Hostem nové epizody podcastu Historie očima Martina Kováře byl přední český paleoekolog Petr Pokorný, který vysvětlil, jak člověk ovlivňuje přírodu kolem sebe a ekosystém jako takový a co znamená pojem antropocén. „Už lovci mamutů přispěli k vymření nejen těch mamutů, ale vlastně všech velkých zvířat na eurasijském kontinentu i v severní Americe, a podíleli se tak na totální proměně ekosystému. Hlavní poučení, které bychom si z antropocénu měli vzít, je to, že svět je strašně složitý, vše je v něm provázané a my jsme toho součástí. Nicméně ani tomu pořádně nerozumíme, natož abychom to měli nějak v rukou. Příroda je obrovská nadosobní síla a lidstvo je jen její přirozenou součástí,“ říká Pokorný.
Pokorný popisuje i to, jak významně ekosystém ovlivnili lidé již v době bronzové, tedy v letech 2000 až 1000 před naším letopočtem. „Hlavně ve Středomoří vznikají městské státy, probíhá intenzivní odlesnění a rozvoj pastvy a zemědělství, což proměnilo charakter celých území. Dnes když jedeme třeba do Řecka nebo Chorvatska, tak nám charakter tamní krajiny přijde normální, ale ve skutečnosti je to výsledek až skoro ekologické katastrofy z doby bronzové. Dnes je ta krajina vyprahlá, ale dříve tam byly hluboké a vlhké, často dubové lesy,“ vysvětluje Pokorý.
Na našem území podobně zásadní zvrat nastal až zhruba na přelomu 12. a 13. století. U dnes nejčastěji probíraného projevu vlivu člověka na ekosystém v podobě globálního oteplování Pokorný vybízí k optimismu. „Mnohem horší než globální oteplování, které může mít i nějaké pozitivní dopady, by bylo globální ochlazení. Principiálně tu může být celá řada faktorů, o kterých dnes nemáme ani tušení, protože věda neskončila. Poznání pořád pokračuje, a pořád toho víc nevíme, než víme,“ uzavírá Pokorný.
Jak hluboko do historie sahá pohled na svět současného environmentálního hnutí? A existuje dnes ještě panenská divočina? Poslechněte si celou epizodu.
