Jedinými poraženými v búrských válkách byli domorodí Afričané. Apartheid se začal rodit už na počátku 20. století, říká Nerad

Přelom 19. a 20. století byl v jižní Africe bouřlivý. Takzvané búrské války byly podle hosta nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře, historika a novináře Filipa Nerada, pomyslnou zkouškou sil tehdejší Velké Británie. Konflikt s Búry – etnikem složeným převážně z potomků původních nizozemských přistěhovalců – koloniální velmoc zaskočil. „Všichni čekali, že to bude jednoduchá záležitost, která se do Vánoc vyřeší. Nevyvíjelo se to ale podle jejich představ, hlavně kvůli momentu překvapení a podcenění Búrů. Britové opravdu do poslední chvíle věřili, že k válce ani nedojde a Búrové uhnou. Jenže ti se nevzdávali, britské veřejnosti postupně docházela trpělivost a britské vládě peníze. Stala se z toho noční můra a hledalo se, jak ji ukončit,“ říká Nerad. „Byl to pro Británii takový budíček, který ukázal, že sice jsou ještě velmocí, ale výkonnost armády rozhodně neodpovídá její mezinárodní pozici,“ dodává.

První búrská válka skončila pro Británii překvapivou porážkou. „Takovou porážku od, s prominutím, pár sedláků nepamatovali Britové od indického povstání. Byl to pro ně naprostý šok,“ popisuje výsledek střetu v 80. letech 19. století Nerad.

Druhá búrská válka byla po většinu doby pro Británii také fiaskem. „V prvních měsících šli Britové od porážky k porážce a britská veřejnost nevěřila vlastním očím. V jednu chvíli tam bylo skoro půl milionu britských vojáků a pak Búrové přešli do vysloveně guerillových bojů. Obzvláště tvrdý byl i postup Britů. Uplatňovali taktiku spálené země a ženy a děti búrských vojáků zavírali do koncentračních táborů, byť tehdy ještě nebyly určené k jejich likvidaci,“ líčí Nerad vývoj druhé búrské války. 

„Britové sice vyhráli válku, ale Búrové vyhráli mír. Mírová dohoda pro ně byla velmi milosrdná, a to hlavní pro ně bylo, že nebudou domorodým Afričanům přiznána politická práva. Ti domorodci tak byli vlastně jediní, kdo válku opravdu prohrál a důsledky tohoto výsledku předznamenaly vývoj celého 20. století v jižní Africe. Z těch generálů, kteří válčili v búrské válce, se stali vůdčí političtí hráči, kteří neměli žádný zájem na tom dělit se s původními Afričany o jakákoliv práva, naopak jim je postupně odebírali. To, co z pozdější doby známe jako apartheid, se začalo rodit už tady,“ vysvětluje Nerad.

Jakou roli sehrál v búrských válkách Winston Churchill a které další významné postavy z britské historie se v nich angažovaly? Co vlastně bylo příčinou búrských válek a jak ovlivnily britské impérium? Poslechněte si celou epizodu.

sinfin.digital