Současná vládní opatření na pomoc podnikatelům nejsou v takzvaném horeca (hotely, restaurace, catering, pozn. red.) sektoru stejně jako v sektoru cestovního ruchu příliš použitelná, říká člen Národní ekonomické rady vlády a šéf vnějších vztahů společnosti Coca-Cola Petr Jonák. Problém se přitom podle něj netýká zdaleka jen Prahy a turisticky atraktivních míst. „Kde to bude nepříjemné, bude na malých vesnicích a městečkách, kde hospody a restaurace hrají strašně silnou sociální a kulturní roli. Tam ty dopady mohou být být velmi silné a krach tohoto odvětví může být vidět v každé vesnici,“ varuje Jonák. Jak by měla vypadat vládní pomoc pro tuto skupinu podnikatelů? A o kolik peněz se vlastně v celkovém objemu jedná? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.
Ačkoliv vládní opatření přijatá v první fázi na pomoc podnikatelů nebyla těm, kteří podnikají v takzvaném horeca segmentu a cestovním ruchu, příliš platná, podle člena Národní ekonomické rady vlády a šéfa vnějších vztahů společnosti Coca-Cola Petra Jonáka se i tito podnikatelé ke státní pomoci nakonec dostanou. „Vláda zvládla zdravotní část opatření, ale rozjezd ekonomických aktivit je pomalý. Začíná se to výrazně zlepšovat, ale hrajeme o čas,“ říká Jonák.
Jonák upozorňuje na to, že například stačí, aby restaurace fungovala na rozvoz jídel či s výdejním okénkem, a už ztrácí nárok na tzv. kurzarbeit nebo na podporu z programu Antivirus, jelikož nemá zaměstnance na překážkách. „Co se úvěrů týče, tak poskytované třicetiprocentní garance jsou pro některé segmenty dostačující, pro horecu a cestovní ruch určitě ne. Mít dnes hospodu, kavárnu nebo hotel není úplně vděčné. Banky vám nepůjčí a stát vám také příliš nepomůže,“ říká Jonák s tím, že zde vidí prostor pro nový pilíř specifických vládních opatření.
