Skutečná zbraň ve válce s Íránem? Hnojiva. Bez nich by hladověla polovina světa

To, co dokázali němečtí chemici Fritz Haber a Carl Bosch na počátku minulého století, ovlivnilo svět mnohem více než jakákoliv počítačová technologie. Jimi vyvinutá metoda fixace dusíku ze vzduchu je základem dnešní výroby umělých hnojiv, zejména těch dusíkatých na bázi amoniaku (například močoviny). A také zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč dnes žije na Zemi přes 8 miliard lidí, zatímco v roce 1900 jich bylo pětkrát méně (1,6 miliardy).

Haber-Boschova syntéza, z níž vychází výroba umělých hnojiv, zásadní měrou přispěla k intenzifikaci výroby potravin – tedy k tomu, že lidé dnes dokáží díky umělým, zejména dusíkatým hnojivům vyprodukovat na výrazně menší ploše zemědělské půdy více potravin. A zvýšit úrodnost i na místech, kde to dříve nebylo možné.

Pro příklad: díky intenzifikaci zemědělství prostřednictvím umělých hnojiv, spojené s pokrokem ve zdravotní péči, stoupl za sto let počet obyvatel Egypta z přibližně 15 milionů na dnešních více než 110 milionů.

Umělá hnojiva jsou ale nezbytná i pro české zemědělství. „Za rok se tady spotřebuje kolem 800 000 tun umělých hnojiv,“ řekl INFO.CZ odborník na hnojiva Tomáš Sláma. A právě tento způsob umělého zúrodňování půdy je také podle něj důvodem, proč Česko dokáže vyrobit oproti minulosti více potravin, i když zemědělci hospodaří na výrazně menší ploše než jejich předchůdci.

Od 60. let se výměra ornice v Česku snížila zhruba z 3,35 milionu hektarů na současných přibližně 2,89 milionu. A úbytek orné půdy i nadále pokračuje zejména kvůli bytové výstavbě a příměstským satelitům. Kdyby se v Česku nehnojilo umělými hnojivy, byla by produkce potravin možná poloviční.

To vše ukazuje, jak zásadní roli dnes umělá hnojiva hrají nejen v rozvojovém světě, ale i v bohatých ekonomikách včetně Česka. Technologie jejich výroby je proto právem považována za jeden z nejdůležitějších vynálezů 20. století a jeden z hlavních motorů růstu světové populace. Výrazné omezení jejich dostupnosti by při současném počtu obyvatel vedlo k dramatickému poklesu produkce potravin a riziku globální humanitární krize.

Konflikt v Íránu, v kombinaci s pokračující ruskou agresí proti Ukrajině, však tento systém nyní vážně ohrožuje. Rusko se podílí zhruba desetinou na globální produkci dusíkatých hnojiv a zároveň zůstává klíčovým exportérem plynu i amoniaku. Podobně významnou roli hrají i státy Perského zálivu v čele s Íránem, který patří mezi největší světové výrobce močoviny.

Válka na Ukrajině i napětí na Blízkém východě tak dostávají produkci hnojiv pod silný tlak. Evropa už byla nucena omezit výrobu kvůli drahému plynu a Čína snížila export, aby zajistila domácí dodávky. Situaci navíc dále komplikuje eskalace kolem Íránu, která může výrazně narušit zásobování hnojivy a zvýšit tlak na globální produkci potravin.

Společnost QatarEnergy byla nucena pozastavit provoz ve svém největším závodě na výrobu močoviny. K tomuto kroku došlo po útocích na tamní zařízení na zkapalněný zemní plyn (LNG), které vedly k přerušení produkce suroviny. 

Dopady již pociťuje i Indie, kde tři továrny omezily výrobu kvůli prudkému poklesu katarských dodávek. Bangladéš musela uzavřít dokonce čtyři ze svých pěti závodů na hnojiva.

Kromě výrobních výpadků situaci komplikuje paralýza dopravy v důsledku uzavření Hormuzského průlivu. Tato blokáda je kritická zejména pro Brazílii, která je téměř stoprocentně závislá na dovozu hnojiv, přičemž polovina jejích dodávek standardně putuje právě touto cestou.

Krize se nevyhýbá ani Spojeným státům. Podle agentury Reuters zde aktuální zásoby hnojiv pro probíhající sezónu klesly o 25 %, což vyvolává strmý růst cen. Analýza společnosti Argus uvádí, že exportní ceny močoviny na Blízkém východě po útocích na Írán vzrostly o 200 dolarů za tunu, tedy přibližně o 40 %.

Američtí zemědělci již nyní platí za močovinu o 32 % více. Pokud bude konflikt v Íránu pokračovat, analytici varují, že by se ceny dusíkatých hnojiv mohly zdvojnásobit. Vzhledem k dominantnímu postavení Blízkého východu na trhu totiž neexistuje alternativní výrobce schopný výpadek rychle nahradit. Situaci dále zhoršuje skokový nárůst cen zemního plynu, který je hlavní energetickou surovinou pro výrobu.

Válka je pro výrobu hnojiva nebezpečná ještě z dalšího důvodu. Technologické procesy, suroviny a zařízení, spojené s touto výrobou, jsou využitelné i pro produkci výbušnin, takže mohou být cílem útoků. A tím ještě zhoršit dostupnost hnojiv.

Podle odborníků až konflikty na Ukrajině a v Íránu naplno odhalily, jak hluboce politici podcenili význam této komodity pro přežití lidstva. Zatímco pro případ nedostatku ropy mají státy vypracované krizové scénáře a povinné strategické rezervy, ani nejbohatší země skupiny G7 neudržují zásoby hnojiv v odpovídající míře. A přitom se dá bez nadsázky říci, že i taková obyčejná močovina je v kontextu přežití lidstva výrazně důležitější než zlato.

Nejde jen o hrozbu hladomoru v rozvojových zemích. Nedostatek hnojiv a jejich raketově rostoucí cena mohou citelně zasáhnout i ekonomiky nejvyspělejších států, včetně USA. 

Zippy Duvall, prezident vlivné Americké federace zemědělských úřadů, v otevřeném dopise varoval prezidenta Trumpa před hrozícími cenovými šoky. „Bez strategické prioritizace dodávek kritických vstupů, jako je močovina, amoniak, fosfáty či produkty na bázi síry, riskují Spojené státy kritický nedostatek plodin. Nejenže to ohrožuje naši potravinovou bezpečnost – a v širším smyslu i naši národní bezpečnost – takový výrobní šok by mohl přispět k inflačním tlakům v celé americké ekonomice,“ zdůraznil Duvall.

Válka v Íránu navíc přichází, co se týče umělých hnojiv, v tu nejméně vhodnou chvíli. Farmáři v řadě zemědělsky důležitých oblastí světa se právě nyní rozhodují, jaké plodiny na jaře zasejí. Jejich rozhodování nepochybně ovlivní i cena a dostupnost hnojiv, což by podle analytiků mohlo vést k celosvětovému nedostatku základních zemědělských komodit.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.