Pablo Escobar se do dějin zapsal jako drogový král. Kolumbijský narkobaron, který na prodeji drog vydělával miliardy dolarů, byl v zemi ve své době považován téměř za národního hrdinu, ale i veřejného nepřítele číslo jedna. „Byl vlastně ve správný čas na správném místě. Chtěl nejen vydělat spoustu peněz, ale i být známý a slavný. Vsadil na chudé, někdo říká, že to dělal ze srdce vůči chudým, ale to si nemyslím. Prostě mu oslavování dělalo dobře, pomáhalo to jeho kariéře a budoval si kult osobnosti. Ten kult v kolumbijských slumech žije dodnes. Nemyslím si, že je možné ho vymýtit, to je takřka nemožné,“ říká v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře odborník na historii Kolumbie Jaromír Soukup z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jeden z nejbohatších lidí své doby, člověk, který měl sebevědomí na rozdávání a který dokázal vyhlásit válku vlastní zemi, a nějakou dobu tuhle válku dokonce i vedl. Na jednu stranu asi nejslavnější narkobaron v dějinách, ale pro mnohé dodnes více hrdinou než zločincem. Takový byl Pablo Escobar.
Jak vysvětluje historik Jaromír Soukup v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře, Escobar byl od mládí podnikavým mužem, který s trochou nadsázky snese srovnání s největšími americkými kapitalisty. „Escobar chtěl obchod s kokainem legalizovat a vzorem mu byla rodina Kennedyů, která během prohibice prodávala alkohol, a pak se jeden z jejích potomků stal prezidentem USA. I Escobar chtěl být prezidentem,“ popisuje Escobarovu osobnost Soukup s tím, že pro Escobara bylo politické angažování se stejně důležité jako obchod s drogami.
To, že na sebe začal poutat pozornost veřejnosti a prahnul kromě bohatství i po slávě a uznání, se podle Soukupa ve finále otočilo proti němu a stalo se mu osudným. „Jeho konec byl nevyhnutelný, šli proti němu jak Kolumbijci, tak i Američané. Jediné možné, jak mohl skončit, bylo tak, jak skončil. Díky tomu, co dělal, byla řada lidí, kteří se ho chtěli zbavit,“ říká Soukup s tím, že u chudých Kolumbijců nicméně dodnes přežívá spíše obraz Escobara jako hrdiny. „Na pohřeb mu přišlo dvacet tisíc lidí a většina opravdu plakala, že jim zemřel patron. Stal se symbolem Kolumbie a hlavně Medellínu, radní z toho pochopitelně nejsou nadšeni a ty památky na něj se snaží bořit a na jejich místech budovat novou zástavbu. Nemyslím ale, že je možné to vymýtit, on bude tím symbolem napořád. Je vlastně takovým Robinem Hoodem - vláda se na chudé vykašlala a on, ač vlastně jen potřeboval hlasy a obdiv, byl jediný, kdo pro ně něco udělal,“ popisuje to Soukup.
Proč nemají Kolumbijci rádi úspěšný seriál Narcos pojednávající o Escobarově životě? A jakou roli hrají v Escobarově odkazu přemnožení hroši? Poslechněte si celý podcast.
