Zelený led na Lipně. Předzvěst katastrofy nebo normální stav?

Kromě toho, že lipenská přehrada začíná při současných mrazech lákat bruslaře, nabízí i jednu zvláštní atrakci. Na některých místech přehrady se totiž objevil zelený led. O tom, že tohle zbarvení ledu, v historii přehrady dosud nevídané, způsobily sinice, nikdo nepochybuje. Jen se místní podnikatelé a odborníci liší v názoru, jak velký problém zelený led do budoucna symbolizuje.

Obecný názor na Lipně je podle místního zjištění INFO.CZ takový, že hladina přehrady, zbarvená do zelena, je především důsledkem nízkého stavu vody, který Lipno trápí už od léta. A protože je stav hluboko pod normálem, tak se sinice i málo "ředí". Až bude (doufejme) na jaře vody zase víc, sinice zmizí, budou "vypláchnuty". Jenže to je podle odborníků hluboký omyl.

„S kolísáním hladiny nemá v tomto případě výskyt sinic nic společného. Sinice se drží u hladiny a u tak velké a hluboké nádrže nehraje úbytek vody v jejich výskytu velkou roli. To spíš u malého mělkého rybníčku,“ řekl INFO.CZ Jan Kaštovský, který se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity zabývá sinicemi a řasami a patří k nejrespektovanějším vědcům v oboru.

Podle Kaštovského je zelený led na Lipně jednoznačně důsledkem aktuálního přemnožení sinic, vyvolaného dlouhodobou činností člověka na březích přehrady. Projevilo se to naplno už v létě, a fakt, že sinice nezmizely ani v zimě a zůstaly pod ledem, jen potvrzuje, jak se jim dobře daří. „Normálně by v zimním období klesly ke dnu. To, že se tak nestalo, svědčí o tom, že mají nadbytek potravy, jsou doslova přežrané,“ řekl Kaštovský.

Příčin je podle něj celá řada, ale všechny mají společného jmenovatele s životem a hospodařením lidí na březích nádrže, kolem které za posledních 30 let enormně vzrostla rekreační zástavba. A tomuto nárůstu evidentně neodpovídá i kvalita čištěních odpadních vod. Nasazovat v tomto ohledu „psí hlavu“ pouze novým developerským projektům ale podle Kaštovského nelze. Mimo jiné to ukázal nález  50 výpustí, které vědci v rámci monitoringu objevili díky nízké hladině jezera a z nichž u některých zatím není znám oficiální účel. Ani nové čističky, vybudované kvůli rekreační výstavbě, ale nemusí být zárukou dokonalého vyčištění odpadních vod. Část živin v odpadních vodách čistička nezachytí, otázkou zůstává i její možná poddimenzovanost při prudkém nárůstů návštěvníků Lipna v turistické se sezóně.

Zelený led na Lipně je „vodou na mlýn“ spolku Lipensko pro život, který upozorňuje na nesoulad výstavby dalších a dalších apartmánů kolem přehrady se snahou udržet kvalitu vody. Údajně to potvrdily i předběžné závěry studie o příčinách znečištění Lipna, zadané Jihočeským krajem na základě občanské petice. „"Studie potvrzuje to, co jsme tvrdili od samého začátku. Za zhoršenou kvalitu vody v Lipně stojí především územní plány umožňující předimenzovanou výstavbu, naprosto zanedbaná infrastruktura pro čištění odpadních vod, nedostatečná legislativa, ale také klimatická změna,“ řekla INFO.CZ Pavla Setníčková ze spolku Lipensko pro život. 

Podle jejího názoru je nezbytné veškerou rekreační výstavbu zastavit, přehodnotit územní plány a masivně investovat do centrální kanalizace a modernizace čištění odpadních vod. 

Jenže ani to nemusí stačit k tomu, aby zelený led do budoucna z Lipna zmizel. Jak říká Jan Kaštovský, současný výskyt sinic v nádrži není důsledkem výstavby v posledních letech. Jde o dlouhodobý důsledek toho, jak si lidé dlouhodobě ukrajují z přírody stále větší díl pro své potřeby. A obrazem tohoto přístupu k zastavování a využívání krajiny je právě nadměrný výskyt sinic, využívající obrovské množství živin v odpadních vodách. „To, co se dnes ve vodě a na vodních plochách se sinicemi děje, není jen důsledek našeho současného chování. Jde o důsledek hospodaření a přístupu ke krajině v posledních 100 letech,“ uvedl Kaštovský. A nejde jen o Lipno.

Zatímco před 30 lety bylo podle něj na některých rekreačních rybnících v jižních Čechách běžně vidět až do hloubky jeden a půl metru, dnes je viditelnost maximálně deseticentimetrová. Lipno není zdaleka jedinou nádrží, kterou čeká problém s kvalitou vody k rekreačnímu využití. „Jen s mírnou nadsázkou se může stát, že se z Lipna stane odporná zapáchající žumpa s bílými plachetnicemi na hladině,“ uvedl Kaštovský.

Největším problémem ale zůstává, jak sinice z Lipna a dalších nádrží dostat. I kdyby se totiž se stamilionovými investicemi začala budovat lepší infrastruktura pro čištění vody, zastavila nová rekreační zástavba a přijala další nákladná opatření, trvalo by podle Kaštovského nejméně 30 let než by se Lipno vrátilo do původního stavu prakticky bez sinic.

Zatím jediným úspěšným projektem v Česku, který zbavil rekreační vodní nádrž znečištění sinicemi, byla revitalizace  Velkého Boleveckého rybníku v Plzni. I ta byla spojena s milionovými dlouhodobými investicemi, zároveň ale také opatřeními, které jsou v případě mnohem většího Lipna s jinými přírodními podmínkami jen těžko představitelné.

Určitým paradoxem zůstává, že i když jsou dnes sinice lidmi nenáviděné, vděčí jim lidstvo za život. Před dvěma a půl miliardami let byla totiž Zeměkoule obývaná prakticky jen sinicemi a jinými baktériemi. Atmosféra planety byla původně úplně jiná, bylo tu spousta dusíku, metanu, oxidu uhličitého, něco vodních par a podobně.

Sinice si ze vzduchu braly CO2, dělaly z něj za pomoci sluneční energie cukry, a jako odpadní produkt vznikal kyslík. Nadměrné množství takto vyprodukovaného kyslíku pak způsobilo globální katastrofu, spojenou s hromadným úhynem všeho, co tedy na planetě žilo, včetně většiny sinic.

Ty sinice, které byly spolu s některými dalšími bakteriemi schopné přežít v novém prostředí, daly základ k evoluci nového života, založeného na dýchání kyslíku. „I my jako lidé jsme vlastně produktem změny vyvolané chováním sinic,“ řekl už dříve Kaštovský.

🔥🗞️ Přidejte si i v roce 2026 INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.