Německo je pořád rozdělené. Berlínskou zeď by nechal po 30 letech znovu postavit každý osmý | info.cz

Články odjinud

Německo je pořád rozdělené. Berlínskou zeď by nechal po 30 letech znovu postavit každý osmý

Ani 30 let od pádu berlínské zdi, které si v sobotu připomínáme, nestačilo k tomu, aby po politickém znovusjednocení Německa „padla zeď“ i v hlavách Němců. Vyplývá to z aktuálního šetření agentury pro výzkum veřejného mínění YouGov a německého Sinus-Institutu. Značná část východních Němců považuje své západní sousedy za nabubřelé ignoranty, západní Němci zase označují Východ za oblast, kde si lidé proti Západu neustále stěžují na všechno a na všechny.

Značně rozdílné jsou v obou částech Německa názory prakticky na všechny politické i ekonomické otázky. Téměř dvě třetiny (64 %) západních Němců jsou například přesvědčeny, že sjednocení země přineslo výhody především Východu, tedy bývalé Německé demokratické republice (NDR). Na Východě  ale zastává stejný názor pouze 47 % obyvatel. Stejný podíl východních Němců pak dochází k názoru, že „Západ zneužil Východ“ ke svému ekonomickému prospěchu.

Překvapivý byl pro sociology i poměrně vysoký počet zastánců socialismu. Na otázku, zda bylo v bývalé NDR lépe než dnes, odpověděla kladně takřka třetina východních respondentů (28 %). Nadpoloviční většina (57 %) pak označila myšlenku socialismu za dobrou ideu, která byla jen špatně naplněna. Na Západě mělo podobný názor jen 31 % respondentů.

Průzkum ale především prokázal přetrvávají předsudky mezi Němci. Například 57 % západních Němců označilo své východní sousedy za věčné stěžovatele, většina obyvatel (67 %) obyvatel bývalé NDR pak považuje západní spoluobčany za lidi, kteří „všechno vědí lépe“. Postavení nové zdi mezi Východem a Západem by si přálo 13 % obyvatel východního a 14 % západního Německa.

„Po počáteční euforii ze sjednocení čelilo Německo hospodářským a sociálním výzvám, o kterých nemohli mít lidé v době železné opony ani tušení. A i když se německá ekonomika v mezidobí velmi dobře zotavila, napětí z řešení těchto výzev je v hlavách mnoha Němců stále přítomné,“ uvedl Manfred Tautscher, generální ředitel institutu SINUS.

O různých pohledech na význam „pádu zdi“ mezi Východem a Západem svědčí i přetrvávající pocit mnoha obyvatel Východu, že jsou „jiní“. V průzkumu 41 % obyvatel východní Německa uvedlo, že se považuje za „východní Němce“, 49 % pak svou identitu označilo pouze slovem „Němec“. Na západě mělo potřebu označit sebe sama za „západního Němce“ jen 39 % respondentů.

„To ukazuje, že sjednocení bylo sice provedeno politicky, ovšem nikoliv v hlavách všech obyvatel,“ uvedl ředitel německé pobočky agentury YouGov Philipp Schneider.

V Německu se přitom podobně jako v Česku řeší i otázka, kdo nejvíce přispěl k pádu berlínské zdi a tedy i pádu totality v zemích střední a východní Evropy. Mezi Němci v odpovědi na tuto otázku jasně zvítězil bývalý vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov. O tom, že zejména díky němu se Německo sjednotilo, je přesvědčeno 43 % obyvatel Německa.

Až na druhém místě následuje s velkým odstupem bývalý německý kancléř Helmut Kohl (27 %) a na třetím účastníci takzvaných pondělních demonstrací v Lipsku (23 %). Tyto demonstrace proti režimu vyvrcholily 9. října 1989, kdy se v centru Lipska sešlo až 70 000 lidí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud