Audioverze
Česko má pod povrchem tisíce ekologických strašáků, jejichž sanace se při současném hlemýždím tempu protáhne na další desítky let. Jde často o staré ekologické zátěže po průmyslových podnicích z doby socialismu, které se stát při privatizaci zavázal zlikvidovat. Hotovo mělo být už v roce 2006, jenže chybí peníze. Současných „optimistický“ termín? Až ve 40. letech. Problém přitom není jen existence tisícovek těchto míst, ale i to, že stát u většiny z nich ani neví, jaká rizika pro přírodu a člověka představují, říká prezident výkonné rady Asociace sanačních společností Jiří Unčovský.
Co se ve videu dozvíte:
Stoletý ekologický dluh: Proč se kompletní vyčištění klíčových lokalit s garantovanou státní podporou při současném tempu protáhne o několik desetiletí.
Toxická slepá mapa: U celých 70 % evidovaných kontaminovaných míst v ČR stát vůbec netuší, jaká konkrétní rizika pro lidi a přírodu představují.
Finanční stopka pro brownfieldy: Jak zápis v databázi kontaminovaných míst SEKM okamžitě zablokuje možnost získat od komerčních i rozvojových bank jakýkoliv úvěr či dotaci.
Zpackané plánování: Proč stát složitě hledá zelené louky pro obří projekty typu Gigafactory, zatímco průmyslové zóny na severní Moravě zejí prázdnotou.
Evropská hrozba: Jak nás nová Rámcová směrnice o monitoringu a odolnosti půdy donutí plošně zmapovat kvalitu půdy v celé republice a co to odhalí.
Zaseknutý státní aparát: Proč téma sanací léta propadá byrokratickým sítem mezi Ministerstvem životního prostředí a ostatními resorty.
