Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kolonizace Afriky neskončila. Západ ročně vyplundruje bilion korun, pomoc je k ničemu

Kolonizace Afriky neskončila. Západ ročně vyplundruje bilion korun, pomoc je k ničemu

Podle nové studie vyspělý svět z černého kontinentu ročně vyváží bohatství za 203 miliard dolarů, opačným směrem však plyne jen 161 miliard dolarů. Rozdílových 42 miliard dolarů (téměř bilion korun) tak místo toho, aby pomáhalo řešit situaci většiny chudých obyvatel kontinentu, plyne do kapsy nejbohatším státům světa. A alibistické argumentování humanitární pomocí nepomáhá, tvrdí studie. 

Přestože éra kolonialismu skončila, některé principy se stále nezměnily, tvrdí pro deník Guardian Aisha Dodwellová z iniciativy Global Justice Now. „Západní státy stále tvrdí, jak je Afrika chudá a jak potřebuje naši pomoc. Studie však dokazuje, že Afrika doopravdy potřebuje hlavně to, aby ji Západ už konečně přestal vykořisťovat,“ říká Dodwellová.

Počty jsou neúprosné. Think-tank spočítal, že v roce 2015 do Afriky přišlo 162 miliardy dolarů. Mezi nejvýraznější příjmy kontinentu patřily vládní půjčky (33 miliard dolarů), rozvojová pomoc (od států OECD v objemu 19 miliard dolarů) a remitence – tedy finanční prostředky, které do Afriky posílají Afričané z ciziny (31 miliard dolarů).

Na druhé straně však odliv kapitálu byl mnohem větší: Z Afriky zmizelo, především do kapes vyspělého světa, 203 miliardy dolarů. Hlavní odliv byl způsobený nelegálním odčerpáváním financí do daňových rájů (68 miliard dolarů), splátkami vládních dluhů (18 miliard dolarů) či nelegální těžbou dřeva (17 miliard dolarů). Podstatnou položkou odlivu kapitálu byly rovněž náklady spojené s omezováním negativního vlivu ekonomiky na změny klimatu. Think-tank spočítal, že kontinent procesy spojené s reorientací africké ekonomiky na nízkou uhlíkovou stopu jen v roce 2015 přišly na 26 miliard dolarů.

„Zásadní problém je, že zbytek světa, zejména západní státy, z Afriky dostávají víc, než kolik posílají zpět,“ shrnuje studie. „Zároveň tak často s africkými politickými elitami prosazují a udržují ekonomické modely, které v Africe podporují chudobu a nerovnost.“

„Pokud chceme zvrátit růst počtu chudých Afričanů a tento problém skutečně řešit, tak musíme trend vyššího odlivu kapitálu než přílivu obrátit,“ dodává hlavní ekonom think-tanku Tim Jones. „Celý koncept příběhu, kdy bohaté vlády tvrdí, jak jejich pomoc Africe pomáhá je zavádějící,“ tvrdí zpráva.

Afrika přitom není chudý kontinent. V roce 2015 vyvezla do světa nerostné suroviny za 232 miliardy dolarů, samotné zásoby jsou pochopitelně ještě větší. Odhaduje se, že například Jihoafrická republika disponuje nevytěženými nerosty za 2,5 bilionu dolarů, nerostné rezervy Demokratické republiky Kongo jsou vyčísleny dokonce na 24 bilionů dolarů.

Problémem je však spravedlivá a efektivní distribuce tohoto bohatství. Na hranici chudoby tak žijí stovky tisíc Afričanů, ačkoliv podle studie se Světová banka snaží tento údaj zlehčovat. Banka údajně tvrdí, že v Africe žije v extrémní chudobě 390 milionů lidí. Problém je však údajně v tom, že referenční hranice pro extrémní chudobu je na úrovni 1,9 dolaru na den. Pokud by jako hranici extrémní chudoby Světová banka vzala hranici čtyř dolarů na den (necelých 100 korun), dosáhnul by podle údajů Africké rozvojové banky počet chudých Afričanů 800 milionů.

Zprávu Honest Accounts 2017 vypracoval think-tank Jubilee Debt Campaign, který je složený z různých, převážně britských neziskových organizací. Think-tank usiluje o prominutí dluhu nejchudším zemím světa.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1