Jugoslávii si rozbili lidi navzájem, ne mocnosti. Bez jejich zásahu by se na Balkáně možná ještě válčilo, říká Zrno

Balkánský konflikt je už čtvrt století minulostí, ale ozvěny můžeme stále v zemích bývalé Jugoslávie pozorovat a trauma z něj přežívá nejen v kolektivní paměti místních. „Šok vznikl hlavně z toho, že se to vše odehrálo v době, kdy po pádu komunismu byli všichni v Evropě přesvědčeni, že nebe je modré a slunce svítí a že se otevírá světlá budoucnost sjednocené Evropy svobody, demokracie a volného trhu. Národy na Balkáně se bohužel tuto chvíli nerozhodly využít ke sjednocení, ale naopak k vzájemnému zničení,“ říká v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře publicista a balkanista Matyáš Zrno. Zároveň upozorňuje, že verze o tom, jak Jugoslávii rozeštvaly západní mocnosti, je pouhým mýtem, kterým si lidé kompenzují neochotu přiznat si, že si za konflikt mohou sami. „Nebýt zásahu hlavně USA, tak by se na Balkáně možná válčilo dodnes,“ dodává Zrno.

Na začátku 90. let byla většina Evropy v euforii. Málokdo si v optimistické atmosféře po pádu komunismu dokázal uvědomit, že na Balkáně se mezitím schyluje ke krveprolití. „Když se mohla stát druhá světová válka mezi nejvzdělanějšími národy své doby ve středu Evropy, tak se vlastně není moc čemu divit, že k něčemu podobnému došlo i na Balkáně. Zpětně jsou ty konflikty v něčem podobné, konkrétně v etno-nacionálním boji o území, na které mají všichni nějakým způsobem nárok,“ vysvětluje host Martina Kováře Matyáš Zrno.

Zásadní podíl na rozpoutání krvavého konfliktu podle Zrna měli sami obyvatelé bývalé Jugoslávie hnáni nacionalistickými předáky, kteří v příslušnících národnostních skupin cíleně vyvolávali a živili vzájemnou nenávist. „Těžko říct, zda by příčetnější vůdci davy ukočírovali, ale ti, co tam byli, mají vinu, že se o to ani nesnažili, a naopak davy vyzbrojovali a podněcovali střety,“ komentuje eskalaci konfliktu Zrno. 

Nejen na samotném Balkáně rozšířené přesvědčení, že národy bývalé Jugoslávie vzájemně rozeštvaly mocnosti, je podle Zrna pouhým odrazem neochoty přiznat si vlastní vinu. I po čtvrt století jsou podle něj na Balkáně cítit dopady. „Všichni si to malovali jak budou nezávislí, a skončilo to přesně tak, že ta území, o která se nejvíce bojovalo, jsou vylidněná a vypadá to tam hrozně,“ líčí Zrno dnešní realitu, ovšem s dodatkem, že už se jedná o bezpečnou destinaci. „Skoro mám větší strach, že blednou vzpomínky na utrpení, které si ti lidé prožili a vyrůstá další generace, pro kterou by to mohlo být vzrůšo jít si zase po někom zastřílet. To kombinované s nezaměstnaností a nedostatkem perspektivy je nebezpečné. Na druhou stanu není tam žádný Miloševič, který by je vyzbrojoval. Ti současní předáci tam jsou všelijací, ale nejsou to magoři. Ani by osobně vyvoláním konfliktu nic nezískali,“ uzavírá Zrno

Co zapříčinilo vzestup Miloševiče a Karadžiče? Jaká byla role českých vojáků v konfliktu a jak to doopravdy bylo s „humanitárním bombardováním“? Poslechněte si celý podcast.

Ještě si přečtěte, co se děje ve Francii: Kolem "islamo-levičáctví" je tam pořádně dusno

SDÍLET
sinfin.digital