Ještě po válce probíhala většina porodů doma. Dnes má každá žena nárok na špičkovou péči, říká Pařízek

Porodnictví – obor který pomáhá přivádět na svět nový život je dnes možná brán trochu jako samozřejmost, ale ne vždy měly rodičky na růžích ustláno. „Lidé si už dnes ani nechtějí připustit, že by porod mohl skončit fatálními následky pro matku i dítě, společnost tak spoléhá na to, že je vše bez komplikací. Je to daň za úspěch,“ vysvětluje anesteziolog a porodník, profesor Antonín Pařízek v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře s tím, že ještě těsně po druhé světové válce probíhala valná většina porodů v domácích podmínkách. „Úmrtnost jak mateřská, tak novorozenecká tehdy byla násobně vyšší než dnes,“ dodává Pařízek.

Podle profesora Pařízka se zároveň až po druhé světové válce obrátilo i pojetí porodnictví jako oboru, kde nejde v případě komplikací jen o záchranu života matky a dítě hraje podružnou roli. Jak upozorňuje Pařízek, ještě za první republiky byl přístup k porodnictví a odborné péči silně odvislý od sociálního postavení rodičky, což už dnes rozhodně neplatí. „Málokdo si uvědomí skutečnost, že ať už je žena brutálně chudá, nebo sebebohatší, tak systém péče o matku a dítě je na takové úrovni, že dostanou úplně stejně kvalitní péči, stejně drahé léky, stejnou úroveň péče o miminko. To je vrcholný demokratický výdobytek pro každou ženu,“ vysvětluje Pařízek.

Kdy proběhl první císařský řez a proč se mu vlastně říká císařský? Co byly největší milníky pro rozvoj porodnictví v Čechách? Poslechněte si celý podcast.

SDÍLET
sinfin.digital