Bez interního networkingu to skřípe. Klíč je v komunikaci, říkají Rohia Hakimová, Jiřina Procházková a Hana Wallenfelsová

Jaké jsou nástrahy vnitrofiremní komunikace? Kdy použít cukr a kdy bič? A jak složité je přijímat zodpovědnost za chyby svých podřízených? I o těchto tématech si do podcastu Women in Finance projektu #FinŽeny a webu Info.cz přišly popovídat Hana Wallenfelsová z Partners Banky, Rohia Hakimová z CTP Invest a Jiřina Procházková z Deloitte Legal.

K financím mají všechny tři dámy profesně blízko. Rohia Hakimová svou pozici „Group AML and Compliance officer v CTP Invest“ popisuje jako práci všeho druhu. „Píši směrnice, nastavuji pravidla, dělám jejich výklad, respektive poradenství zaměstnancům, když si nevědí rady, školím je, sbírám jejich podněty a stížnosti. Spolupracuji s celou řadou oddělení, protože compliance se rozpíná po celé organizaci,“ přibližuje náplň své práce Hakimová.

Hana Wallenfelsová zastupuje nejnovější banku na českém trhu. V Partners Bance, kde působí jako Head of Digital Channels and Customer Experience, má na starosti primárně bankovní mobilní aplikaci. „Schází se u mě celá banka a všechno, na co se klient, a nejen on, kouká. Starám se o vizuály front-endu pro back-officové pracovníky a interní systémy Partners. Mám pod sebou UX tým, který navrhuje design, děláme uživatelské testy a mám pod sebou i část produktu. Naše bankovní aplikace je rozdělena na dvě části, bankovní a nebankovní, přičemž ta nebankovní zahrnuje veškeré poradenství, které Partners dnes nabízí. Nově jsem také přebrala část účtů a onboarding klientů,“ vypočítává Wallenfelsová.

Mohlo by se zdát, že jako advokátka má k financím nejdále Jiřina Procházková. Jelikož jsou však jejím oborem daně, není tomu tak. „Věnuji se daňovým sporům, takže do oblasti financí se dostávám přes daně a vedení těchto sporů,“ říká partnerka Deloitte Legal. Kombinaci práva či advokátních služeb a zaměření na daně považuje v rámci svého působení za velkou výhodu.

Asociál s informacemi

Pracovní zaměření všech tří dam je tedy do značné míry postavené na široké vnitrofiremní kooperaci, která vyžaduje neustálou komunikaci a udržování funkčních vztahů. Pro Jiřinu Procházkovou je to snadné. Deloitte považuje za svůj druhý domov. 

„Pracuji tam od školy, baví mě práce s těmi lidmi, učit se jeden od druhého. Interní networking je velmi důležitý a pro mě přirozený,“ naznačuje advokátka. Naproti tomu Hana Wallenfelsová u stejných činností prožívá opačné pocity. 

„Já jsem zaměřením ajťák, takže jsem velmi asociální. Ale ráda sbírám informace, lidi si oběhnu, informace zjistím a nakonec se na mě všichni obracejí, protože vědí, že ty informace mám. Nicméně budování mezilidských vztahů je pro mě vážně těžké. Musím si dávat pozor, protože ráda říkám, co si myslím, a někdy jsem ostrá,“ poukazuje na jisté nevýhody své přímočarosti.

Rohie Hakimové v interní komunikaci pomáhají dosavadní letité zkušenosti s osobnostním rozvojem a za určitou výhodu považuje i svůj „přirozeně přísný výraz“, který v kombinaci s funkcí budí respekt. „Když pak lidé zjistí, že pod tou poker face mám i lidskou tvář, je to icebreaker,“ naznačuje účinný recept.

Hana Wallenfelsová přidává ještě jeden manažerský tip, jak si získat podporu kolegů při startu nového projektu. „Důležité je lidi pro projekt zapálit, jinak nebudou chtít dělat práci, která je v tu chvíli navíc. Je nás málo, všichni jsou přetížení, takže je důležité je přesvědčit, že to, co děláme, dává smysl. Také mám ráda lidi, kteří jsou schopni učinit rozhodnutí, takže já je spíš chci motivovat a pak ať si to řídí sami.“

Z pohledu Jiřiny Procházkové se vždy dá argumentovat výsledkem, jímž je spokojenost klienta. „Pokud kolegové v ostatních odděleních vidí, že se klient vrací, pak se i oni vrací k nám a spolupráce funguje. Nicméně i po těch deseti letech je nutné stále vysvětlovat a nic nebrat jako samozřejmost,“ říká právnička Deloitte Legal.

Když selže perfekcionistka

Jelikož všechny tři účastnice debaty mají pod sebou tým lidí, zodpovídají také za výstupy. Ty při veškeré snaze nemohou být vždy perfektní. Jak těžké je vzít na sebe zodpovědnost, když chybu způsobil jeden nedokonalý článek řetězce? „Beru to na sebe vždy, protože sama jsem perfekcionistka, takže když se něco nepovede, jsem první, kdo je z toho upřímně nešťastná. Ale když jsem nešťastná, můj tým to bere velmi vážně,“ říká částečně v nadsázce Procházková.

Společnost CTP je upsaná na burze, z čehož vyplývají jisté povinnosti. Právě soulad s nimi je ostatně i podstatnou částí agendy, kterou se zabývá Rohia Hakimová. „Jsme jeden tým a lidé vnímají a chápou, že často přicházím se zákonnými požadavky, jejichž nedodržení může mít dost závažné důsledky. Takže se s neúspěchem až tak často nesetkávám. Navíc jsem také pedant, takže se snažím si věci pohlídat,“ říká Hakimová a dodává, že občas jí nezbývá než si říct „udělala jsem maximum, konečná odpovědnost je na majitelích“.

K perfekcionismu se hlásí i Hana Wallenfelsová. „Člověk musí být důsledný, protože mobilní aplikace je tím, co si klient odnáší jako svůj zážitek z kontaktu s bankou. A protože odpovědnost je na mně, lidé často ustoupí mému názoru. Ale pokud selžu v přesvědčování o správnosti svého názoru a pak se ukáže, že jsem měla pravdu, mrzí mě to a říkám si, měla jsem být důraznější,“ líčí manažerka Partners Banky.

Co účastnice debaty považují za své nejsilnější stránky? Jak se liší realita tuzemských soudních síní od těch v amerických seriálech? A jaké kariéry mohly diskutérky mít v alternativním vesmíru? Sledujte video!

sinfin.digital