Audioverze
Ekologicky šetrná či bezemisní řešení často vyžadují nákladné investice. Při navrhování udržitelných budov je proto třeba se zaměřit na hodně dlouhý horizont. „Když se budete dívat pouze na pět, deset let dopředu, nikdy vám to nemůže vyjít. Až když si řeknete, že řešíte dekády, začne vám to dávat smysl,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti Josef Šedivý, šéf facility managementu v ČSOB. Centrála jedné z největších tuzemských bank v pražských Radlicích podle něj dodnes dostojí nárokům udržitelnosti nejen environmentální, ale i sociální. Budovat se přitom začala v době, kdy ještě ESG nebylo téma.
Největší tuzemská banka podle bilanční sumy, ČSOB, se v roce 2007 usadila v novém sídle, které v řadě ohledů vzbudilo pozornost. „Byla to doba, kdy se o ESG vůbec nemluvilo, udržitelnost nebyla téma, takže jsme nebyli čímkoliv nuceni do stavění udržitelné budovy,“ vzpomíná Josef Šedivý v podcastu, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost.
Nové sídlo nicméně mělo splňovat čtyři základní parametry. Mělo být otevřené a podporovat spolupráci, která do té doby mnohdy pro zaměstnance rozeseté po Praze v různých historických domech znamenala cestu přes půl města.
Dalším požadavkem byla vysoká demokratičnost v tom smyslu, aby byla budova ke všem uživatelům rovnoprávná a neposkytovala jedněm lepší podmínky než druhým. Zároveň měla být přátelská, ale nikoliv exkluzivní. A konečně čtvrtým požadavkem byl respekt k okolí.
Navrženou stavbu pak v ČSOB porovnávali s požadavky americké certifikace udržitelnosti LEED – už před bezmála dvěma dekádami splnila druhou nejvyšší úroveň LEED Gold.
Nové sídlo podle Šedivého představovalo zejména obrovskou kulturní změnu pro zaměstnance ve zmíněné otevřenosti. Budovu NHQ tvoří šest domů či bloků, které jsou různě propojené a středním prostorem je „ulice“, jak ji nazval architekt Josef Pleskot.
„Ale celá budova je vlastně kompletně otevřená. Lidé tedy odcházeli z vlastních kanceláří do open space. To byla poměrně velká sázka na nejistotu. Málokdo ví, že budova pro tři tisíce lidí, jak je navržená, flexibilně umožňovala vytvořit tam až 1 200 kanceláří, což nakonec nebylo potřeba,“ popisuje Šedivý.
Prvkem, který tehdy předbíhal dobu, byly rozsáhlé zelené střechy, které nad celou stavbou vytvářejí rozsáhlou zahradu. „Ta má jednak přínos estetický, jednak společenský jako prostor pro lidi, ale i udržitelný, protože nevznikají tepelné mosty, budova je přirozeně zastíněná a panuje v ní příjemnější klima,“ vypočítává šéf facility managementu ČSOB.
V roce 2019 dokončila banka v Radlicích druhý objekt, nazvaný SHQ. V něm uplatnila řešení, k němuž se ještě neodvážila kvůli nevyzrálosti technologií v případě předchozí budovy, a to obnovitelný zdroj ve formě geotermického pole, které čítá 177 vrtů do hlubin Země.
„Kdybychom naskládali délku vrtů za sebe, dostaneme 26 kilometrů, což je délka nejdelší linky pražského metra – linky B,“ dokresluje Šedivý. Tato technologie podle něj dokáže budovu vyhřívat i ochlazovat, ČSOB navíc používá elektřinu čistě z obnovitelných zdrojů, takže provoz SHQ má nulové emise. Případné přebytky energie z vrtů lze přitom použít díky propojení i ve starším objektu NHQ.
Využití geotermického pole je podle Šedivého alchymie. „Kolegové denně sledují, jaká je jeho vytěžitelnost. Pokud byste technologii nechali běžet pořád ‚na plné pecky‘, obnovitelný zdroj už nebude obnovitelný. Je třeba s ním pracovat obezřetně, například v noci ho vypínat a nepřepálit to,“ přibližuje expert ČSOB.
Podobná technologie vyžaduje velkou investici, což ovlivňuje ekonomickou návratnost. „Musíte se dívat opravdu na relativně hodně dlouhý horizont, třeba 20 až 30 let. Teprve při pohledu takto vizionářky dopředu začnete uvažovat o těchto řešeních,“ vysvětluje Šedivý. Pro banku ale nová centrála vycházela příznivě i proto, že srovnávací základnou byly mnohem méně efektivní starší domy po Praze.
ČSOB každopádně při směřování k udržitelnosti neopomíjí ekonomický pragmatismus. To je i důvod, proč zatím nevyužívá dnes asi nejpopulárnější obnovitelný zdroj energie, tedy fotovoltaiku. Na střechách dala přednost zeleni.
Zbývající využitelná plocha na technických věžích by vyžadovala instalaci složitých konstrukcí. Naproti tomu by fotovoltaiky pokryly jen asi tři procenta spotřeby elektřiny budovy NHQ. „Jednoduše se nám to nevyplatí,“ shrnuje Josef Šedivý. Zajímavě podle něj naopak vychází využití tepla, které vzniká v datových místnostech při chlazení serverů.
Šéf facility managementu ČSOB zároveň názorně předestírá, že udržitelnost budovy se zdaleka netočí jen kolem energetické efektivity a dalších dopadů na životní prostředí.
„Velmi důležitý je sociální aspekt – jak je prostor využit, jak v něm fungují lidé. Přišla mi trošku škoda, že objekty jsou používány jen zhruba třetinu času v pracovní době. Přišel jsem s vizí, že z jedné třetiny chci využití dvoutřetinové, a tak jsme v našich prostorech začali dělat daleko víc akcí pro zaměstnance, ale i pro veřejnost, abychom banku opět posunuli ve smyslu otevřenosti,“ vysvětluje Josef Šedivý. Příkladem jsou manažerské konference, festival pro zaměstnance nebo akce s názvem Týden inovací, jejíž hlavní událost bude letos už potřetí v Radlicích.
Proč staví ČSOB dobíječky pro elektromobily raději v okolí svého sídla než ve vlastních garážích? Co by při pohledu do zpětného zrcátka šlo udělat při koncipování moderního firemního sídla lépe? Kam dospěla udržitelnost v poslední z trojice novostaveb ČSOB v Hradci Králové? Sledujte celý rozhovor s Josefem Šedivým.
