Konec zneužívání institutu alternativních investičních fondů?

Co mají společného Growing Way, iBillionaire, J.O. Investment nebo Foxtrade? Všechny patří k takzvaným alternativním investičním fondům, které slibovaly i drobným investorům nadstandardně vysoké zhodnocení až ve výši 30 procent ročně. Namísto toho však investoři o své peníze často přišli. 

Například zkrachovalá Growing Way získala od téměř 3600 klientů celkem kolem 1,4 miliardy korun. Takovýmto situacím se nyní snaží předejít návrh ministerstva financí na novelu zákona o investičních společnostech a fondech (ZISIF), která má přinést některé změny v oblasti investování prostřednictvím alternativních investičních fondů ve smyslu ustanovení § 15 ZISIF. 

Cílem je zamezit nelegálním praktikám některých subjektů, které, přestože nesplňují podmínky pro veřejné nabízení investic, aktivně oslovují drobné investory. Nová pravidla, jejichž účinnost je plánována od 1. července 2024, se zaměřují zejména na zpřesnění a rozšíření informačních povinností, stanovení minimálních investičních limitů a zavedení sankčního výmazu za porušení povinností.

V posledních letech se v České republice zájem o vytváření těchto alternativních investičních fondů zvyšuje. Podle dat ČNB vzrostl jejich počet z 132 před čtyřmi lety na 427 ke konci letošního listopadu. Původně byly navrženy pro menší skupiny, jako jsou přátelé, rodiny nebo obchodní partneři, aby mohli společně investovat bez přílišné byrokracie a dohledu ČNB. 

Někteří však začali zneužívat této výjimky v zákoně a aktivně nabízejí své služby široké veřejnosti. Přitom se odvolávají na svou registraci v seznamu ČNB, či dokonce uvádějí ČNB mezi své obchodní partnery. Alternativní investiční fondy podle § 15 ZISIF však mimo povinnosti jejich evidence u ČNB nedostávají od centrální banky žádnou licenci a ČNB jejich činnost dále nekontroluje.

Novela zákona obsahuje v tomto směru několik klíčových změn. Jednou z nich je požadavek na nový název těchto společností, který musí obsahovat výraz „osoba rizikového kapitálu“. Zároveň je zakázáno používání slova „fond“ a jeho ekvivalentů v názvu. Tím se očekává nejen změna samotného názvu, ale především vnímání a identita těchto subjektů v očích veřejnosti.

Další významnou změnou je zpřísnění podmínek pro investory. Bude umožněno hromadně přijímat peníze pouze od investorů, kteří investují alespoň 125 tisíc eur a splňují přísnější kritéria pro investiční gramotnost a jejich finanční zázemí. Tato hranice bude striktnější než dosavadní obecný limit pro kvalifikované investory, který lze za určitých podmínek snížit na jeden milion korun.

Tato opatření mají za cíl omezit účast malých investorů, kteří by mohli být potenciálně nejvíce ohroženi nekalými praktikami některých fondů a vystaveni neadekvátním rizikům. Účast investorů bez tohoto limitu je omezena maximálně na počet 20 osob. Aby nedocházelo k obcházení zákona, musí být tato skutečnost, že veřejnost dosahuje maximální počet 20 osob, ověřena auditorem.

Novela také rozšiřuje a zpřesňuje informační povinnosti vůči investorům do těchto alternativních fondů. Bude jim muset být písemně a s dostatečným předstihem před uzavřením investiční smlouvy například jasně sděleno, že příslušný subjekt nepodléhá dohledu ČNB a jejich investice není garantována, respektive že mohou přijít o všechny investované prostředky. Tato opatření mají zvýšit povědomí investorů o rizicích spojených s takovýmto investováním.

Jedním z klíčových prvků novely je také zavedení sankčního výmazu subjektu ze seznamu ČNB bez možnosti opětovného zápisu po dobu následujících 10 let a oprávnění ČNB žádat jeho zrušení. Tato opatření mají sloužit nejen jako odstrašující prostředek, ale také jako způsob ochrany investorů. Sankční výmaz použije ČNB v případech závažných porušení zákona a absence snahy o nápravu těchto porušení.

Otázkou však zůstává, zda budou příslušné změny skutečně znamenat omezení využívání tohoto institutu v rozporu se zákonem. Ačkoliv je snaha o řešení této situace krokem správným směrem, nelze předpokládat, že navržené změny zákona bez dalšího donutí správce těchto nelicencovaných fondů stanovené postupy dodržovat. 

Bude záviset rovněž na důslednosti kontrolních orgánů, zda a v jaké míře budou plnění stanovených povinností vymáhat a sankcionovat. Základním doporučením pro investory je tedy důkladně zvažovat, komu své úspory svěří, a nespoléhat na to, že robustní právní regulace je vždy dostatečnou ochranou. Ostatně dodržování pravidel obezřetného investování je důležité i v případě, kdy investiční služby poskytují subjekty podléhající regulaci a dohledu ČNB.