Povolební kocovina rakouského kancléře: Kurz vyhrál volby, jeho vláda ale padla | info.cz

Články odjinud

Povolební kocovina rakouského kancléře: Kurz vyhrál volby, jeho vláda ale padla

Rakouský kancléř Sebastian Kurz, nejmladší premiér v Evropě, musel skousnout první vážnější porážku. Rakouský parlament totiž v pondělí vyslovil jeho vládě nedůvěru. Návrat mladého kancléře na výsluní je ale zřejmě jen otázkou času.

Vyslovení nedůvěry vládě bylo samo o sobě poměrně pikantní. Rakouský kabinet padl den poté, co lidovci v čele s kancléřem Kurzem získali v evropských volbách rekordních 35 % hlasů. To je podpora, která nemá v historii strany obdoby. Přesto poslanci vyslovili vládě nedůvěru. Zemi tak až do podzimních předčasných voleb zřejmě povede přechodný úřednický kabinet.

K pádu vlády přispěl především dosavadní koaliční partner vládnoucích lidovců, tedy rakouští Svobodní (FPÖ). Kompromitující video na jejich předsedu Heinze-Christiana Stracheho vyvolalo vládní krizi a rozpad koalice. Kurz však mohl vést zemi s vyměněnými ministry až k mimořádným volbám dál, takovou možnost ale FPÖ nepřipustila. Společně se sociálními demokraty a hnutím Jetzt-Pilz vyslovila vládě nedůvěru.

Z funkce tak minimálně na čas odchází kancléř, který se za 17 měsíců v čele vlády stal jednou z hlavních hvězd evropské, ale možná i světové politiky. Dvaatřicetiletý Kurz byl totiž nejen nejmladším evropským ministerským předsedou, ale zároveň premiérem s velkými ambicemi v mezinárodní politice. Jako premiér malé země s 8,5 miliony obyvateli se čtyřikrát oficiálně setkal s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, stejně jako navštívil v Bílém domě amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zatímco ale například český prezident Miloš Zeman dostal za svůj vztah k Rusku nálepku „ruského agenta“, Kurzovi se podařilo obratně vytvořit dojem, že může být ideálním prostředníkem v jednáních mezi východem a západem, tedy jakýmsi „přítelem všech“. Důkazem je fakt, že Kurze stejně vřele jako Vladimír Putin přivítala i německé kancléřka Angela Merkelová nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.

Kurzova politická kariéra dosud rostla doslova raketovým tempem, vyslovení nedůvěry vládě představuje v této jinak bezproblémové kariéře vlastně první zádrhel. Kurz se stal v pouhých sedmadvaceti letech ministrem zahraničí, o čtyři později už převzal post kancléře. Ačkoliv se mu v Rakousku kvůli jeho mládí a nedokončené vysoké škole stále přezdívá maturant, vévodí všem žebříčkům popularity.

Stejně jako „uhranul“ světové lídry, dokázal Kurz podobným způsobem „uhranout“ své vlastní spolustraníky. Ti mu svěřili ve straně až „autoritářské pravomoci“, jako předseda má dokonce právo veta při sestavování kandidátek. A Kurzovu popularitu nedokázal výrazně ovlivnit ani skandál jeho koaličních partnerů Svobodných.

I když opoziční sociální demokraté další politici tvrdí, že i Kurz nese za skandál svůj díl odpovědnosti, rakouská veřejnost se s tímto názorem neztotožnila. Marné jsou i občasné poznámky opozice, že se kancléř se místo o blaho země stará spíše o svou vlastní propagaci. Rakušané svého dnes už „exkancléře“ zjevně milují. Pokud na Christiana Kurze v době do mimořádných voleb nevyplave žádný skandál, podobný skandálu bývalého vicepremiéra Stracheho, je už dnes prakticky jisté, že volby znovu vyhraje.

Rakouskou vládu do předčasných voleb povede další lidovec Hartwig Löger. Bývalého ministra financí v Kurzově kabinetu dnes jmenuje do funkce kancléře rakouský prezident Alexander van der Bellen. Löger by si měl vybrat nové ministry a požádat parlament o důvěru. Bez ohledu na to, zda se mu to povede, bude ale zatím zastupovat Rakousko v prvních povolebních vyjednáváních v Bruselu. Třiapadesátiletý bývalý manažer a finančník Löger pochází ze Štýrska, jeho otec byl topičem u státních drah. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud