Jan Hus nebyl naivní a zatvrzelý, měl prostě jen svědomí. Tím inspiruje dodnes, říká Lášek

V letošním roce to bude již 606 let od upálení mistra Jana Husa v Kostnici. Jeho jméno zná bez přehánění každý Čech, ale co o něm skutečně víme a jaký byl? „Je těžké hodnotit, jaký byl Hus člověk, protože nás dělí tolik staletí, kolik nás dělí. Navíc o něm skoro každý má nějakou svou jasnou představu. Svůj názor zastával až do konce, ale nebyla to nějaká zatvrzelost, to je špatná interpretace, on měl prostě svědomí a to, co učil a říkal, s ním bylo v souladu. To je aktuální a inspirativní dodnes,“ hodnotí osobnost Jana Husa v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře teolog a církevní historik Jan Blahoslav Lášek.

Ačkoliv je jednou z nejznámějších osobností českých dějin, víme toho o životě mistra Jana Husa vlastně docela málo. „O jeho raných letech vlastně nevíme nic. S jistotou se neví ani kdy a kde přesně se narodil, je pravděpodobné, že v Husinci u Prachatic někdy mezi lety 1369 a 1371. Opravdové pozornosti se mu ale začalo dostávat až v roce 1402, kdy se stává kazatelem v Betlémské kapli,“ vysvětluje Lášek s tím, že právě tam skutečně začala Husova kariéra, která vyvrcholila nechvalně proslulým upálením na kostnickém koncilu. „Hus nebyl naivní, věděl, že na koncilu to s ním opravdu nemusí dopadnout dobře. Ale byl by věrohodný, kdyby něco hlásal v Praze a už to nechtěl hájit v Kostnici? Já myslím, že to by k jeho věrohodnosti nepřispělo. Nebyla v tom ani zatvrzelost, ani neochota ustoupit, jako spíše touha vyjádřit svůj názor svobodně,“ uzavírá Lášek.

Proč v Husově příběhu hraje tolik vzpomínaný boj proti odpustkům mnohem menší roli, než si myslíme? Co vlastně přineslo husitství a jak ho máme dnes hodnotit? Poslechněte si celou epizodu.

Írán sahá po regionální dominanci. Jeho váha významně narostla díky chybám druhých, říká Weigl

sinfin.digital