Sociolog vyzývá Němce ke „zničení“ aut: Jsou jako droga. Je to naše chyba a selhání | info.cz

Články odjinud

Sociolog vyzývá Němce ke „zničení“ aut: Jsou jako droga. Je to naše chyba a selhání

Vyzývat Němce k tomu, aby úplně přestali jezdit autem, je něco podobného jako nutit Čechy, aby se kvůli záchraně planety vzdali piva. Německý sociolog Klaus Gietinger se na tento tenký led pustil. Ve své knize, která v Německu získala velkou pozornost, označuje vlastnictví osobního auta za druh drogové závislosti s podobně negativními důsledky pro společnost. Podle něj se budeme osobních aut prostě muset postupně zbavit.

Gietinger v knize Vollbremsung. Warum das Auto keine Zukunft hat… (Nouzové brzdění. Proč auto nemá žádnou budoucnost…)“ hraje na velmi citlivou notu. Ačkoliv Německo je světovým lídrem v boji za snižování emisí skleníkových plynů a chystá se postupně odstavit uhelné i jaderné elektrárny, v návrzích na omezení automobilismu už tamní politici zdaleka tak radiální nejsou. A není divu. V obecném povědomí Němců je auto nejen důležitým prostředkem ke „svobodě pohybu“, ale také společenským fetišem a především něčím, co je považováno za motor německé ekonomiky. Naši sousedé jsou tak možná ochotní vyměnit spalovací pohon za elektromotory, nikoliv ale drasticky omezit automobilismus jako takový. A to je ale podle Gietingera pokrytectví.

„Nemůžete si myslet, že jen vyměníte motor a miliony aut mohou pokračovat v jízdě,“ píše Gietinger. A nejde podle něj jen o to, že elektřina se musí někde vyrobit. Jde také o to, že elektromobilita sama o sobě nevyřeší problém se znečištěním planety, se zabíráním veřejného prostoru a další negativa spojená s automobilismem. Auta už není kam dávat, parkoviště zabírají místo, výběr daní od řidičů údajně nepokryje zdaleka všechny náklady na automobilový provoz.

Vedlejší náklady na dopravu, jakými jsou nehody nebo zátěž životního prostředí, stojí podle Gietingera Německo 140 miliard eur ročně (zhruba 3,5 bilionu korun) a z 95 % připadají právě na automobilismus. Podle sociologa je mýtus, že by výroba aut byla pověstným ekonomickým motorem. Tvrdí, že kdyby politici směřovali investice do veřejné dopravy na úkor privátního automobilismu, přínos pro zaměstnanost a ekonomiku by byl ještě vyšší.

„Auto jako prostředek pro osobní masovou přepravu je vývojová chyba a selhání modernity. Přirozeně potřebujeme hasičská auta, sanity a další podobné vozy. V případě osobních aut se ale jedná pouze o drogu, která se rychle rozšiřuje a má na svědomí miliony mrtvých a znečištěné životní prostředí,“ píše Gietinger. Bez utlumení nebo zastavení automobilismu podle něj není vůbec myslitelné, aby lidstvo zastavilo nebo zpomalilo klimatické změny.

A auto jako symbol svobody, volného pohybu a prosperity? I to je podle Gietingera klišé podporované automobilkami. Proti této svobodě automobilistů stojí vymírání venkova, úpadek kultury a také narůstající chudoba mimo městské aglomerace, tvrdí čtyřiašedesátiletý sociolog. „Vyrostl jsem ve velmi malém městě. V té době tam existovala železnice a nádraží. Dlouho neexistuje. Auto zajistilo, že země ztratila svou originalitu a strukturu. Kina, hospody, originální obchůdky, to všechno s postupnou motorizací zmizelo. Auto poprvé učinilo zemi chudou.“

Sám se svého poslední auta vzdal údajně už před 35 lety, od té doby chodí pěšky a jezdí na kole nebo vlakem. A to je prý cesta, kterou se společnost v brzké době stejně nevyhne. Jako příklad pozitivní změny uvádí Gietinger rozhodnutí radních ve španělském městě Pontevedra, kteří zcela zakázali jakoukoliv osobní automobilovou dopravu v centru. „A funguje to. Obchody mají více zákazníků. O zákazu vjezdu aut proto uvažují i další města v regionu. Podobná opatření musejí přijít v celé Evropě,“ uvedl sociolog.

Novináři i návštěvníci jeho četných přednášek se přitom opakovaně ptají, jak by chtěl v Německu, zemi milovníků aut, prosadit, aby lidé vozový park zkrátka opustili. Naprosté většině Němců je taková myšlenka mnohem vzdálenější než například konec jaderných elektráren. „Co vlastně navrhujete? Státní program na odstavení automobilů?,“ zeptal se nedávno Gietingera rakouský deník Der Standard. Sociolog ale tvrdí, že o žádném „zestátnění“ aut nebo násilném zamykání garáží nikdy neuvažoval. Stát podle něj musí upravit legislativu tak, aby byla jízda autem finančně i logistiky mnohem méně výhodná než dnes. „Zcela zásadní může být třeba omezení rychlosti. Na silnici 70 kilometrů v hodině, na dálnici 100, ve městě nebo zastavěné oblasti maximálně 30. A parkovací místa musí být dražší,“ domnívá se Gietinger. A dodává: „Musí přijít úplně jiný koncept dopravy.“ 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud