V roce 2013 vyhlásila Čína projekt nové Hedvábné cesty, který se vžil pod názvem „Pás a cesta“ (u nás méně správně překládáno jako „Pás a stezka“). Projekt názvem částečně navazuje na středověkou Hedvábnou cestu, po níž probíhal obchod mezi čínskou říší, Mezopotámií, Persií, Indií a Itálií. V nové podobě má být obchodní tepna nejen modernizována, ale také rozšířena o námořní dimenzi v Asii, Evropě a Africe. V uplynulých pěti letech jsme sice o projektu slyšeli mnoho politických nebo ekonomických deklarací, ale představy Číny o jeho právním režimu nám zůstávaly skryty. Až teprve letos v červenci uspořádalo v Pekingu čínské ministerstvo zahraničí mezinárodní fórum o právní spolupráci v projektu Pás a cesta.
V roce 40. výročí zahájení čínské ekonomické, a tedy i právní reformy se zdá být nejoblíbenějším souslovím tamních právníků panství práva. Vyslovují ho ve všech projevech, najdeme ho v tisku a dokonce napsané velkými znaky na pouličních poutačích. Míní ho vážně? Ptají se „západní“ pozorovatelé, a já odpovídám: ano, ale nezapomínejme, že v Číně bylo právo vnímáno jen jako pouhý technický nástroj k řízení společnosti.