť i nadále využíval rodinných kontaktů a konexí. Jako podnikatel v ropném průmyslu uspěl a zbohatl, a proto nebylo divu, že začal po vzoru otce pomýšlet na politickou kariéru.
První pokus o zvolení senátorem roku 1964 však nevyšel, zkušený demokratický „harcovník“ Ralph Webster Yarborough (1903–1996; senátorem za stát Texas v letech 1957–1971) byl na jeho síly. Částečným zadostiučiněním bylo pro Bushe dvojí vítězství ve volbách do Sněmovny reprezentantů Kongresu v letech 1966 a 1968.
Porážka v dalším pokusu o získání křesla v Senátu v roce 1970, tentokrát s demokratem Lloydem Millardem Bentsenem, Jr. (1921–2006; senátorem za Texas v letech 1971–1993) ale Bushův optimismus zchladila. V tu chvíli se zdálo, že mu vysoká politika není souzena.
