EU navrhuje odložit povinný ESG reporting. Banky přitom čelí nedostatku dat

Jsou složitým předivem finančních vztahů a služeb propojené s celou ekonomikou. Zároveň do velké míry rozhodují o směřování kapitálu. Právě pro svůj dosah a význam hrají banky důležitou roli v udržitelné transformaci a jsou mezi prvními firmami, které letos musely zvládnout povinný ESG reporting podle směrnice CSRD. 

Měly přitom výhodu v tom, že mohly navázat na dřívější zkušenosti, protože publikování informací o udržitelnosti už má ve finančním světě jistou tradici. 

„První report jsme vydali v roce 2015, tedy ještě v době, kdy nám tu povinnost legislativa neukládala,“ řekla Beáta Jirková v podcastu, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost. Takzvaná Zpráva o udržitelném podnikání Komerční banky se podle ní rozrůstala s tím, jak se rozšiřovalo poznání v této oblasti, sílil tlak na udržitelnost a postupně byla zahrnuta celá Skupina KB.

Letošek ale představuje zásadní předěl vzhledem k přechodu na reporting podle evropské směrnice CSRD. „Když jsme tuto směrnici, respektive ESRS standardy, které ji provázejí, poprvé otevřeli, tak jsme se s kolegy trošku zděsili a říkali jsme si, že nové bude vlastně úplně všechno, že budeme muset překopat celou stávající strukturu reportu,“ řekla Beáta Jirková. 

„Ale když jsme překonali prvotní bariéru, což pro nás byl hlavně jazyk, jakým jsou standardy psané, zjistili jsme, že spousta těch věcí tak úplně nová není a nebude to tak náročné, jak jsme předpokládali.“ I tak si ale tvorba reportu podle nových celoevropských pravidel vyžádala více než rok práce, zapojení externích konzultantů a desítek kolegů z celé banky.

Oproti předchozí praxi byl nový zejména auditní proces. „Ten zabral několik měsíců, kdy jsme si kromě přípravy na samotný report museli vyhradit spoustu času na to, abychom komunikovali s auditory, abychom si navzájem report připomínkovali a měli čas vyříkat si s nimi všechny detaily,“ popisuje Beáta Jirková. 

Auditoři byli podle ní velmi přísní v požadavcích na doložení informací, které se v reportu objeví: „Když třeba v reportu říkáme, že máme nastavený cíl snižování uhlíkové stopy našeho provozu, museli jsme doložit, že ten cíl je opravdu součástí interních dokumentů, že ho někdo z vedení schválil, že existuje tým nebo dedikovaný člověk, který ten cíl sleduje,“ přiblížila Jirková.

Řádově měsíce ale podle ní zabral také úvodní proces dvojí materiality, v rámci nějž firma vyhodnocuje, které oblasti jsou pro ni v udržitelnosti důležité a měla by se jimi zabývat. „Ten cíl se zdá být veskrze jednoduchý, nicméně CSRD legislativa od firem vyžaduje, aby provedly důkladnou analýzu svého byznys modelu, analyzovaly svůj hodnotový řetězec a zaměřily se na dvě hlavní věci: kde vidí největší dopady na lidi a životní prostředí, a v jakých oblastech vidí největší rizika a příležitosti. Celý tenhle proces je třeba velmi detailně dokumentovat,“ vysvětlila ESG specialistka Komerční banky.

ESG report se nově stal součástí výroční zprávy, což jej podle Jirkové staví na roveň finančních informací. Zároveň je hutnější a obsáhlejší než dřív. „Abych uvedla konkrétní příklad, tak v rámci témat, která nám vyšla významná podle CSRD legislativy, bychom měli vykazovat zhruba 800 datových bodů, což je obrovské číslo,“ nastínila.

Jedním ze základních sledovaných údajů je uhlíková stopa. Data o vlastních emisích už Komerční banka sbírá řadu let, takže zde neměla problém. Jiná ale byla situace v případě financovaného portfolia, na které připadá více než 99 procent emisní stopy v bankovním hodnotovém řetězci. 

V současnosti má totiž v Česku povinnost vykazovat nefinanční informace omezené množství firem, řádově jen desítky, takže bylo třeba přistoupit k odhadům a dopočtům. Vyhodnotit přitom bylo třeba dvě základní oblasti – korporátní financování a hypotéky. 

V prvém případě pomohly s vyčíslením obecně udávané emisní faktory sektoru, kde klient podniká. U hypoték situaci usnadňují průkazy energetické náročnosti budovy, které banka od klientů aktivně vyžaduje. Jsou ovšem nemovitosti, kde k dispozici nejsou. „Tam bylo třeba použít odhady na základě informací, které už o nemovitosti máme. Vyvinuli jsme na to interní metodiku,“ vysvětlila Jirková.

Problém s nedostatkem potřebných údajů se bohužel v brzké době nezlepší. Evropská komise totiž navrhla balík změn s názvem Omnibus, který má firmám v ESG reportingu ulevit.

Hlavní změna spočívá v tom, že zatímco původně měly ve druhé vlně v roce 2026 reportovat firmy s více než 250 zaměstnanci splňující ještě kritérium aktiv či obratu, nově to mají být až v roce 2028 firmy nad tisíc zaměstnanců splňující další kritéria. Dvouletý odklad dostaly proto, aby se na novou povinnost lépe připravily.

Pro banky, kterých se úleva netýká, to ovšem znamená delší období, kdy si budou muset poradit bez přesnějších dat. „V řadě případů se prostě budeme muset spolehnout na odhady a na ty metodiky, které jsme si nastavili,“ podotkla Beáta Jirková.

Velkým tématem je v souvislosti s ESG reportingem jeho automatizace, případně využití umělé inteligence. 

„V tom jsme ještě hodně na začátku. Když se podívám na to, jak jsme sbírali data v rámci přípravy prvního CSRD reportu, tak spousta z těch, která jsme doposud nereportovali, se dávala dohromady hodně provizorním způsobem s využitím excelu. Nejprve budeme muset tyto procesy standardizovat, nějakým způsobem formalizovat a pak teprve budeme moct uvažovat o tom, jak to celé zautomatizovat a zapojit umělou inteligenci. Na dobu, kdy tak komplexní zprávu, jako je CSRD report, půjde generovat na jeden dva kliky, si budeme muset ještě počkat,“ soudí Beáta Jirková.

Které odvětví může svými reporty o udržitelnosti inspirovat? Co pro ESG reporting znamená, že se stal součástí výroční zprávy? Jsou ochotni podílet se na nefinanční zprávě firemní stakeholdeři, na jejichž zapojení klade důraz legislativa? Sledujte celý rozhovor s Beátou Jirkovou.