Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Židé mají právo na vlastní zemi, šokoval saúdský korunní princ v Americe

Židé mají právo na vlastní zemi, šokoval saúdský korunní princ v Americe

Muhammad bin Salmán, saúdský korunní princ, se rozhodl, že se zapíše do dějin. Sám o sobě mluví jako o vizionáři, jenž by rád otevřel svou zemi světu a život v ní učinil příjemnějším pro všechny. Vizionář je nicméně příliš skromné označení – obzvlášť když jde o někoho, komu, jak začíná být zřejmé, nestačí se do dějin jen zapsat, ale kdo chce (a nejspíš bude) dějiny psát sám.

První oficiální cesta MbS, jak bývá jméno korunního prince zkracováno, do Spojených států se nesla v duchu hledání investic a propagace plánu nazvaného Vize 2030, jež má zajistit Saúdské Arábii nezávislost na výnosech z ropného průmyslu, a který zatím zůstává spíš v plenkách. Ukázalo se, že se MbS od tradičního modelu saúdského vedení, na nějž jsou blízkovýchodní reportéři zvyklí, víc lišit nemůže, snad ani kdyby odložil tradiční oděv. Je víc než zřejmé, že byť není dvaaosmdesátiletý král Salmán v nijak špatném stavu, u kormidla už stojí jeho syn. A pokud se dá skutečně věřit jeho příznivcům z Wall Streetu a Bílého domu (obzvlášť pak kamarádovi Jaredu Kushnerovi), chystá se MbS s tradičními saúdskými pořádky velice rychle a zásadně zatočit.  

Samí správní nepřátelé

Podobně výrazná politická postava nemůže nikoho, kdo se o blízkovýchodní region zajímá, nechávat chladným. A byť by seznam toho, co by se dalo MbS vyčíst, rozhodně nebyl kratší než týdenní nákup, nevede si korunní princ na vrcholné politické úrovni vůbec špatně. Z našeho pohledu si zatím zvládl nadělat jen samé správné nepřátele. Striktně se vymezuje proti vůdčím postavám Islámského státu, Hizballáhu, Hamásu, al-Káidě, húthíjům a kompletnímu vojenskému a duchovnímu vedení Íránu. Jako bonus pak poslouží zástup zkorumpovaných příbuzných, které nechal zavřít do luxusního domácího vězení v Rijádu. Ti všichni by rádi viděli princovu hlavu na míse (příbuzní možná klidně na krku, ale hezky uklizenou v Ritz-Carltonu, kde teď sedí se zmraženými účty a obviněním z korupce oni). Dvaatřicetiletého Muhammada to ale nijak zvlášť neděsí.

Korunní princ připomíná svým vystupování jordánského krále Abdalláha II. I on byl po svém zvolení do čela země očividně znechucený svými příbuznými, kteří v zásadě nic nedělali, zpátečnickou kmenovou a klanovou politikou, a i on se obával jak ší’itského, tak sunnitského extremismu. Jenže Saúdská Arábie je na rozdíl od Jordánska jedním z pilířů Blízkého východu, a kdyby MbS skutečně zrealizoval vše, o čem mluví, region čekají velké změny.

Během své návštěvy v USA poskytl korunní princ celou řadu rozhovorů. Z nich vyplývá, že podle jeho názoru stojí proti sobě na Blízkém východě dva znepřátelené tábory: na jedné straně „trojúhelník zla“ tvořený Íránem, sunnitskými teroristickými skupinami a Muslimským bratrstvem a na straně druhé aliance umírněných států, k nimž vedle Saúdů patří ještě Jordánsko, Egypt, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Omán. „Trojúhelník zla“ se snaží podle MbS propagovat ideu obnovy chalífátu a budování říše silou, pro což v současném světě nemohou najít v islámu opodstatnění. „V každé zemi si můžete koupit knihy o náboženství. Poselství bylo rozšířeno. Už není naší povinností bojovat, abychom šířili islám. V trojúhelníku zla ale chtějí s muslimy manipulovat, tvrdí jim, že je jejich povinností jakožto muslimů – základem jejich důstojnosti jakožto muslimů – požadovat zřízení muslimské říše,“ vysvětloval MbS v rozhovoru pro The Atlantic, v čem tkví nebezpečí onoho trojlístku.

Názory saúdského korunního prince jsou místy až těžko uvěřitelně liberální. Například říká, že by bylo na místě, aby Saúdky už nemusely cestovat jen v doprovodu mužského příbuzného. „Před rokem 1979 existovalo v Saúdské Arábii opatrovnictví jako společenská zvyklost, ale neupravovaly jej žádné zákony,“ vysvětloval MbS a odkazoval tak na zásadní rok saúdskoarabských dějin, kdy došlo k íránské revoluci, ale sunnitští extremisté také na dva týdny obsadili Velkou mešitu v Mekce. V reakci na tento čin následovala zásadní utažení saúdských poměrů. „Tradice poručnictví nesahá do časů proroka Muhammada. V šedesátých letech ženy cestovaly bez mužských poručníků. Teď se to však děje a my se chceme pohnout dál a najít způsob, jak si s tímto jevem poradit, aniž bychom ublížili rodinám a naší kultuře.“

O svém úhlavním nepříteli, ájatolláhovi Chameneím, prohlašuje, že je horší než Hitler: „Jsem přesvědčený, že vedle íránského nejvyššího vůdce vypadá Hitler dobře. Hitler neudělal to, o co se pokouší nejvyšší vůdce. Hitler se snažil dobýt Evropu… Nejvyšší vůdce se snaží dobýt celý svět.“

720p 360p
Co je Islám? Animace vysvětluje spor mezi sunnity a šíity

Mírotvůrce

Tyto názory, byť pokrokové či extrémní, zas až tak nikoho nepřekvapily. Překvapení si korunní princ schoval až na otázku směřovanou na palestinsko-izraelský konflikt. Tehdy Muhammad bin Salmán řekl něco, co před ním ještě žádný arabský vůdce z úst nevypustil: Izraelci mají podle něj právo na vlastní, národní stát vedle toho palestinského. „Věřím, že všechny národy, kdekoliv na světě, mají právo žít ve svém státu a v míru. Věřím, že Palestinci a Izraelci mají právo na vlastní zemi.“ Podle Dennise Rosse, bývalého amerického diplomata, jenž se za vlády Billa Clintona stal zvláštním vyslancem pro Blízký východ, umírnění arabští vůdcové už o existenci Izraele hovořili, ale ještě žádný nikdy nepřisoudil Židům „právo“ na půdu jejich předků. To je sytě rudá linie, kterou nepřekročili ani ti nejvstřícnější.

Ano, mírová jednání a návrhy na upravení vztahu s Izraelem nejsou úplné novum. Egypt a Jordánsko už s Izraelem mírové smlouvy uzavřely a v roce 2002 byla na bejrútském summitu Arabské ligy podepsána desetibodová „Arabská mírová výzva“ (známé též jako „Saúdská výzva“), jež volala po normalizování vztahů mezi Izraelem a signatáři. Izrael se měl na oplátku stáhnout z okupovaných území včetně východního Jeruzaléma a otázka palestinských uprchlíků se měla vyřešit v souladu s rezolucí OSN č. 194. Výzvu nicméně den před jejím zveřejněním zastínil Pesachový masakr, nejkrvavější útok druhé intifády. Při bombovém atentátu, k němuž se přihlásilo hnutí Hamás, tehdy zemřelo 30 izraelských civilistů a jedna Švédka, dalších 140 Izraelců bylo zraněno. Vláda Ariela Šarona nato výzvu zavrhla jako nepřijatelnou. „Pokud je cílem arabského světa nahradit rezoluce OSN č. 242 a 338 s požadavkem stažení do hranice před rokem 1967, pak zjevně jejich návrh nemůžeme přijmout,“ sdělil v březnu toho roku Ariel Šaron deníku The Jerusalem Post.

Krátce po zveřejnění rozhovoru s korunním princem v The Atlantic se v Gaze rozhořely krvavé boje a saúdský král Salmán podle BBC zavolal prezidentu Trumpovi, aby jej ujistil o tom, že Saúdská Arábie nadále zastává „neochvějné stanovisko v palestinské věci a právo palestinského lidu na nezávislý stát s Jeruzalémem, jakožto hlavním městem“.

720p 360p
Saúdská Arábie vs. Írán

Problémy? Jaké problémy?

Nicméně o tom, kdo skutečně stojí za saúdským kormidlem, už byla řeč. A nedávné rozhodnutí povolit letům Air India na cestě z Tel Avivu průlet saúdským vzdušným prostorem, rozhodně nevypovídá o tom, že by MbS neměl to, co říká, dlouhodobě rozmyšlené. Je totiž možné, že po celé řadě dalších arabských vůdců, začali Palestinci, jejich nešťastný osud a rozhádanost unavovat už i toho (budoucího) saúdského.

Je zřejmé, že MbS umí ve své roli skvěle chodit. Bez váhání bude tvrdit, že „nic jako wahhábismus neexistuje“ a „jeho země nemá problém s židy. Prorok Muhammad si vzal za manželku židovku… V Saúdské Arábii najdete celou řadu židů a křesťanů, kteří k nám přijíždějí z Ameriky a Evropy. Mezi křesťany, muslimy a židy nejsou žádné potíže. Ty, které u nás máme, jsou stejné, jako problémy, které najdete po celém světě. Ale jsou to normální problémy.“ Jeden by skoro nevěřil, že mluví o té samé Saúdské Arábii, o níž mluví a píšou všichni ostatní.

Buď jak buď, vypadá to, že s komatózním autoritářským režimem je definitivně konec. Muhammad bin Salmán je prokazatelně vzhůru a při plném vědomí. Na psaní dějin je totiž potřeba se pořádně soustředit.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1